ČAV: Mají-li se věřitelé podílet na náhradě nákladů neúspěšných exekucí, musí jim být ponechána svobodná volba exekutora

Česká asociace věřitelů vnímá negativní dopady výrazného nárůstu vícečetných exekucí na ekonomickou stabilitu exekutorských úřadů. Pokud by se věřitelé nově měli podílet na náhradě nákladů neúspěšných exekucí, musí jim však přirozeně být ponechána svobodná volba exekutorského úřadu. Situace, kdy by věřitel musel spolupracovat se soudně přiděleným exekutorem, přestože není spokojen s úrovní a efektivitou jeho služeb, a zároveň ještě dotovat jeho činnost, by pro věřitele nebyla spravedlivá a udržitelná.

Foto: Fotolia

„Z hlediska dlouhodobého fungování systému exekučního vymáhání pohledávek by bylo velmi nebezpečné přehlížet signály, které poukazují na narůstající ekonomickou nestabilitu exekutorských úřadů. Věřitelé samozřejmě musí mít zájem na udržení jejich činnosti, neboť jen dobře fungující exekutorské úřady jsou zárukou efektivního procesu vymožení pohledávky. Není však možné na jednu stranu vyžadovat, aby na ni věřitelé přispívali, a na druhou stranu opakovaně a zcela zásadně zasahovat do jejich práv a komplikovat již tak dlouhodobě klesající vymahatelnost pohledávek,“ upozorňuje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Neudržitelná by pro věřitele byla především situace, kdy by povinnost podílet se na náhradě nákladů exekučního řízení byla vyžadována společně se zavedením tzv. exekutorské teritoriality, které bude zanedlouho projednávat sněmovna. „Věřitelé by si v takovém případě nemohli svobodně zvolit úřad, kterému svěří vymáhání svých pohledávek. I pokud by se službami soudem přiděleného exekutora nebyli spokojeni, museli by fakticky i tak proti své vůli dotovat jeho činnost,“ poukazuje Staněk na potenciální nespravedlnost.

Jistota v podobě garantovaných poplatků ze strany věřitelů by navíc mohla způsobit pasivitu exekutorských úřadů. „Zejména u drobných či hůře dobytných pohledávek si lze představit situaci, kdy by se exekutor spokojil s poplatkem od věřitele a svou činnost omezil pouze na formální úkony bez reálné snahy dosáhnout uspokojení věřitelových práv,“ varuje Staněk. V takovém případě by věřitelům nezbývalo nic jiného, než pohledávky již rovnou odepisovat, což se může velmi negativně odrazit na jejich ekonomické situaci.

Narůstající počet osob, které čelí více exekucím, vysoký počet insolvencí a celkově klesající vymahatelnost pohledávek jsou bezpochyby obrovským problémem jak pro věřitele, tak i exekutorské úřady. Bude především politickým rozhodnutím, zda budou muset v zájmu stabilizace exekutorského stavu vnést do systému exekučního vymáhání pohledávek chybějící zdroje dlužníci, věřitelé nebo stát. Rozhodne-li se stát vyžadovat po soukromých věřitelích, aby participovali na nákladech neúspěšných exekucí, potom by měl zároveň přijmout opatření, která zvýší šanci na jejich úspěšnost a celkově usnadní a zrychlí exekuční proces. Pokud bude vývoj legislativy i nadále sledovat aktuální trend, kdy jsou naopak práva věřitelů opakovaně omezována, může to být pro mnohé z nich likvidační a znamenat hrozbu pro celou ekonomiku.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články