Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců ČR, k tomu uvádí: „Akční plán usiluje o dosažení zprůhlednění celého procesu odvádění daní, s čímž je spojena i eliminace daňových úniků. To je v současné době dáno především nejednotností daňových systémů členských států EU a tím i snahou společností o tzv. daňové plánování, tedy přesouvání zisku do států s příznivější mírou zdanění.“
Dnes se v Praze uskutečnilkulatý stůl k problematice mezinárodního zdaňování v kontextu České republiky. Cílem workshopu bylo představit možné dopady zavedení CC(C)TB jak na společnosti, tak na daňové příjmy České republiky, a to jak v konečné variantě, tedy se zahrnutím společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, tak i ve variantě přechodné, tj. pouze s možností přeshraničního zápočtu ztrát. Garantka programu kulatého stolu, Danuše Nerudová, vedoucí Ústavu účetnictví a daně na Mendelově univerzitě v Brně, k tomu říká: „Realizace první fáze implementace v podobě zavedení společných pravidel pro konstrukci základu daně s možností přeshraničního zápočtu ztrát (tedy CCTB) by v České republice vedlo k poklesu celkového základu daně z příjmů právnických osob o cca 0,78 %, Realizace druhé fáze v podobě společného konsolidovaného základu daně by naopak v České republice vedla ke zvýšení celkového základu daně korporací o 3,39%.“
Evropská komise zveřejnila před prázdninami nový akční plán, jehož cílem je zavedení takzvaného CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base), neboli společného konsolidovaného základu pro daně z příjmu právnických osob v EU. Akční plán navazuje na návrh směrnice č. 121/2011 z března 2011.
Hlavním impulsem k tomuto řešení byly kauzy jako LuxLeaks, SwissLeaks, McDonald, Walmart nebo Panama Papers, kdy v běžné praxi docházelo k uzavírání výhodných dohod mezi konkrétními jednotlivými státy a mezinárodními společnostmi. Ty přesouvaly svůj zisk do smluveného státu, který je následně zdaňoval. Mnoho evropských států tak přišlo o značné částky ve formě odvodu daně z příjmu. „Cílem je odejmutí neoprávněných výhod dostupných jen nadnárodním firmám, je to tedy snaha o narovnání hospodářské soutěže“, uvedl Martin Jareš, vedoucí oddělení Daně z příjmů PO z Ministerstva financí ČR.
Navržený systém CCCTB by měl umožnit všem společnostem i skupinám společností, které vykonávají zdanitelnou činnost ve více než jednom členském státě Evropské unie, podat jediné konsolidované daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob u jedné daňové správy. To znamená, že společnosti by si mohly daňové záležitosti vyřizovat podle jednotných pravidel pro výpočet základu daně a jednaly by pouze s jednou daňovou správou. Podle tohoto daňového přiznání by se rozdělil základ daně společnosti nebo skupiny společností mezi členské státy, v nichž by tyto daňové subjekty podnikaly. Pro rozdělení základu daně by byla využita metodika obsažená ve vydané směrnici. Směrnice také umožňuje, aby členské státy zdanily svůj přerozdělený podíl národní sazbou daně z příjmů právnických osob.
Kulatý stůl k problematice mezinárodního zdaňování pořádala Komora daňových poradců České republiky ve spolupráci s Provozně ekonomickou fakultou Mendelovy univerzity, Katedrou finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Katedrou veřejných financí Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a českou pobočkou International Fiscal Association (IFA), která je nevládní mezinárodní organizace, zabývající se mezinárodním zdaněním.
Diskuze k článku ()