"Novelu zavádějící do našeho právního řádu restituční tečku jsme od počátku považovali nejen za nemorální, nýbrž i za protiústavní, její znění narušovalo právní jistotu v České republice, zakládalo nové křivdy a popíralo samotný princip restituce," říká předseda Spolku pro ochranu zájmů restituentů JUDr. Petr Fišer a doplňuje: "jsme proto rádi, že rodiny, které v minulosti přišly o svůj majetek a dlouhá léta čekají na jeho vrácení, mají dodatečný čas na uplatnění svého práva."
Spolek pro ochranu zájmů restituentů vznikl z iniciativy rodiny Hlaváčových, která se jako jedna z mnoha ucházela o navrácení odňatých pozemků na území hl. města Prahy. V roli restituentů prošli dlouhým procesem řízení k vydání odňatých pozemků, které do dnešního dne nebylo zcela skončeno. V České republice najdeme přibližně 45 000 podobných příběhů, za kterými jsou běžné rodiny a lidské příběhy, některé z nich navíc velmi emotivní.
Spolek nabízí platformu pro čerpání know how, sdílení zkušeností a nástroje, které pomáhají žadatelům o navrácení rodinné půdy jednat efektivněji. Zároveň se Spolek postupně stává platformou advokátů s prokazatelnou specializací na restituční právo a úspěšnými případy obhajoby žadatelů. Ti se aktivně zapojují do debat o problematice restitucí. Jeden z těchto právníků, JUDr. Martin Purkyt, inicioval návrh na zrušení restituční tečky a zastupuje skupinu senátorů, která se s jeho myšlenkou ztotožnila a proti zavedení restituční tečky do našeho právního řádu úspěšně vznesla stížnost k Ústavnímu soudu.
"Kvituji s povděkem, že bylo právu učiněno zadost, jinými slovy že stát má nadále šanci nezůstat v roli dlužníka tzv. prvorestituentů. Přeji všem rodinám, kterých se tato záležitost týká, aby jim způsobené křivdy byly konečně vypořádány v souladu s původním smyslem restitučního zákona," uzavírá JUDr. Petr Fišer.
Diskuze k článku ()