Právo každého na pomoc "v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy" stanoví Listina základních práv a svobod. Současná právní úprava však podle ministerstva nepokrývá všechny oblasti, v nichž je zavedení státem zajištěné právní pomoci žádoucí.
Stát by tak měl nově zaštítit udílení ústních právních rad lidem, kteří mají příjem do trojnásobku životního minima. Žadatelé by se po zaplacení stokorunového regulačního poplatku, který má prý zabránit zneužívání poradenství, obraceli na Českou advokátní komoru. Ta by jim zprostředkovala advokáta dobrovolně zapojeného do systému právní pomoci. Každý nemajetný člověk by měl ročně nárok na schůzky v celkovém čase 120 minut, přičemž minimální délku sezení ministerstvo navrhuje na půl hodiny.
"Včasná kvalitní právní rada může v konečném důsledku zabránit různým negativním situacím, například zahájení soudního řízení nebo sociálnímu vyloučení," napsal úřad v předkládaném návrhu. Rozhodnutí, že žadatelům budou moci radit pouze advokáti, a nikoliv další právníci, zdůvodňuje ministerstvo tím, že rady mohou mít zásadní důsledky, a proto by je měli poskytovat lidé nejen s právním vzděláním, ale i s odbornými znalostmi a praktickými zkušenostmi.
Radícímu advokátovi zaplatí za jeho služby ministerstvo spravedlnosti, a to 150 korun za každou započatou půlhodinu schůzky. Stokorunový poplatek od žadatele nicméně nedostane stát, ale advokátní komora.
Státem garantovaná právní pomoc pro nemajetné se má rozšířit i na správní řízení, tedy zjednodušeně řečeno na rozhodování úřadů o právech a povinnostech lidí. I zde by advokáta vybírala komora a platilo by ho ministerstvo, a to podle advokátního tarifu sníženého o 20 procent. Stejně by byl státem odměněn i advokát vybraný komorou k zastupování nemajetného stěžovatele u Ústavního soudu.
Diskuze k článku ()