Aktuality | ČTK | 29.11.2019

Státy EU podpořily podávání hromadných spotřebitelských žalob

Brusel 28. listopadu (zpravodaj ČTK) - Členské země Evropské unie se dnes dohodly na podmínkách zavedení hromadných spotřebitelských žalob, které iniciovala česká eurokomisařka Věra Jourová. Ministři unijních zemí na jednání v Bruselu podpořili návrh, aby za poškozené zákazníky podávaly žalobu vybrané organizace či úřady. Směrnici zavádějící povinnost veřejného vykazování zisků velkých firem podle jednotlivých zemí jejich působení naopak ministři nepodpořili.

ČTK

ČTK

ČTK

S návrhem na zavedení kolektivní ochrany práv spotřebitele ve všech unijních zemích přišla loni Evropská komise v rámci balíčku určeného na ochranu spotřebitele. Podle Jourové, která měla tuto oblast na starosti v končící unijní exekutivě, by měla směrnice pomoci lidem v případech, jako byla kauza dieselgate spojená s automobilkou Volkswagen, v níž se zákazníci v řadě zemí nedomohli odškodnění.

"Jednotný trh může dosáhnout svého plného potenciálu pouze v případě, že spotřebitelé budou mít ve všech členských státech EU přístup k účinným a finančně dostupným nástrojům k prosazování svých práv," uvedl po zasedání finský ministr pro zaměstnanost Timo Harakka, jehož země nyní ministerská zasedání vede.

Zástupci členských států podpořili kompromisní návrh směrnice, který podle něj také na druhé straně chrání obchodníky před neférovými požadavky zákazníků. Rada EU začne nyní vyjednávat o definitivním schválení směrnice s Evropským parlamentem.

"Je potřeba dát lidem do rukou nástroj, aby mohli spojit síly a jít společně k soudu a vymoci si odškodnění, pokud je někdo napálí nebo pokud budou oběťmi nějakých podvodů," řekla ČTK Jourová. Lidé v Česku mají podle ní bohaté zkušenosti s mnohdy "drastickými metodami" obchodníků, kteří jsou schopni poškodit i tisíce lidí najednou.

Více než třetina států EU nemá zákonná pravidla, která by podávání kolektivních žalob upravovala. Po konečném schválení směrnice budou mít země 30 měsíců na její zapracování do národního práva.

Potřebnou podporu naproti tomu dnes nezískala směrnice, jejímž cílem je zefektivnit boj proti daňovým únikům. Společnosti se ziskem nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) by podle ní musely zveřejňovat údaje o zaplacených daních a další data o svém podnikání podle jednotlivých zemí, v nichž působí.

Některé země včetně Česka však namítaly, že o této úpravě je třeba rozhodnout na základě pravidel pro daňové otázky, které potřebují jednomyslné schválení. Finské předsednictví ji naproti tomu předložilo k hlasování takzvanou kvalifikovanou většinou. Proti se nakonec ale stejně postavilo 12 států.

"Mohli bychom do budoucna vytvořit riziko nebezpečného precedentu, že svrchovanost národních států bude v této oblasti snížena," řekla ČTK k zamítavému postoji Česka náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Stoupenci návrhu ale označují tento důvod za zástupný. "Je to hloupá výmluva, která chrání ty největší firmy, jež se nejlépe dokážou vyhýbat placení daní," prohlásil pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Česká vláda jde podle něj odmítnutím směrnice proti vlastnímu programu, v němž je boj proti daňovým únikům jednou z priorit.

Odmítnutá úprava měla zabránit tomu, aby velké firmy část svých zisků přesouvaly do daňových rájů. Doplňuje už dříve přijatou směrnici, která stanovuje zmíněné povinnosti pouze firmám některých odvětví.

Podle Tauberové Česko v principu s novou směrnicí souhlasí, chce však, aby ji schvalovali ministři financí podle zásady jednomyslnosti.

hromadné žaloby ochrana spotřebitele evropská unie

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články