V justici jde o sledovaný případ. Někdejší praxe krajského soudu totiž letos vyvolala pochybnosti o dodržení práva na zákonného soudce.
ÚS zpravidla jen vyhlašuje nálezy, veřejná jednání jsou v posledních letech výjimečná. Předseda senátu Vojtěch Šimíček dnes na úvod zdůraznil, že soud chce v prvé řadě řešit kauzu pisatele ústavní stížnosti, a nikoliv někdejší postup krajského soudu v obecné rovině.
"ÚS se nebude situovat do role potenciálního kárného žalobce nebo vyšetřovací komise, do role jakéhosi pranýře, který by měl několik let zpětně prověřovat celkovou praxi Krajského soudu v Brně, která se přímo netýká kauzy, kterou dnes budeme řešit," zdůraznil Šimíček. I proto ÚS zamítl návrhy na provedení některých důkazů, které považoval za nadbytečné.
Smejkalovou kauzou se krajský soud začal zabývat v roce 2012. Tehdy měl soud u rozvrhu práce jen dva seznamy přísedících pro trestní senáty - jeden pro Brno a Jihlavu, druhý pro Zlín. Od letoška už jsou přísedící rozepsáni přímo do jednotlivých senátů, a to právě kvůli tomu, aby bylo přidělování transparentnější a předvídatelnější.
Pokud by ÚS stížnosti vyhověl, mohlo by se to stát argumentem obhajoby i v dalších trestních kauzách, které v minulosti řešil nebo dosud řeší krajský soud. "Vzhledem k zákonným lhůtám pro podání mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti se však neobáváme, že by došlo k otevření velkého množství starších vyřízených kauz," sdělil ČTK nedávno předseda soudu Milan Bořek.
Nejvyšší soud ve Smejkalově kauze v minulosti konstatoval, že rozvrh práce pro rok 2012 nesplňoval požadavky zákona o soudech a soudcích, a to právě kvůli absenci transparentních pravidel rozdělování přísedících. Zároveň ale tehdy uvedl, že krajský soud zjevně měl vnitřní systém, ačkoliv nebyl v rozvrhu práce vyjádřen, a že jmenování přísedících nebylo aktem libovůle.
Jan Tomandl jpt
Diskuze k článku ()