Poslanci nad rámec výborových úprav žádné změny nenavrhovali. Stykový zákon, jehož existenci předjímá ústava, by tak po zhruba 24 letech od jejího přijetí mohl být po řadě pokusů schválen.
Stykový zákon by měl především zavést možnost, aby si Sněmovna a Senát mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů s cílem dosáhnout shody na jejich podobě. Tento systém takzvaného člunku by měl v zákoně zůstat beze změn.
Nyní platí, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi ústavního či volebního zákona a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům k posouzení a vzájemnému doladění změn.
Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor Parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta.
Sněmovní výbor se postavil proti tomu, aby stykovým zákonem bylo detailněji upraveno podepisování přijímaných norem. Senát nad rámec dosavadních pravidel navrhoval, aby po skončení volebního období Sněmovny nebo v případě jejího rozpuštění mohl přijaté zákony posílat prezidentovi k podpisu šéf horní komory místo předsedy dolní komory.
mhm rot
Diskuze k článku ()