Příspěvky autora

JUDr. Libor Vávra

JUDr. Libor Vávra

předseda Městského soudu v Praze

Znakem zpronevěry není obohacení

Znakem skutkové podstaty trestného činu zpronevěry není obohacení K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku není zapotřebí, aby pachatel jednal v úmyslu obstarat sobě nebo jinému z věci trvalý prospěch, tedy obohatit sebe nebo jiného.
Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp.zn. 6 To 372/2013 ...celý článek

zpronevěra

Další trvání vazby a požadavky na odůvodnění usnesení

Další trvání vazby a požadavky na odůvodnění usnesení Je povinností soudu rozhodujícím o dalším ponechání obviněného ve vazbě, aby se zabýval také otázkou, zda vyšetřování probíhá plynule a zda ve věci nenastaly neodůvodněné průtahy. ...celý článek

vazba

Bla, bla, bla? To že řekl? A co to znamená, pane znalče? Bli, bli, bli, nebo ble, ble, ble?

Bla, bla, bla? To že řekl? A co to znamená, pane znalče? Bli, bli, bli, nebo ble, ble, ble? Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce. ...celý článek

trestní právo svoboda projevu znalecký posudek ústavní právo znalec ideologie demokracie

Zásada in dubio pro reo, spolupachatelství

Zásada in dubio pro reo, spolupachatelství Pouhý fakt prokázané účasti na místě činu nepostačuje k naplnění všech zákonných znaků spolupachatelství k trestnému činu.
Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2014, sp. zn. 67 Tmo 3/2014 ...celý článek

spolupachatel

Výběr z hroznů 2014

Výběr z hroznů 2014 Začnu tam, kde jsem ve svém článku (Naprosto subjektivní a lokálně omezené postřehy k výběrovým řízením na soudní funkcionáře, Soudce 7-8, 2012) před dvěma lety skončil: ...celý článek

Ministerstvo spravedlnosti předseda soudu

Útěk spolupachatelů jako důvod koluzní vazby

Útěk spolupachatelů jako důvod koluzní vazby Pouze z okolnosti, že spoluobvinění jsou na útěku, a že by proto se s nimi mohl obviněný na výpovědích domlouvat, nelze dovozovat existenci koluzní vazby, navíc tuto okolnost jednak nelze klást obviněnému k tíži. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2014, sp. zn. 8 Tmo 1/2014 ...celý článek

důvody vazby koluzní vazba

Zastavení trestního stíhání

Zastavení trestního stíhání Nejsou dány podmínky pro zastavení trestního stíhání z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.ř., když se jednalo v podstatě o shodný druh trestné činnosti, navíc se při zadržení policií obviněný vždy vydával dokonce za stejnou osobu, když využil znalosti jeho osobních údajů a nepochybně tím sledoval možnost vyhnout se trestnímu stíhání.
Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001 ...celý článek

souhrnný trest

Nedostupný svědek

Nedostupný svědek Dvojím marným předvoláním svědka a jedním pokusem o doručení předvolání prostřednictvím policie nelze naplnit zákonné předpoklady pro závěr, že by byly naplněny podmínky uvedené v písm. a) v § 211 odst. 2 tr. řádu, tedy, že by bylo nějak doloženo, že osoba svědka zemřela nebo se jinak stala nezvěstnou.
Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 67 Tmo 1/2014 ...celý článek

svědecká výpověď svědek v trestním řízení

Já už si to odseděl, ctihodnosti!

Já už si to odseděl, ctihodnosti! Započítání vazby a trestu, upravené v § 92 trestního zákoníku se zdá na první, druhé i třetí přečtení velmi přehlednou, jednoduchou a snadno aplikovatelnou normou. Přitom tyto čtyři odstavce přinášejí mnohokrát velmi sporné výkladové momenty (a to se nebudeme věnovat započítání vazby a trestu vykonaných v cizině dle § 93 TrZ!). ...celý článek

trestní právo nejvyšší soud vazba

Organizovaná skupina

Organizovaná skupina Organizovanou skupinou se rozumí sdružení nejméně tří osob trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, a tím i jeho škodlivost pro společnost.
Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 12 Ntd 5/2014 ...celý článek

drogy organizovaná skupina

Problémy s přihlašováním?
Nápověda


Vytvořit nový účet

Výhody registrace

Zásady ochrany osobních údajů

X