DRUHY ZMĚN SPOJENÉ S REKODIFIKACÍ SOUKROMÉHO PRÁVA
Uvedu jako příklad zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Je to zákon, který řeší sloučení správy daňových záležitostí s oblastí veřejného zdravotního pojištění a sociálního pojištění pod jednu střechu. Už jen to, že každou uvedenou oblast řídí v současné době jiný rezort, působí určité problémy. Zákon přijatý koncem roku 2011 už v době přijetí předpokládal, že změna systému bude proces postupný, že jeho části budou nabývat účinnost postupně. Na konci roku 2012 došlo ke změnám tohoto zákona, které se týkaly jeho účinnosti. V praxi to znamenalo, že část ustanovení platí a je účinná již v současné době a další část zákona sice platí, ale bude účinná až od roku 2014 a část bude účinná až od roku 2015. V praxi se s tímto zákonem již musí pracovat, což může činit potíže v případech, které se dotýkají jednotlivých platebních povinností, které jsou s tímto zákonem spojeny. Navrhované změny zákonů řeší nejen hmotněprávní stránku příslušné platby, ale i vazbu na to, jak by měla být konkrétní oblast v rámci inkasního místa řešena. K těmto změnám se připojily změny zákonů v oblasti soukromého práva - zejména v podobě NOZ a zákona o obchodních korporacích - a tak bylo nutné vyřešit věci - terminologii a změny věcné.
Věcné změny, které se odrážejí v daňových zákonech, vznikly v důsledku přijetí rekodifikace, protože se objevily nové oblasti, které daňově předtím postiženy nebyly - lze uvést např. to, že se zavádí svěřenský fond, nově byla vymezena nemovitá věc, není již definována domácnost, zrušilo se rozlišení běžného a vkladového účtu atd. Všechny tyto pojmové změny se odrážejí v daňových zákonech, kam bylo nutné změny, které rekodifikace přinesla, promítnout. Došlo však i na oblast změn věcných, které jen nepřímo vyvolala rekodifikace - například záměr integrace daně dědické a darovací do zákona o dani z příjmu a nová úprava zdanění převodů nemovitostí - zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí.
Všechny změny by byly jednodušší, kdyby nedošlo ke změně dalších zákonů: změnil se zákon o finanční správě ČR (č. 456/2011 Sb.), zákon o celní správě (č. 17/2012 Sb.), dokončuje se návrh zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmu, v Poslanecké sněmovně je návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a řada další změn zákonů. To vše znamená také změnu stávajících zákonů daňových.
Nelze zde rozebírat všechny změny, které v daních mají nastat. V současné době je v návrhu zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmu asi 900 novelizačních bodů. Terminologické změny nechám v tuto chvíli stranou, pohovořím jen o některých změnách daňových zákonů, které by vás mohly zajímat - o dalších lze diskutovat např. v rámci večerního posezení. Nejsem si jista, že všechny změny - tak jak jsou navrženy - projdou celým legislativním procesem bez dalších úprav. Předkládané návrhy zákonů vycházejí také z toho, že budou - v okamžiku jejich přijetí - schváleny ty změny zákonů, které v současné době už jsou v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Pokud by tyto nové úpravy nebyly přijaty, vznikne problém se zákony, které jsou připraveny a předloženy - tj. jakým způsobem je provázat a jak napojit stávající úpravu. Možná si řeknete, že nejjednodušší by bylo přijmout zákony úplně nové - to jistě ano a také se to připravuje - ale až na pozdější dobu.
ZMĚNY NĚKTERÝCH ZÁKONŮ
Jedním z klíčových daňových zákonů je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Navrženou novelou se v zákoně mění řada věcí, např. přístup k nepeněžitým příjmům, resp. k otázkám jejich ocenění, či ke zdanění bezúplatných příjmů. Stávající úprava vychází z toho, že dědictví a darování se neřeší (až na výjimky, které se týkají závislé činnosti či podnikání) v rámci daně z příjmu, ale samostatně v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů. Koncept, který se v rámci nového přístupu ke zdanění bezúplatných převodů a zdanění převodů nemovitostí prosadil, je cesta zrušení celého stávajícího zákona a přijetí nové právní úpravy (účinné k 1. 1. 2014).
Daň dědická a darovací jako samostatné daně mají být zrušeny a příjmy z dědictví a darů se stanou součástí příjmů v rámci daně z příjmu. Někoho to může vylekat, ale zase tak horké to nebude. Očekává se totiž zachování osvobození pro osoby v 1. a 2. skupině (tzn. nejbližších příbuzných), které nabývají majetek cestou dědictví nebo darování. Zachování osvobození v rámci zákona o daních z příjmů tak bude znamenat pouze nutnost vyřešit zdanění pro 3. skupinu (osoby, které nemají blízký příbuzenský vztah k zůstaviteli či dárci), které dnes daň dědickou či darovací platí. Navrhované řešení - zařazení nových § 2a a § 2b do zákona o daních z příjmů - v sobě spojuje vymezení podmínek a výši osvobozených částek od daně pro tyto osoby. O úplatném převodu nemovitostí se zmíním za chvíli - zdanění tohoto převodu má být předmětem samostatného zákona (není tedy přímo součástí tzv. zákona doprovodného, který mění právní normy v souvislosti s účinností NOZ).
Další změnou, která se má objevit v zákoně o daních z příjmů je zvýšení částky, do které se použije při zdanění příjmů srážková daň ve výši 15% (známé je to např. u dohod o provedení práce) - z dosavadních 5 000 Kč na částku 10 000 Kč. Nově se má zvýšit hranice také pro tzv. paušální daň, dále se mají měnit ustanovení ohledně možnosti odpočtu určitých částek od základu daně. Změn se očekává řada, už počet paragrafů, které se mají měnit, naznačuje, že půjde o zásah poměrně velký.
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí - jak již bylo zmíněno - v současné podobě přestane platit. Nově se bude řešit zdanění nabytí nemovitých věcí. Při veřejných diskuzích byla nejčastější námitkou proti tomuto návrhu změna osoby poplatníka daně. Dnes je poplatníkem ten, kdo prodá nemovitost, získá peníze a z nich zaplatí daň. Nový zákon situaci otáčí, tzn. daň nemá platit prodávající, ale kupující. Proč tomu tak je? Kupující dnes je ručitelem za zaplacení daně ex lege. V řadě případů poplatník skutečně dnes tuto daň nezaplatí a správce daně se obrací na kupujícího jako na ručitele za zaplacení daně, i když on zaplatil v ceně za nemovitost často i daň z převodu nemovitosti. Kritizováno též bylo, proč vůbec existuje institut ručitele v takové podobě v daňovém právu. V nové úpravě již ručení nebude, poplatníkem však bude kupující. Očekává se, že cena nemovitosti, ze které se bude při výpočtu daně vycházet, bude taková, aby se v ní byla zohledněna daň z nabytí nemovitosti. Zřejmým účelem právní úpravy je zájem finančních úřadů vybrat daň. Nemovitost bude ve všech případech oceněna, získá se základ pro výpočet daně. Každý poplatník se bude moci rozhodnout, zda si základ zvolí cenu stanovenou jako nabývací hodnota nebo si nechá zpracovat znalecký posudek. Právě tato část návrhu zákona bude - podle mého názoru - při jeho projednávání velmi sporná. Návrh totiž vychází z cca 4 typů cen a ne každému poplatníkovi bude jasné, o jakou cenu se má v jeho případě jednat a z čeho má daň vypočítávat. Návrh s tímto problémem počítá a určuje, že daň si poplatník sám počítat nebude, jen dodá podklady a daň zpracuje a vypočítá správce daně. Každý poplatník však bude chtít vědět dopředu, kolik bude na dani odvádět, aby se i tato částka odrazila v ceně nemovitosti při jejím pořízení, proto si to bude zhruba počítat také sám. Daň má být 4%. Pozitivum návrhu je v tom, že jsou akceptovány náklady spojené s pořízením nemovitosti, které bude možné (při stanovení základu pro výpočet daně) od ceny odpočítávat. Dále se nově v zákoně samostatně vyčleňuje oblast správy daně, počítá se s možností zálohového placení daně a případným jejím doplacením nebo vrácením přeplatku.
Novela zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, obsahově nic podstatného v textu zákona nemění, reaguje pouze na terminologii.
Návrh na změnu zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, má 139 novelizačních bodů, ale změny jsou převážně legislativně-technickou reakcí na to, jak se mění terminologie v NOZ. Řeší se otázka pozemku a stavby, jednotek - tj. pojmy, se kterými zákon dosud pracoval jinak - které se musí upravit.
Zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani, ve znění pozdějších předpisů, se má změnit v rozsahu cca 18 novelizačních bodů, kterými se reaguje zejména na nové pojmy svěřenský fond, veřejně prospěšný poplatník a další.
Jsme členy EU a oblast nepřímých daní je ve vysokém stupni harmonizována, tedy musíme své zákony upravovat nejen ve smyslu NOZ, ale i v evropském kontextu.
Na konci loňského roku došlo k řadě změn a dá se jich v letošním roce očekávat ještě více. Jde o nepřímé daně, kdy zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, má být změněn zákonem souvisejícím s NOZ, cestou 311 novelizačních bodů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, má navrženo 132 novelizačních bodů, ale i zda jde opět spíše o legislativně-technické změny.
V této souvislosti je třeba zmínit ještě zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, který zavedl tři daňové povinnosti, které se někdy označují jako daně energetické či daně ekologické a patří mezi daně nepřímé - daň z pevných paliv, daň z elektřiny a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. U všech uvedených daňových povinností se novelou mění některá ustanovení.
V neposlední řadě je třeba zmínit novelizaci procesního předpisu, kterým je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Novela tohoto zákona má 116 novelizačních bodů, kdy se jednotlivé změny týkají různých otázek - např. problematiky datových schránek, podávání a získávání určitých informací či procesu souvisejícího s vybíráním a vymáháním daní apod.
Dalšími zákony, které jsem se ještě nezmínila (a které budou v souvislosti s NOZ novelizovány), jsou např. zákon o povinném značení lihu, zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a další. Změny se dotknou i dalších souvisejících zákonů jako je např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění či zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (všechny ve znění pozdějších předpisů) a desítky dalších zákonů přímo či nepřímo navázaných na změny daňových zákonů. Daňové zákony budou pravděpodobně v konečném znění schváleny v prosinci - jako tradiční vánoční dárek.
Diskuze k článku ()