Podstata nové právní úpravy a limity
Zákon o prokazování původu majetku je dlouho očekávanou, leč kontroverzní právní úpravou v souvislosti s plněním daňových povinností fyzických osob. Účelem nové právní úpravy je kontrola, zda byl majetek fyzické osoby získán legální cestou a zda příjmy, za které byl majetek pořízen, byly řádně zdaněny.
Pokud má správce daně důvodné pochybnosti o oznamovaném nebo tvrzeném příjmu poplatníka, dává mu Zákon o prokazování původu majetku možnost vyzvat poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním („výzva k prokázání příjmů“), a to pokud po předběžném posouzení dojde správce daně k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním přesahuje 5 000 000 Kč.
Obsahem výzvy k prokázání příjmů musí být zejména specifikace důvodných pochybností správce daně, stanovení lhůty k vyjádření a předložení důkazních prostředků (ne kratší než 30 dnů) a také určení rozhodného období (problematické období). Toto období závisí na vůli správce daně a může být delší než jedno zdaňovací období.
Poplatník musí v určené době prokázat skutečnosti požadované správcem daně ve výzvě nebo musí prokázat, že skutečnosti nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně.
Zákon o prokazování původu majetku respektuje obecnou právní úpravu lhůty pro stanovení daně, která dosahuje až 10 let (standardně však 3 roky). Správce daně tedy potenciálně může všechny své požadavky směřovat až 10 let do minulosti.
Pro poplatníka je zásadní, že v rámci dokazování nese důkazní břemeno, je tedy povinen adekvátním způsobem svá tvrzení podložit důkazy. V žádném případě nepostačí konstatování, že majetek s rozhodným obdobím nesouvisí.
Pro případy, kdy nedojde k uspokojivému objasnění poměrů na základě výzvy k prokázání příjmů, má správce daně možnost vyzvat poplatníka k podání prohlášení o majetku. Prohlášení o majetku musí obsahovat informace o veškerém majetku poplatníka, jeho dluzích a svěřenských fondech, ke kterým má vztah. Výjimku představují movité věci, u nichž hodnota jednotlivé věci nepřesahuje 100 000 Kč, a každý peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč.
Správce daně může využít mechanismu výzvy k prohlášení o majetku pouze pokud:
- se výzva k prokázání příjmů minula účinkem;
- a informace nelze získat jiným způsobem nebo s nepoměrnými obtížemi;
- a hodnota prohlašovaného majetku zřejmě přesáhne 10 000 000 Kč.
Sankce
Pokud nedojde k prokázání požadovaných skutečností a nebude možné stanovit daň standardním způsobem, bude daň vyměřena zvláštním způsobem podle pomůcek. Současně s tím vznikne poplatníkovi povinnost uhradit penále ve výši 50 % z částky dodatečně stanovené daně nebo ve výši 100 % z této částky, pokud poplatník nebude poskytovat součinnost.
Součástí nové právní úpravy je také modifikace trestu za trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Nově bude možné za tento trestný čin uložit trest odnětí svobody ve výši od 6 měsíců do 3 let a také peněžitý trest (dosud maximálně jeden rok).
Restroaktivita
Zákon o prokazování původu majetku v řadách svých odpůrců naráží zejména z důvodu možného konfliktu s obecnými právními principy ve smyslu legitimního očekávání, právní jistoty a zákazu retroaktivity. V krajním případě může nastat nutnost prokazovat své příjmy, resp. nárůst jmění až 10 let zpětně, jak bylo naznačeno výše, což je vnímáno rozporuplně. Zákonodárce si toho byl zřejmě vědom, neboť důvodová zpráva k Zákonu o prokazování původu majetku se s těmito otázkami celkem podrobně vypořádává.
Diskuze k článku ()