Předchozí znění ZoDluh upravovalo v druhé části hlavě III. pouze hypoteční zástavní listy. Tato hlava byla kompletně novelizována a nyní upravuje tzv. kryté dluhopisy. Hlavním důvodem pro tuto změnu byla nedostatečnost předchozí úpravy, která výrazně zaostávala za úpravami v jiných evropských zemích. A to hlavně ve vztahu k insolvenci kvůli nejasnému rozsahu a režimu hypoteční podstaty v případě úpadku emitenta a automatické akceleraci závazků z hypotečních zástavních listů v případě konkursu emitenta. To mělo za následek nižší atraktivitu hypotečních zástavních listů emitovaných českými bankami v očích investorů.
Nový pojem krytých dluhopisů označuje cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, vydaný podle práva cizího státu, jehož emitentem je banka, a který k datu emise splňuje požadavky pro krycí portfolio dle § 28a odst. 1 a 2 ZoDluh.
Nová úprava rozlišuje vedle hypotečních zástavních listů také veřejnoprávní zástavní listy a smíšené zástavní listy. Jednotlivé druhy zástavních listů se liší v tom, které krycí aktivum musí převažovat v krycím portfoliu. Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, které jsou z 85% zajištěny pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo krycími aktivy dle čl. 129 odst. 1 písm. d) až f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „CRR“) veřejnoprávní zástavní listy jsou dluhopisy, které jsou z 85% zajištěny pohledávkami vůči členskému státu OECD, centrální bance takového státu, mnohostranné rozvojové bance nebo mezinárodní organizaci, jejímž členem je členský stát OECD. Dále jsou to dluhopisy, jejichž krycími aktivy jsou pohledávky, za které ručí takovýto stát, banka nebo organizace, a krycí aktiva dle čl. 129 odst. 1 písm. b) a c) CRR. Smíšené zástavní listy jsou kryté dluhopisy, které nejsou hypotečním zástavním listem ani veřejnoprávním zástavním listem.
Krycími aktivy jsou věci uvedené v § 31 odst. 1 a 2 ZoDluh a zapsané v rejstříku krycích aktiv. Takovéto věci nelze převést, zastavit ani jinak použít jako zajištění. Každá věc zapsaná v rejstříku krycích aktiv musí být zapsaná jako součást právě jednoho krycího portfolia. Krycím portfoliem se rozumí evidenčně oddělená část majetku emitenta krytých dluhopisů tvořená věcmi zapsanými do rejstříku krycích aktiv a věcmi uvedenými v § 31 odst. 4 ZoDluh. Slouží ke krytí dluhů podle § 31a ZoDluh. Dalším nově upraveným institutem je krycí blok. Krycí blok je evidenčně oddělená část jmění emitenta krytých dluhopisů tvořená krycím portfoliem a dluhy, k jejichž krytí toto portfolio slouží. Náležitosti a způsob vedení evidence krytých bloků a způsob plnění informační povinnosti emitenta je stanoven ve vyhlášce ČNB č. 2/2019 Sb. o evidenci krytých bloků. Kontrolou krytého bloku a související části evidence krytých bloků může emitent písemnou smlouvou pověřit jinou osobu, jakožto monitora krytého bloku.
Důsledky insolvence, úpadku nebo konkursu na majetek emitenta
Zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi, úpadek emitenta ani prohlášení konkursu na majetek emitenta krytých dluhopisů nemají žádný vliv na kryté bloky tohoto emitenta. Tedy věci obsažené v krycích portfoliích nejsou součástí majetkové podstaty emitenta jako dlužníka v insolvenčním řízení. Další významnou novinkou je, že žádná z těchto situací nevede k automatické akceleraci závazků z krytých dluhopisů. Pokud je však po zahájení insolvence vůči emitentovi souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí slouží, jsou vlastníci krytých dluhopisů oprávněni přihlásit své pohledávky v rozsahu, ve kterém nejsou kryty.
Nucený správce krytých bloků
V případě, že ČNB podá návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi, je zahájeno insolvenční řízení vůči emitentovi, emitent vstoupí do likvidace, je mu odňata bankovní licence nebo emitent není z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací schopen plnit své dluhy a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, jmenuje ČNB nuceného správce krytých bloků. Nuceným správcem může být banka, nebo zahraniční banka sídlící v jiném členském státě, která vydává cenné papíry srovnatelné s krytými dluhopisu, nebo která spravuje věci srovnatelné s krycími dluhopisy. Funkci nuceného správce krycích bloků nesmí vykonávat insolvenční správce, dočasný správce, likvidátor emitenta ani jiná osoba, u niž by mohlo dojít ke střetu zájmů.
Nucený správce jedná s odbornou péčí a jeho jednání musí být v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů. Jeho hlavním úkolem je řádná a efektivní správa všech krytých bloků emitenta za účelem řádného a včasného splnění všech dluhů z krytých dluhopisů a souvisejících dluhů.
Nucený správce krytých bloků může převést krytý blok na jinou osobu oprávněnou k výkonu funkce nuceného správce krytých bloků. Pokud je však souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, musí napřed dojít k poměrnému snížení dluhů. Poměrným snížením dluhů dojde k trvalému snížení jmenovité hodnoty dluhopisů, se kterými jsou tyto dluhy spojeny. Zároveň dojde ke snížení nebo zániku pohledávek z těchto dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty. Dále může nucený správce rozhodnout také o zpeněžení krycího portfolia a předčasném splacení krytých dluhopisů. Ohledně převodu krytého bloku, poměrného snížení dluhů a zpeněžení krycího portfolia a předčasného splacení krytých dluhopisů je nucený správce vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů. Ke všem těmto operacím je potřeba souhlas ČNB.
Změnou prošla také úprava přestupků dle tohoto zákona. Vedle přestupků ve vztahu ke komunálním dluhopisům, je nově zaveden také pojem přestupku ve vztahu ke krytým dluhopisům. Tyto přestupky jsou upraveny v nově vzniklém § 40 ZoDluh a jejich projednávání má na starosti ČNB.
Diskuze k článku ()