Co přesně obnáší povolání daňového poradce?
Slovy zákona daňový poradce poskytuje právní pomoc a finančně-ekonomické rady ve věcech daní a ve věcech s nimi přímo souvisejícími.
V praxi to znamená, že daňový poradce by se měl velmi dobře orientovat v daňových předpisech, aby byl schopen klientovi poradit, jak správně platit daně. Zároveň však musí být připraven i hájit zájmy klienta proti zvůli finančních úřadů. V tomto ohledu je ta práce velmi podobná práci advokáta, neboť daňové právo je jedním z odvětví platného práva. Obě povolání jsou takovými domácími lékaři, od nichž klienti očekávají řešení svých problémů.
Jak se tato práce liší od práce účetního či auditora?
To jsou odlišná, ale přitom příbuzná povolání.
Úkolem účetního je zachytit v účetních knihách ekonomický a obchodní život podnikatelů, popř. dalších subjektů, které povinně vedou účetnictví. Auditor potom u některých – zákonem stanovených – účetních jednotek ověřuje, zda jejich účetnictví podává věrný a poctivý obraz o jejich hospodaření.
Příbuznost těchto profesí pak spočívá v tom, že daně jsou nedílnou součástí ekonomického života, a proto se s nimi potýká jak účetní, tak auditor.
Je znalost účetnictví pro daňového poradce výhodou, či nutností?
Znalost účetnictví je nutností už jen proto, že je součástí kvalifikační zkoušky daňového poradce.
Je však třeba připomenout, že daně se týkají každého z nás bez ohledu na to, zda vedeme účetnictví, či ne. Například samostatný advokát nemusí nutně vést účetnictví a přitom asi nikdo z nás nepochybuje o tom, že daně platit musí. Ani zaměstnanec, který prodá dům zděděný po babičce, neúčtuje, ale přitom se mu docela dobře může stát, že bude muset podat daňové přiznání.
Většina daní tak s účetnictvím přímo nesouvisí. V praxi ovšem většina daňových poradců poskytuje své rady korporátní klientele, kde se účetnictví prolíná s problematikou zejména daně z příjmů právnických osob.
Jaké podmínky musí člověk splnit, aby se mohl stát daňovým poradcem, respektive jaký druh a stupeň vzdělání musí mít?
Těch podmínek je celá řada a patřičné vzdělání je pouze jednou z nich. Dlouhá léta postačovalo středoškolské vzdělání. V současnosti je však požadováno aspoň jakékoli ukončené bakalářské studium. Absolventi právnické fakulty tak v budoucnu mají možnost profilovat se v této profesi. Na rozdíl od advokátních koncipientů nemají navíc uchazeči o profesi daňového poradce povinnou praxi.
V tomto ohledu rozumím Komoře daňových poradců ČR, že na aspiranty na daňové poradce klade při zkouškách značné nároky, které podle mého názoru svou náročností převyšují nároky kladené na koncipienty u advokátních zkoušek. Pro srovnání u daňových kvalifikačních zkoušek uspěje 20-30 % uchazečů, což je číslo výrazně nižší než u advokátů.
Co je obsahem zkoušek pro osoby aspirující na daňové poradce?
Od té doby, kdy jsem zkoušku skládal, se její forma i obsah částečně změnily. U zkoušky jsou nicméně stále vyžadovány znalosti jak teoretické, tak praktické. Samotná zkouška je dnes rozdělena na část písemnou a ústí. Písemná část je zaměřena na praktické příklady ze všech platných daní, z účetnictví a z daňového procesu. Součástí je i teoretický test a nově se prověřuje i znalost profesních předpisů. Tento rozsah znalostí je pak i předmětem ústní zkoušky.
Je pro daňového poradce právní vzdělání výhodou?
Nepochybně. Sám jsem absolventem Právnické fakulty UK a považuji to za svoji výhodu. Musíme si uvědomit, že provázanost daňového práva s dalšími právními odvětvími je značná. Například při zdanění dividend narazíte na problematiku obchodního práva, zdanění nemovitých věcí je provázáno s právem občanským, zdaňování zaměstnanců je neodmyslitelně spojeno s právem pracovním, sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění a takto bychom mohli pokračovat dále.
Na druhou stranu je pravdou, že daňové právo je na právnických fakultách vyučováno okrajově a absolventům tak chybí nejen jeho teoretické základy, ale i ekonomické a účetní souvislosti. Z tohoto důvodu bych doporučil každému zájemci o tento obor, aby na právnické fakultě absolvoval nejen všechny výběrové a volitelné předměty z oblasti daňové, účetní a ekonomické, ale aby zvážil i možnost paralelního vysokoškolského studia zaměřeného na finance a účetnictví.
Spolupracujete s mezinárodní poradenskou kanceláří Rödl & Partner. Máte pracovní zkušenosti z malých kanceláří či jako OSVČ? V čem vidíte rozdíl?
Již téměř 15 let se pohybuji v prostředí velkých poradenských kanceláří. Jejich velkou výhodou je stabilita a obrovské zázemí. Představte si, že naše kancelář má jen v Praze téměř 300 odborníků. To je přece neuvěřitelná koncentrace know-how, ze kterého profitují nejen naši klienti, ale i všichni naši spolupracovníci. Takto velká kancelář Vám umožní se profilovat a specializovat v určitém oboru a pracovat tak na velmi zajímavých projektech pro významnou českou i mezinárodní klientelu.
Ale myslím si, že i malé kanceláře mohou mít pro nově začínající kolegy své výhody. Přijdete a jste tak říkajíc hozeni do vody. Musíte si tak velmi rychle osvojit celou řadu dovedností, ať už odborných, tak i správnou komunikaci s klienty a vystupování před soudy či jinými úřady. V tomto ohledu to mají koncipienti velkých kanceláří jednodušší až pohodlnější.
Pracujete s portfoliem vlastních klientů, o které se staráte sám, nebo na klienta připadá větší počet poradců, z nichž každý nějakým způsobem přispívá svými znalostmi?
Jde o mix obojího. Naše daňové oddělení je rozděleno do několika týmů, které jsou odpovědné za určité portfolio klientů a zakázek. Každý klient má k dispozici jednu kontaktní osobu – většinou jde o zkušeného poradce, na kterého se může se svými problémy obracet. To ale neznamená, že tento poradce řeší všechny problémy sám. Jednak spolupracuje s dalšími kolegy z týmu, druhak může některé úzce specializované problémy klienta předat jinému odborníkovi v rámci daňového či jiného oddělení. Celý tento mechanismus by měl klientovi zaručit, že jeho problém bude vyřešen erudovaně a v požadovaném čase. A čas je někdy naším největším nepřítelem.
V jakém ročním období má daňový poradce nejvíce práce a proč?
Sezóna je od listopadu do června. Souvisí to s termíny pro podání přiznání k daním z příjmů fyzických a právnických osob, které jsou stanoveny na 1. dubna, respektive 1. července. Zpracování těchto přiznání tvoří nemalou část agendy, kterou naši daňoví poradci zpracovávají. Laikovi by se přitom mohlo zdát, že se jen vyplní nějaký formulář. Ale ve skutečnosti se za každým číslem ve formuláři může skrývat spousta práce, ověřování podkladů a komunikace s klientem.
V čem obecně vidíte výhody a nevýhody tohoto povolání?
Výhodou je, že nejde o statické povolání. Dynamika, s jakou se daňové prostředí a související předpisy mění nejen v České republice, ale i v Evropské unii a ve světě obecně, je obrovská. Veškeré tyto změny samozřejmě musí sledovat i daňový poradce. To činí naše povolání určitě velmi rozmanitým. Na druhou stranu je ta potřeba kontinuálního vzdělávání se někdy velmi vyčerpávající. Takže je to vlastně zároveň i nevýhoda našeho povolání.
Mají daňoví poradci etický kodex? Jaká jsou jeho základní pravidla?
Stejně jako advokáti i daňoví poradci mají svůj etický kodex, který je v zásadě založen na stejných hodnotách a povinnostech, mezi které patří zejména nezávislost a mlčenlivost. Samozřejmě jsou kladeny i požadavky na odpovědný a svědomitý výkon naší profese, s čímž souvisí již zmiňovaná potřeba kontinuálního profesního vzdělávání. Další etická pravidla se týkají vztahů s ostatními profesními kolegy a způsobu stanovení odměny za poskytované daňové poradenství.
Jak má daňový poradce postupovat, přijde-li na nezákonnou činnost klienta v účetní a daňové oblasti?
Daňový poradce má především zákonnou povinnost mlčenlivosti ve vztahu k veškerým informacím, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Podle mého názoru ohrožuje jakékoli prolomení této zásady samotnou existenci profese daňových poradců. Žádný klient totiž nemůže plně důvěřovat poradci, u nějž bude mít pochybnosti o jeho povinnosti mlčenlivosti.
I přesto se opakovaně objevují pokusy prolomit mlčenlivost daňových poradců, ale i advokátů. V nedávné době se tak v souvislosti se zavedením trestnosti přípravy trestného činu zkrácení daně, což samo o sobě ohrožuje naši profesi, navíc uvažovalo o zavedení povinnosti daňových poradců a advokátů takové aktivity hlásit.
V současnosti musí daňový poradce hlásit podezřelé obchody svých klientů, jejichž cílem je legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Tyto aktivity musí poradce nahlásit Komoře daňových poradců ČR, která po jejich ověření vše oznamuje Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí.
Diskuze k článku ()