Přiznání k DPH už pouze elektronicky, novinkou je tzv. kontrolní hlášení
Počínaje 1. lednem 2016 vzniká pro obchodní společnosti i podnikající fyzické osoby, které jsou plátci daně z přidané hodnoty, povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení k DPH. Jeho princip spočívá v tom, že každý plátce DPH bude povinen na měsíční bázi (pokud nemá čtvrtletní zdaňovací období) zasílat příslušným daňovým úředníkům přehled všech faktur, které za uplynulý měsíc přijal i vydal.
Prakticky se jedná o elektronickou evidenci nákupů a prodejů, které plátci DPH uskutečňují. Tyto údaje budou shromažďovány v datovém centru a pracovat s nimi bude speciální tým analytiků, kteří pokud objeví nesrovnalosti, kontaktují přímo finanční úřad, kde je konkrétní plátce DPH registrován. V případě porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením hrozí plátci pokuta v maximální výši 50.000,- Kč. Pokud ale porušením těchto povinností plátce daně závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může mu být uložena pokuta až do výše 500.000,- Kč.
Z povinnosti podávat kontrolní hlášení k DPH jsou vyňati plátci, kteří jsou tzv. identifikovanou osobou, dále ti, kteří neuskutečnili ani nepřijali za sledované období žádné plnění, a plátci uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH.
„S podáváním kontrolního hlášení souvisí i skutečnost, že přiznání k DPH bude možné od ledna podávat pouze elektronicky. Týkat se to bude všech registrovaných plátců DPH, kterých je v současnosti více než půl milionu. Podle údajů ministerstva financí přitom až pětina z nich dosud podávala přiznání k DPH v papírové podobě,“ upozorňuje na další změnu Petr Kališ, Managing Partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners.
Změny v zákoně o DPH se dotknou i oblasti nemovitostí
Další změny, které se od ledna 2016 projevují v zákoně o DPH, se týkají problematiky uplatňování DPH u nemovitých věcí a mohou ovlivnit podnikatelskou činnost daňových subjektů v oblasti nemovitostí. Konkrétně dochází ke zpřesnění podmínek pro uplatnění osvobození od DPH při prodeji pozemků. Nově bude možné od DPH osvobodit pouze ty pozemky, které netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a současně se nejedná o stavební pozemek.
„V souvislosti s novými pravidly pro uplatňování osvobození od DPH je vhodné upozornit i na rozšíření definice stavebního pozemku. Ten již nebude zahrnovat pouze pozemek, na kterém má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a bylo vydáno stavební povolení k této stavbě, nebo souhlas s provedením oznámené stavby, ale novela zahrne rovněž pozemky, které se staly předmětem správních úkonů za účelem zhotovení stavby. Tím se rozumí např. pozemky, u kterých je podán návrh na změnu územního plánu, nebo pozemky, na kterých byly provedeny nebo se provádí stavební práce, a pozemky okolní,“ doplňuje Petr Kališ.
Současně dochází od nového roku i ke změně způsobu počítání pětileté lhůty pro případné osvobození prodeje nemovité věci od DPH. Pětiletá lhůta se bude počítat v návaznosti na vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě (tzn. úpravě vedoucí ke změně hodnoty nemovitosti nebo velikosti podlahové plochy nemovitosti) nebo ode dne oznámení záměru započít s užíváním nemovité věci, případně ode dne oznámení změny v užívání po provedené podstatné změně nemovité věci. Podstatou této úpravy je skutečnost, že výše zmíněná pětiletá lhůta pro osvobození od DPH bude běžet znovu po provedených významných stavebních úpravách a změnách. Do konce roku 2015 naopak stačilo, aby tato lhůta uplynula od první kolaudace dané nemovitosti.
U dodání nemovité věci bude nově uplatňován režim přenesení daňové povinnosti. V případě, že plátce daně bude mít zájem uplatnit DPH u dodání nemovité věci i po uplynutí pětileté lhůty, bude muset příjemce plnění (jiný plátce DPH) s takovým postupem předem souhlasit.
Další úpravy u daně z nemovitých věcí a daně z nabytí nemovitých věcí
Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí dochází od roku 2016 k několika dalším změnám v případě pozemků. Předmětem této daně již nebudou pozemky pod budovou, ve které vznikly jednotky, jež jsou předmětem daně ze staveb a jednotek. Dále se jasně definuje zdanění pozemků ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, nově bude tedy jednoznačné, že takový pozemek předmětem daně není. V rámci daně ze staveb a jednotek je v návaznosti na výkladové nejasnosti stanoveno, že předmětem daně ze staveb a jednotek nejsou rozestavěné stavby, ale stavby dokončené nebo způsobilé k užívání.
Začátkem listopadu vláda schválila novelu zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, jejímž důsledkem má být zejména přenesení povinnosti zaplatit tuto daň z osoby převodce na nabyvatele. V současnosti je daň z nabytí nemovitých věcí povinen platit převodce, ovšem je výslovně dovoleno, aby byla tato povinnost smluvně přenesena na nabyvatele. Současně, pokud převodce příslušnou daň nezaplatí, nabyvatel se automaticky na základě ustanovení zákonného opatření stává ručitelem tohoto závazku. Novela, která by měla dle aktuálních informací začít platit od 1. dubna 2016, počítá s výslovným přenesením tohoto zatížení na nabyvatele a se zrušením institutu ručení, které by vyplývalo přímo ze zákonného opatření.
Diskuze k článku ()