Dne 16. dubna 2019 schválil Evropský parlament návrh dlouho očekávané směrnice, která reaguje na důležité události minulých let, jako například aféry WikiLeaks či Panama Papers, a přináší nová – jednotná – pravidla pro ochranu osob oznamujících porušení práva EU.
Návrh směrnice poskytuje pevný základ pro ochranu potenciálních oznamovatelů, kteří se setkali s protiprávním jednáním nebo nekalostmi v rozporu s právem a zájmy EU a rozhodli se je řešit. Ačkoliv návrh směrnice cílí primárně na oznamování porušení unijního práva (zejména pokud jde o porušování pravidel vnitřního trhu či finančních zájmů EU, nebo o porušování unijního práva v oblasti zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, ochrany životního prostředí apod.), lze očekávat, že v jednotlivých členských státech, které se této problematice z různých důvodů dosud příliš nevěnovaly, vyvolá širší odezvu, a to zejména pokud jde o porušování národní legislativy a vnitřních směrnic a pravidel zaměstnavatelů.
V České republice je v současnosti v zásadě jediným právním předpisem, jenž upravuje ochranu tzv. whistleblowerů, nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Ten stanovuje pravidla ochrany státního zaměstnance, jenž oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu státní služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním.
Zdroj: BNT journal
Diskuze k článku ()