Podobně jako v civilním soudním řízení, i v průběhu obchodní arbitráže může hrozit jednomu z účastníků významné riziko vzniku škody. Typicky se jedná o úmyslné ochromení podnikatelské činnosti, nakládání s majetkovou podstatou, porušování konkurenčních doložek apod. Zabránění vzniku a následným zhoršujícím se následkům lze pomocí tzv. předběžného opatření.
V mezinárodním rozhodčím řízení se doposud ukládalo předběžné opatření až po ustanovení a jmenování rozhodčího tribunálu. Původní právní úprava nereflektovala možnost ochrany účastníka řízení i v počátcích sporu. Postižené strany řízení se proto uchylovaly k podání návrhu na nařízení předběžného opatření k obecným civilním soudům. To však bylo vnímáno jako podstatná nevýhoda rozhodčího řízení.[1] Většina stálých rozhodčích soudů se proto rozhodla provést významnou novelizaci svých interních předpisů, do kterých inkorporovala pravidlo tzv. mimořádného rozhodce.
Obecná charakteristika mimořádného rozhodce
Institut mimořádného rozhodce (Emergency Arbitrator) spočívá v poskytnutí právní ochrany, která je svým obsahem obdobná formě předběžného opatření.[2] Prakticky to znamená, že strana sporu požádá stálý rozhodčí soud, aby jmenoval rozhodce ještě před jmenováním rozhodčího senátu. Jeho primárním úkolem je vydat v krátké lhůtě prozatímní opatření ve formě příkazu (order), event. nálezu (award), kterým upraví poměry účastníků řízení v kritickém období. Rozhodnutí mimořádného rozhodce je pro obě strany sporu závazné. To však neplatí pro rozhodování ustanoveného rozhodčího tribunálu, který rozhoduje ve věci a jako takový má právo prozatímní opatření zrušit či změnit.[3]
Konkrétní pravidla řízení o návrhu na vydání prozatímního opatření (Emergency Arbitrator Proceedings) si každý stálý rozhodčí soud upravuje samostatně. [4] Pro potřebu práce byla vybrána právní úprava stálého rozhodčího soudu v Paříži.
Úprava pravidel Stálého rozhodčího soudu při mezinárodní obchodní komoře v Paříži (ICC)
Jako jeden z prvních soudů provedl ICC novelizaci svých pravidel v roce 2010. S účinností od 1. ledna 2012 se tak objevil čl. 29 ICC pravidel, společně s přílohou č. V (Emergency Arbitrator Rules), který daný institut mimořádného rozhodce upravuje.[5] Podle nich – pokud jedna ze stran sporu vyžaduje prozatímně upravit poměry mezi stranami v době před jmenováním rozhodčího senátu, může tak učinit formou podání návrhu k Sekretariátu ICC soudu.[6] Po kladném schválení návrhu je následně nejpozději do dvou dnů od doručení návrhu jmenován mimořádný rozhodce (Emergency Arbitrator), kterého jmenuje samotný Prezident ICC.[7] Mimořádný rozhodce je dle čl. 6, odst. (4), přílohy č. V, povinen vydat do 15 dnů rozhodnutí ve formě nařízení (order).[8] O nařízení prozatímního opatření lze mj. požádat i také před zahájením samotného rozhodčího řízení.[9]
Žalující strana je povinna podat do 10 - ti dnů od doručení návrhu na vydání prozatímního opatření žalobu k rozhodčímu soudu (Request for Arbitration). V případě, že tak neučiní, Prezident řízení s okamžitou platností ukončí.[10]
Výkon rozhodnutí prozatímního opatření
Jedním z nejvíce diskutovaných témat byla v odborné komunitě otázka vykonatelnosti. ICC pravidla ji totiž výslovně neupravují. Nebylo tak zcela jasné, zdali má nařízení vydané mimořádným rozhodcem stejné právní účinky jako nařízení předběžného opatření dle čl. 28, odst. (1) ICC pravidel. Výkon rozhodnutí ve formě nařízení se zároveň dostal do situace formální nemožnosti vykonatelnosti. Podle čl. V, odst. (I), písm. (e), Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, jsou povoleny k vykonání pouze konečné rozhodčí nálezy.
K vyřešení vykonatelnosti prozatímního opatření nakonec došlo až pomocí ustálené praxe soudů. Advokáti Andrea Carlevaris a Jose Ricardo Feris argumentují, že vnitrostátní soudy reflektují právní povahu nařízení mimořádného rozhodce a bez jakýchkoliv omezení jej vykonávají jako předběžné opatření. Jedná se o typický příklad právní zásady přednosti obsahu rozhodnutí před jeho formou (substance over the form). Prozatímní opatření má tudíž stejnou právní relevanci jako předběžné opatření, ačkoliv se jedná o nařízení. [11]
Významnou podporu lze nalézt i ve vzorovém zákonu UNCITRAL. Podle čl. 17 H je „předběžné opatření vydané rozhodčím senátem závazné a, nestanoví-li rozhodčí senát jinak, vykonatelné podáním návrhu na výkon rozhodnutí příslušnému obecnému soudu. Předběžné opatření je závazné a vykonatelné kdekoliv bez ohledu na to, v jaké zemi bylo vydáno.“[12] Tímto lze opatření vykonat nejen v sídle arbitráže, nýbrž také v zahraničí. Nicméně výkon rozhodnutí bude závislý na konkrétní úpravě vnitrostátního práva státu, k jehož obecnému soudu bude návrh podán. Například, v případě České republiky nebude prozatímní opatření de iure právně relevantní, ani vynutitelné. Dle § 22, zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, mohou podat návrh na předběžné opatření k soudu pouze strany sporu. To potvrzuje i rozhodnutí Ústavního soudu č. III. ÚS 3156/08 ze dne 22. 1. 2009, které říká, že k vydání předběžného opatření jsou podle právní koncepce českého práva oprávněny výhradně obecné soudy.
Jiný úhel pohledu lze však spatřit v samotných ICC pravidlech. Článek 29 ICC, odst. (2), věta druhá, pojednává o závaznosti stran v dodržování nařízení. Toto praktické soukromoprávní ustanovení zavazuje strany k formálnímu zachování smluvního závazku. Je totiž v zájmu stran, aby bylo nařízení dodrženo. Případné neshody či nerespektování by mohlo mít pro odpůrčí stranu negativní, ba až fatální následky. Rozhodčí tribunál by mohl daný nesoulad zohlednit v závěrečném rozhodčím nálezu i s konkrétními právními účinky (např. povinnosti náhrady škody, ušlého zisku, nemajetkové újmy apod.).[13] Podle Carlevarise a Ferise jsou strany v praxi velmi ochotné dobrovolně dodržovat prozatímní opatření. Podporuje to i skutečnost, že rozhodčí tribunál může dané nařízení kdykoliv během řízení změnit, či dokonce zrušit.[14]
Závěr
Vznik institutu prozatímního opatření je významným posunem ve vývoji mezinárodní obchodní arbitráže. Došlo k vytvoření alternativního řešení, které však není stále dokonalé. Je zřejmé, že užitečnost tohoto institutu prokáže až delší rozhodovací praxe stálých rozhodčích soudů. Nicméně již teď lze spatřit významné pozitivum v právním postavení mimořádného rozhodce a jeho možnosti vydávat prozatímní opatření.
Cílem práce bylo představit a zároveň analyzovat tuto procesní změnu z hlediska jejího ukotvení v pravidlech Stálého rozhodčího soudu při mezinárodní obchodní komoře v Paříži (ICC). Z pohledu vykonatelnosti je prozatímní opatření mezi stranami většinou dobrovolně dodržováno, neboť ujednáním rozhodčí doložky strany explicitně akceptovaly závaznost rozhodnutí rozhodců. Legální výkon nařízení prozatímního opatření je však závislý na konkrétní úpravě vnitrostátního práva státu, k jehož obecnému soudu bude návrh podán.
Článek byl napsán v rámci Akademie odborného psaní, pořádané mezinárodní advokátní kanceláří White & Case a odborným portálem Právní prostor.cz.
[1] Využitelnost obecných soudů může přinést několik velmi negativních důsledků. Především, záměrem stran rozhodčí smlouvy není, aby byl spor řešen mimo kompetenci stálého rozhodčího soudu. Dále hrozí publicita sporu a v neposlední řadě i velké riziko v podobě nespecializovanosti obecného soudu.
[2] Platí zde i obdobné podmínky pro vydání (jako např. jurisdikce, urgentnost, prima facie atd.).
[3] BĚLOHLÁVEK, Alexander, HORÁČEK, Vít. Nová pravidla o rozhodčím řízení Mezinárodního rozhodčího soudu ICC. Obchodní právo. 2013, č. 1, s. 10-19.
[4] SANTACROCE, Fabio. The emergency arbitrator: a full-fledged arbitrator rendering an enforceable decision? Arbitration International, 2015, roč. 31, s. 284.
[5] ICC Arbitration Rules. International Chamber of Commerce, Paris. čl. 29.
[6] Podstatné náležitosti návrhu pro nařízení mimořádného předběžného opatření stanovuje čl.1) odst. 3), Přílohy č. V, ICC Pravidel.
[7] GHAFARI, Amir, WALTERS, Emmylou. The Emergency Arbitrator: The Dawn of a New Age. Arbitration International. 2014, roč. 30, č. 1, s. 156.
[8] ICC Arbitration Rules…, čl. 29, odst. (2).
[9] Nová rozhodčí pravidla ICC: „pohotovostní“ rozhodce i vstřícný krok vůči státům. [online]. ksb.cz, [cit. 10. dubna 2016]. Dostupné na:< http://www.ksb.cz/cs/novinky-publikace/clanky/416_nova-rozhodci-pravidla-icc-pohotovostni-rozhodce-i-vstricny-krok-vuci-statum>.
[10] ICC Arbitration Rules…., Příloha V., čl. 1, (6).
[11] CARLEVARIS, Andrea, FERIS, Jose. Running in the ICC Emergency Arbitrator rules: The First ten cases. ICC Bulletin. 2014, roč. 25, č. 1., s. 28.
[12] UNCITRAL Model Law. United Nations Commission on International Trade Law, čl. 17 H.
[13] ICC Arbitration Rules..., čl. 29, odst. (4).
[14] CARLEVARIS, A., FERIS, J.. Running in the ICC Emergency Arbitrator rules: The First ten cases…, s. 28.
Diskuze k článku ()