Ve Velkém sále Ministerstva zahraničních věcí ČR v Černínském paláci vystoupily dvě desítky hostů, mezi nimiž byli soudci vrcholných českých soudů, přední čeští akademici a další odborníci, kteří hodnotili vliv deseti let členství ČR v EU na české právo. Konference se zúčastnilo více než 120 účastníků z mnoha odlišných institucí a sfér českého právního prostředí.
Širší dopady na jednotlivá právní odvětví
Program konference byl rozdělen do čtyř tematických panelů. V prvním z nich byly hodnoceny dopady členství ČR v EU, respektive práva EU na jednotlivá právní odvětví právního řádu ČR. “K europeizaci jistě dochází. Objevují se nová témata, nové perspektivy i mechanismy existence suverénního státu,“ řekl Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který svým osobitým a mírně kritickým stylem hodnotil vliv na ústavní právo. Filip Dienstbier z Právnické fakulty Univerzity Palackého poukazoval v části věnované správnímu právu především na vliv práva EU na hmotněprávní úpravu jednotlivých institutů, zásah do struktury subjektů a vykonavatelů státní správy a novou nadnárodní povahu správních aktů. Za použití vtipných a věcných „švejkovských“ metafor hodnotila Kristina Koldinská z Právnické fakulty UK vliv EU na sociální právo. Tomáš Gřivna z Právnické fakulty UK hovořil o trestním právu a sebekriticky poukazoval na nepřipravenost českých trestních právníků v okamžiku vstupu ČR do EU, stejně jako na budoucí výzvy spojené především se zamýšleným institutem evropského veřejného žalobce. „Nad jednotlivými závěry by měla být vedena širší diskuse,“ poukázal na někdy umělé přejímání právních úprav některých států jinými státy ve svém příspěvku věnovaném civilnímu právu Bohumil Havel z Ústavu státu a práva AV ČR. „Řeší se harmonizace civilního práva, ale zatím se jde spíše cestou užších segmentů.“
Právní profese v evropském prostoru
Ve druhém panelu se jednotliví hosté zaměřili na proměny právních profesí ve světle přistoupení ČR k EU. O fungování veřejné správy hovořil Stanislav Kadečka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který zmínil i aktuální téma zákona o státní službě. „Advokacie evropským právem argumentuje a zároveň je jím regulována,“ vypíchl dvě největší oblasti vlivu práva EU na profesi advokáta Pavel Uhl. Světlana Kloučková z Nejvyššího státního zastupitelství nesouhlasila s Tomášem Gřivnou a zmínila, že státní zastupitelství bylo na vstup ČR do EU připraveno. Zároveň zdůraznila, že trestání by mělo zůstat doménou státu, nikoliv EU. Jindřiška Syllová zhodnotila z pozice ředitelky Parlamentního institutu PSP ČR vliv EU na český legislativní proces a zmínila praktické problémy, s nimiž se poslanci při přijímání zákonů setkávají. Druhý blok zakončil děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík, který hovořil především o studentské mobilitě a naťukl i téma koncepce výuky práva EU na českých právnických fakultách.
Proměny soudcovské argumentace pod vlivem práva EU
Třetí panel byl věnován jediné doposud opomíjené složce státní moci, a to moci soudní. Rozdílům mezi formalistickým či textuálním stylem argumentace na straně jedné, a stylem dialogickým či diskursivním na té druhé se věnoval Zdeněk Kühn, soudce Nejvyššího správního soudu a docent teorie práva na Právnické fakultě UK. „V procesu europeizace je klíčovým bodem překládání mezinárodních sfér do vnitrostátních skrze činnost vrcholných soudů,“ řekl Michal Bobek z College of Europe, který se ve svém reakčním příspěvku na vystoupení Zdeňka Kühna věnoval predikcím, které vstup ČR do EU provázely a tomu, zda a jakým způsobem byly naplněny. Advokát Petr Bříza poukázal na odlišné přístupy českých soudů k právu EU, načež v závěru svého vystoupení zdůraznil, že „to, kam se judikatura za 10 let dostala, je úspěch.“ Své reakce a komentáře přidali i soudci tří českých vrcholných soudů Kateřina Šimáčková (Ústavní soud), Pavel Simon (Nejvyšší soud) a Vojtěch Cepl (Krajský soud v Praze).
Europeizace práva: širší pohledy
Závěrečný panel otevřel český soudce Soudního dvora EU Jiří Malenovský, který hodnotil novou taktiku strategie integrace a její vliv na vnitrostátní právo 50 let po rozsudku ESD Costa. Tomáš Boček, velvyslanec a stálý představitel ČR při Radě Evropy, hovořil o aktuálním tématu přistoupení EU k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, přičemž poukazoval na s přistoupením spojené proměny ochrany lidských práv. Jan Komárek z London School of Economics and Political Science se ve svém příspěvku věnoval „existenciální revoluci v Evropě“, zmíněné poprvé již Václavem Havlem, a hledal možná východiska současné evropské „politické a duchovní krize.“ Závěrem promluvila i vrchní ředitelka sekce právní a konzulární MZVČR Jana Reinišová, který zmínila některé praktické problémy, s nimiž se právníci MZVČR vzhledem k vlivu práva EU na české právo v praxi setkávají.
V průběhu konference byl hodnocen vliv práva EU na české právo ve světle deseti let po přistoupení ČR k EU. Všichni hosté se ve svých příspěvcích shodli na tom, že europeizace existuje a že tento proces přináší do českého právního řádu významné změny. Někteří přednášející zároveň zdůraznili, že dopad změn na české právní prostředí bude zajímavé hodnotit v delším časovém horizontu. Co přinese českému právu dalších deset let členství ČR v EU?
Diskuze k článku ()