Jak je patrno z obsahu novely, která byla v legislativním procesu v ČR hojně diskutována, je zaměřena na posuzování významné tržní síly a zamezení jejího zneužití v souvislosti s nákupem potravin.[1] Významná tržní síla je z iniciativy českého zákonodárce definována jako určité postavení odběratele vůči dodavateli, které dává odběrateli možnost požadovat nespravedlivou výhodu při sjednávání podmínek při nákupu či prodeji potravin.[2] Z věcného vymezení předmětu novely je určující (stejně i z důvodové zprávy k navrhované novele[3]), že předmětem novely jsou otázky spojené zejména s problematikou hospodářské soutěže. Z pohledu práva Evropské unie patří problematika významné tržní síly v obchodě do oblasti, v níž Evropská unie sdílí pravomoc spolu se členskými státy.[4]
Právo Evropské unie vymezuje principiální pravidla hospodářské soutěže v ustanovení čl. 101 SFEU a násl. Obecně se právní úprava zaměřuje na dvě základní problematické otázky hospodářské soutěže, a to jednak na dohody mezi soutěžiteli, které jsou způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy, a dále na zneužívání dominantního postavení soutěžitelů na trhu. Základní ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie jsou dále rozvedena v prováděcích předpisech, kdy se jedná zejména o Nařízení Rady č. 1/2003.[5]
Základní pojem novely, je termín „významná tržní síla“, který není na úrovni práva Evropské unie legislativně definován. Samotná Evropská unie se v dané oblasti více zabývá problematikou nekalých obchodních praktik mezi podniky v dodavatelských řetězcích. V dané oblasti neexistuje v současné době žádná právní úprava na úrovni Evropské unie vyjma předpisů, které se týkají zakázaných dohod mezi soutěžiteli, zákazu zneužití dominantního postavení na trhu a ochrany spotřebitele včetně nepřiměřených smluvních podmínek. Prostřednictvím Evropské komise se Evropská unie k problematice vztahů mezi odběrateli a dodavateli v dodavatelském řetězci doposud věnovala v Zelené knize,[6] na kterou následně navazuje Sdělení Komise o boji proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce z roku 2014.[7] Oba dva tyto dokumenty uvádějí, že nekalé obchodní praktiky nejsou dostatečně definovány a jejich vymezení je poměrně široké. V rámci spolupráce Evropské komise se zúčastněnými stranami, tj. se zástupci odběratelů i dodavatelů, bylo rozhodnutím Komise zřízeno fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce,[8] kdy v jeho rámci vznikl tzv. samoregulační rámec pro zúčastněné. Nicméně do tohoto rámce se nezapojili všichni účastníci fóra, a tak je i jeho dopad omezen. Evropská komise plánovala předložit koncem roku 2015 zprávu Radě a Evropskému parlamentu, která doposud není k dispozici.
Jak Zelená kniha, tak i následné sdělení Evropské komise obsahují sérii doporučení jak vůči podnikům, tak i členským státům, kdy preferovanou formou regulace je dobrovolná samoregulace podniků a přiměřený právní rámec vnitrostátních právních úprav.
Z výše uvedeného vyplývá, že předmět navrhované novely spadá sice z největší části do oblasti hospodářské soutěže, kde Evropská unie vykonává svou sdílenou pravomoc v poměrně velkém rozsahu, nicméně ve vztahu k předmětu novely tuto svou pravomoc doposud nevykonává. V duchu ustanovení čl. 2 odst. 2 SFEU jsou to pak členské státy, které mohou vykonávat svou pravomoc v oblasti problematiky nepoctivých obchodních praktik. Evropská komise identifikovala následující seznam těch obchodních praktik, které považuje za závažné. Jedná se např. o nejednoznačné smluvní podmínky, neexistenci písemných smluv, změny smlouvy se zpětnou účinností, nepoctivé přenesení obchodního rizika, nepoctivé používání informací, nepoctivé ukončení obchodního vztahu, teritoriální omezení nabídky.[9]
Členským státům a Evropské unii bylo ponecháno na jejich uvážení, do jaké míry provedou přiměřený a na dobrovolné samoregulaci postavený režim takových praktik. Zdůrazňujeme, že Komise v Zelené knize stanovila základní zásadu pro jakoukoliv právní regulaci, kterou je její přiměřenost. Zda aplikace citované novely dostojí tomuto základnímu požadavku práva obecně a zda se bude jednat o regulaci správnou, žádoucí, přiměřenou, nebo naopak o regulaci jednostranně zaměřenou na zvýhodnění jedné skupiny podnikatelů v ČR, ukáže až nastávající období, nebo, bude-li příležitost, posoudí její ústavnost nejvyšší ochránce ústavnosti v ČR.
[1] Novelizované znění § 1 odst. 1.
[2] Novelizované znění § 3 odst. 1.
[3] Sněmovní tisk č. 444/0, ze dne 31. 3. 2015, Poslanecká sněmovna, VII. volební období
[5] Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úřední věstník L 001 [2003] s. 1 - 25
[6] Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového práva, Evropská Komise, COM(2013) 37final.
[7] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Boj proti obchodním nekalým praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce, Evropská komise, COM (2014) 472final.
[8] Rozhodnutí Komise, ze dne 30. 6. 2010, kterým se zřizuje fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce (20120/K 210/03)
[9] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Boj proti obchodním nekalým praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce, Evropská komise, COM (2014) 472final.
Diskuze k článku ()