Problematickým se stalo ust. § 441 odst. 2 věta třetí, normující, že „vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc“. Takové pravidlo ve svém důsledku působilo komplikace v oblasti práva obchodních korporací typicky za situace, kdy společník obchodní korporace dlouhodobě pobývající v zahraničí zamýšlel nechat se zastoupit na základě plné moci při právním jednání, pro něž samotné je vyžadována forma veřejné listiny. Konala-li se tak valná hromada kapitálové společnosti, kdy docházelo k přijetí rozhodnutí, k němuž se vyžaduje forma notářského zápisu, bylo nezbytné, aby zahraniční společník udělil zmocněnci plnou moc v téže formě, tedy ve formě notářského zápisu. Obdobné problémy nastávaly i při zakládání společnosti jediným společníkem.
Značné kontroverze vyvolalo usnesení Nejvyššího soudu ČR vydané v řízení vedeném pod sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 ze dne 27. listopadu 2014. To rozdělilo odbornou veřejnost na zastánce a odpůrce jím přijatého řešení. V daném případě Nejvyšší soud ČR řešil otázku plné moci k založení společnosti s ručením omezeným. Nejvyšší soud ČR sice konstatoval, že „je-li plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu“, současně však doplnil, že „to však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci či dokonce k neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele“.
V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší soud ČR v tiskové zprávě k předmětnému rozhodnutí ze dne 17. 12. 2014 uvedl, že „plná moc udělovaná k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. V praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen.“[1] Posledně citovaný závěr byl po zveřejnění podroben kritice s poukazem na ustanovení § 582 ObčZ, z něhož pro případ nesplnění zákonem stanoveného požadavku na formu právního jednání vyplývá sankce v podobě neplatnosti právního jednání. Děje se tak bez připuštění jakýchkoli úvah o tom, zda neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona.[2]
V témže usnesení dospěl Nejvyšší soud ČR rovněž k závěru, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), tudíž postačí, dostojí-li se formě normované v § 6 odst. 1 ZOK. I tento závěr se setkal se značnou kritikou a zpochybněním argumentačních východisek ze strany odborné veřejnosti.[3] Nesouhlasné názory v tomto kontextu směřují zejména k odmítnutí závěru, že lze bez dalšího souhlasit se speciální povahou ustanovení § 6 odst. 1 ZOK vzhledem k § 441 odst. 2 ObčZ, jde-li o formu korporátní plné moci. Dále je zdůrazňováno, že ze zmíněného § 6 odst. 1 ZOK neplyne konkrétní požadavek formy korporátní plné moci, nýbrž požadavek stanovené formy právního jednání v určitých korporátních záležitostech, jehož porušení je pak sankcionováno absolutní neplatností.[4]
Koncem loňského roku legislativním procesem prošel a co do části týkající se § 441 odst. 2 ObčZ dne 28. 2. 2017 účinnosti nabyl zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012, občanský zákoník, a další související předpisy. Primárním cílem výše uvedené novely bylo v otázce formy plné moci udělované pro právní jednání, pro něž samotné zákon vyžaduje formu veřejné listiny, především nastolit právní jistotu, zjednodušit právní styk, jakož i v souladu s hlediskem ekonomickým snížit výši transakčních nákladů, jež dotčeným osobám v souvislosti s takovým právním jednáním vznikají.[5] Z těchto důvodů zákonodárce doplnil do ustanovení § 441 odst. 2 následující větu: „Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.“ Nadále tak postačí v případech právních jednání, pro která zákon vyžaduje formu veřejné listiny (nutno podotknout, že nejenom ve vnitřních záležitostech obchodních korporací), udělení plné moci v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, neboť tato forma dle názoru zákonodárce v dostatečné míře zabezpečuje ověření totožnosti zmocnitele.
Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
Pardubice - Dražkovice 181, PSČ 533 33
Hradec Králové - Velké náměstí čp. 1, PSČ 500 03
tel./fax: +420466310691
gsm: +420 724 794 986
[1] Tisková zpráva Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2014
[2] Petr Čech: Ještě k požadavku notářského zápisu o plné moci. [Právní rádce, 2015, č. 3, s. 34 a násl.]
[3] Důvodová zpráva k zák. č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012, občanský zákoník, a další související předpisy
[4] Petr Kavan, Jiří Remeš: Forma plné moci podle § 441 odst. 2 ObčZ ve vazbě na § 6 odst. 1 ZOK: opravdu vyřešený problém?, [Právní rozhledy 2015. Č. 5, s. 174]
[5] Důvodová zpráva k zák. č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012, občanský zákoník, a další související předpisy
Diskuze k článku ()