Hyperlinky: Dejte si pozor, kam odkazujete!

Na podzim 2016 spatřilo světlo světa rozhodnutí SDEU, které řeší přípustnost hypertextových odkazů vedoucích na internetu k dílům chráněným autorským právem. Toto rozhodnutí významným způsobem dotvořilo podmínky pro užívání hypertextových odkazů. Osoby, které na své stránky umísťují hypertextové odkazy za účelem dosažení zisku, si nově musí dávat větší pozor, kam a na co odkazují.

partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
advokátní koncipientka, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
partner, HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
Foto: Fotolia

Ve věci GS Media (C-160/15) se SDEU zabýval otázkou, zda umístěním hypertextového odkazu, který odkazuje na neoprávněně zveřejněné dílo chráněné autorským právem, dochází k porušování práv nositele autorských práv k tomuto dílu, či nikoliv.

Řešená věc se týkala umístění hypertextového odkazu na internetových stránkách provozovaných společností GS Media. Hypertextový odkaz vedl na australské stránky obsahující fotografie holandské modelky Britt Dekker, jež byly nafoceny pro časopis Playboy. Proti umístění odkazu vedoucího k lechtivým fotografiím se však ohradila společnost Sanoma, jakožto vydavatel časopisu Playboy v Holandsku. Podle jejího tvrzení došlo k nahrání fotografií na australské webové stránky bez jejího předchozího souhlasu, a tudíž i samotné umístění hypertextového odkazu, který k takovým neoprávněně uveřejněným fotografiím vede, musí být považováno za protiprávní. Jelikož společnost GS Media však nadále prostřednictvím hypertextových odkazů odkazovala i na další stránky, na nichž byly fotografie nahé modelky umístěny, došla společnosti Sanoma trpělivost a proti společnosti GS Media podala žalobu k příslušnému holandskému soudu. Celý případ se dostal až na stůl SDEU, který měl posoudit, zda je využití hypertextového odkazu vedoucího k neoprávněně zveřejněnému autorskému dílu (fotografiím) možné považovat za sdělování díla veřejnosti, a tedy za jednání, které není přípustné bez souhlasu nositele autorských práv.

Rozhodnutí SDEU

Generální advokát v řízení před SDEU ve svém stanovisku z dubna 2016 dovodil, že se v posuzovaném případě nejedná o sdělování díla veřejnosti, a tedy ani o porušování autorských práv ze strany GS Media. SDEU se však nakonec rozhodl od jeho závěru podstatně odchýlit a stanovisko generálního advokáta přejal pouze částečně.

Při svých úvahách vyšel SDEU z tvrzení, že nelze automaticky kvalifikovat všechna umístění hypertextových odkazů na díla neoprávněně zveřejněná na jiných internetových stránkách jako „sdělování veřejnosti“, neboť by to mělo za následek silné omezení svobody projevu a informací a nerespektovalo by přiměřenou rovnováhu mezi touto svobodou a obecným zájmem na jedné straně a zájmem nositelů autorského práva na účinnou ochranu jejich duševního vlastnictví na druhé straně. SDEU přitom konstatoval, že internet je skutečně zvláště významný pro svobodu projevu a informací a hypertextové odkazy přispívají k jeho řádnému fungování, jakož i výměně názorů a informací na této síti charakterizované dostupností obrovského množství informací. Při svém rozhodnutí byl tak SDEU veden i snahou nepoškodit fungování internetu. Na základě uvedených úvah SDEU problematiku umisťování hypertextových odkazů rozdělil do dvou základních situací, a sice zda je umisťování hypertextového odkazu činěno za účelem dosažení zisku, či nikoliv.

Prvním případem jsou situace, kdy hypertextový odkaz na autorská díla zveřejněná bez souhlasu autora umísťuje na své stránky osoba, která tak nečiní za účelem dosažení zisku. Pro tento případ se SDEU ztotožnil se závěrem generálního advokáta, že se nejedná o sdělování veřejnosti, a tudíž ani o porušování autorského práva. Důvodem je skutečnost, že tato osoba umisťující hypertextový odkaz zpravidla nebude poskytovat uživatelům přístup k protiprávně zveřejněnému dílu s plnou znalostí veškerých důsledků svého jednání. Pokud by však bylo prokázáno, že taková osoba věděla nebo vědět mohla, že použitý hypertextový odkaz zpřístupňuje protiprávně zveřejněné dílo na internetu, například na základě skutečnosti, že na to byla upozorněna nositeli autorského práva, je třeba mít za to, že umístění hypertextového odkazu v takovém případě představuje „sdělování veřejnosti“, a tudíž porušení autorského práva.

Druhým případem jsou situace, kdy je hypertextový odkaz umisťován na internetové stránky za účelem dosažení zisku. Pro tyto případy SDEU dovodil, že i kdyby osoba umísťující hypertextový odkaz nevěděla o protiprávnosti zveřejnění díla, na nějž je odkazováno, je zapotřebí tuto její znalost předpokládat. Dle názoru SDEU lze totiž předpokládat, že osoba, která uvádí hypertextový odkaz za účelem dosažení zisku, by si dopředu měla zjistit veškeré skutečnosti, které by mohly nasvědčovat tomu, že bylo autorské dílo zveřejněno neoprávněně. Pokud tedy výše uvedená domněnka vědomosti o protiprávnosti zveřejnění autorského díla nebude vyvrácena, představuje umisťování hypertextových odkazů na neoprávněně uveřejněné dílo sdělování veřejnosti, a tedy i porušování autorského práva k těmto dílům.

SDEU své rozhodnutí uzavřel s tím, že společnost GS Media na své stránky umístila hypertextové odkazy na dotčené fotografie uložené na stránce Filefactory za účelem dosažení zisku. Podle SDEU je rovněž nesporné, že vydavatel magazínu Playboy neudělil oprávnění ke zveřejnění těchto fotografií na internetu. Mimoto skutkové okolnosti nasvědčují tomu, že společnost GS Media si byla vědoma posledně uvedené okolnosti, a že tedy nemůže vyvrátit domněnku, že umístění předmětných odkazů bylo provedeno s plnou znalostí protiprávní povahy tohoto zveřejnění.

Výše popsanými závěry se tak SDEU významně odchýlil od závěrů generálního advokáta. Současně navázal na svá dřívější rozhodnutí ve věcech Svensson (C‑466/12) a BestWater (C‑348/13) a v novém rozhodnutí GS Media dotvořil podmínky pro posouzení, zda pod pojem „sdělování veřejnosti“ spadá umístění hypertextových odkazů na autorská díla, která již byla volně dostupná na jiné internetové stránce, avšak bez souhlasu nositelů autorských práv.

První aplikace rozhodnutí

Již několik týdnů od vydání výše popsaného přelomového rozhodnutí SDEU ve věci GS Media se objevilo první soudní rozhodnutí, které závěr SDEU aplikovalo. Šlo o rozhodnutí švédského okresního soudu, který posuzoval případ stěžovatelky a jejího videa zachycujícího nepovedený bungee jumpingový seskok. Uvedené video bylo bez souhlasu autorky nahráno na server YouTube a následně použito společností L´Avenir jako video doplňující internetový článek. Autorka videa zažalovala společnost L´Avenir za porušení svých autorských práv s tím, že společnost L´Avenir uveřejnila video na svých internetových stránkách bez jejího souhlasu. Společnost L´Avenir se bránila tím, že v dobré víře převzala video ze serveru YouTube.

Švédský okresní soud při posuzování celého případu využil čerstvého rozhodnutí SDEU ve věci GS Media. Na tomto základě soud automaticky dovodil, že záměrem společnosti L´Avenir bylo zcela nepochybně uveřejnění videa za účelem dosažení zisku, aniž by tento svůj závěr jakkoli více odůvodnil. Dle názoru švédského okresního soudu tak společnost L´Avenir porušila autorská práva autorky, když uveřejnila na svých internetových stránkách odkaz na nahrané video na stránkách YouTube bez toho, aniž by k tomu měla souhlas autorky.

Možné praktické dopady

Jak je zřejmé z rozhodnutí ve věci GS Media a souvisejících úvah SDEU, snažil se SDEU nevyloučit možnost snadného používání hypertextových odkazů a „nerozbít internet“. Povedlo se to však? A jaké budou praktické dopady rozhodnutí ve věci GS Media?

Rozhodnutí SDEU neobsahuje bližší „návod“ jak postupovat při posuzování toho, zda je účelem umístění hypertextového odkazu dosažení zisku, či nikoliv. Teoreticky vzato je účel dosažení zisku možné vykládat poměrně široce. Nelze přitom vyloučit, že takto může být vyhodnoceno například i umístění hypertextového odkazu na soukromém blogu, protože i zvýšení návštěvnosti blogu je možné chápat jako dosažení zisku.

Přestože sám SDEU ve svém rozhodnutí uznal, že internet je velmi významným nástrojem pro svobodu projevu a šíření informací a že hypertextové odkazy dokonce přispívají k jeho správnému fungování, nelze říct, že by se mu stoprocentně podařilo nezasáhnout negativně do fungování internetu. Vzhledem k tomu, že umisťování hypertextových odkazů na neoprávněně zveřejněná autorská díla za účelem dosažení zisku je považováno za sdělování veřejnosti, jsou na osoby umísťující na své stránky hypertextové odkazy kladeny zvýšené nároky a při každém použití hypertextového odkazu je třeba prověřovat, zda hypertextový odkaz nevede k neoprávněně zveřejněnému autorskému dílu. Rozsah případů, kdy je takovéto prověření potřeba provádět, je navíc rozšířen ještě tím, že účel dosažení zisku je možné chápat poměrně široce. Rozhodnutí ve věci GS Media tak na jednu stranu v návaznosti na předchozí rozhodnutí SDEU vyjasnilo a dotvořilo podmínky pro používání hypertextových odkazů, ale současně též zvýšilo požadavky na ověřování ze strany osob, které hypertextové odkazy na své stránky umísťují.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články