Nelegální software v počítačích zaměstnavatele

Instalace nelegálního softwaru

Právě stahování nelegálního softwaru do pracovního počítače zaměstnancem představuje typické riziko, kvůli němuž se zaměstnavatel může dostat do velkých potíží. A to i přesto, že o takovém jednání svého zaměstnance neměl ani ponětí. Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon číslo 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který zakládá trestní odpovědnost právnických osob. Dle znění tohoto zákona se za trestný čin spáchaný společností považuje i protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak zaměstnanec při plnění pracovních úkolů, jestliže jí lze tento čin přičítat. Přičitatelnost pak nastává zejména v případě, že protiprávní čin spáchal zaměstnanec v situaci, kdy orgány společnosti neprovedly taková opatření, jež měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností svých zaměstnanců. 

Výše popsaná situace tak může vzniknout velmi jednoduše – příkladem může být absence či nedostatečné poučení nově nastupujícího pracovníka o zákazu stahování nebo užívání nelegálního softwaru. Otázkou samozřejmě zůstává, zda všeobecné povědomí o tom, že se nelegální software nestahuje ani neužívá, postačí k tomu, aby v daném případě nenesla určitou míru odpovědnosti za trestný čin i sama společnost. Byla by to nicméně výhradně ona, která by prokazovala, že učinila potřebná opatření, aby předcházela situaci, že zaměstnanec nelegální software do pracovního počítače stáhne. Pro úplnost je nutno dále zmínit, že instalace nelegálního softwaru nemusí být vždy trestným činem; v úvahu totiž připadá i přestupek, případně nároky vznesené v rámci občanskoprávního řízení. 

Jak se můžeme podobné situaci vyhnout?

Jak již bylo zmíněno, stěžejní je učinit opatření, která jsou potřebná pro prevenci stahování nelegálního softwaru zaměstnanci do počítačů zaměstnavatele. Každá společnost, která se chce vyhnout své případné odpovědnosti v rovině trestního práva, by měla být schopna doložit, že zaměstnance na zákaz stahování/užívání nelegálního software upozornila, případně ho řádně proškolila. Jako vhodné řešení se jeví např. i zapracování příslušných ustanovení zakazujících stahovat nebo užívat nelegální software do interních pravidel/směrnic společnosti či přímo do pracovní smlouvy.

Může ovšem nastat i situace, že zaměstnanec, který nelegální software do pracovního počítače stáhl, už ve společnosti nepracuje, nebo software stáhl úmyslně, aby společnost poškodil. I z těchto důvodů lze jen doporučit, aby společnost pravidelně prováděla interní audit a kontrolovala stažený a používaný software. V opačném případě by totiž nemusela být naplněna podmínka, že učinila taková opatření, která po ní lze spravedlivě požadovat. Ke kontrole staženého a užívaného softwaru lze využít takzvaný softwarový audit. Tento audit v dnešní době nabízí poměrně velké množství společností na trhu.

Softwarové audity mohou fungovat například na bázi evidence instalovaných programů, které se porovnávají s licencemi, jež se k nim vážou. Když chce společnost zkontrolovat legalitu svého softwaru, může tak využít tohoto auditu, u kterého lze výsledek v některých případech očekávat již během několika hodin. 

V případě, že organizace bude obdobnou kontrolu dělat pravidelně, existuje zde důvodný předpoklad, že se v jejích počítačích nelegální software zpravidla vyskytovat nebude.

Jinou možností, jak se bránit před stahováním nelegálního softwaru, je úprava uživatelských práv jednotlivým zaměstnancům společnosti, a to takovým způsobem, aby nebyli oprávněni stahovat do pracovních počítačů žádný software, tzn. i ten nelegální. 

V neposlední řadě by se také nemělo zapomenout na kontrolu počtu licencí ke staženému softwaru užívaným společností. Nadužívání licencí je totiž také považováno za protiprávní. I proto by předmětem kontroly měla být rovněž kontrola počtu licencí k legálně užívanému softwaru. 

Přestože to nemusí být na první pohled zcela zřejmé, stahování nelegálního softwaru se kromě počítačů týká také jiných pracovních pomůcek svěřených zaměstnavatelem. Jedná se například o tablet či mobilní telefon. Kontrola těchto pomůcek zpravidla nebývá tak častá a riziko výskytu nelegálně staženého softwaru se tím pádem může zvyšovat. 

I v těchto případech by ale společnost měla své zaměstnance upozornit, že stahování nebo užívání jakéhokoli jiného než předem schváleného softwaru není dovoleno. V opačném případě se taková organizace rovněž vystavuje případnému riziku. 

Všem zaměstnavatelům lze tedy doporučit, aby věnovali patřičnou pozornost i otázce legality užívaného softwaru a jeho kontroly, neboť i v tomto případě se uplatní zásada, že neznalost zákona neomlouvá a případný postih může mít na společnosti zásadní dopad.