Ustanovení § 164 odst. 3 občanského zákoníku účinné do 27. února 2017 ukládalo právnickým osobám s kolektivním statutárním orgánem, aby pověřily jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům; při absenci takového pověření tuto působnost vykonával předseda statutárního orgánu. Tato povinnost tak dopadala typicky na představenstva akciových společností a jednatele společností s ručením omezeným, kteří podle společenské smlouvy tvoří kolektivní statutární orgán.
S přijetím občanského zákoníku vypukly spory o to, zda citované ustanovení zakotvuje zvláštní způsob jednání za právnickou osobu vůči zaměstancům, popř. zda tento zvláštní způsob jednání vylučuje „obecný“ způsob jednání za právnickou osobu. Jinak řečeno, požadují-li například stanovy, aby za akciovou společnost jednali společně dva členové představenstva (obecný způsob jednání), musí vůči zaměstnancům jednat vždy jen pověřený člen (zvláštní způsob jednání vůči zaměstnancům)? Tyto nejasnosti mělo odstranit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který dovodil, že pověření je speciálním způsobem jednání právnické osoby vůči zaměstnancům a zapisuje se do veřejného rejstříku (sp. zn. 29 Cdo 880/2015). Dle Nejvyššího soudu zákonodárce zřejmě sledoval zvýšení právní jistoty zaměstnanců právnické osoby, neboť splněním této povinosti mělo být postaveno najisto, který člen statutárního orgánu je oprávněn vystupovat jménem právnické osoby v pracovněprávních vztazích. Zmíněné rozhodnutí ovšem bylo podrobeno značné kritice; řada otázek navíc zůstala nevyřešena.
Novela občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) tak s definitivní platností zrušuje ustanovení upravující zvláštní způsob jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům. Od 28. února 2017 tedy platí i pro jednání vůči zaměstnancům obecná pravidla pro jednání právnické osoby.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Diskuze k článku ()