Vybrané aktuality z oblasti civilněprávní a profesní legislativy

Účelem mého dnešního příspěvku je informovat Vás o novinkách, které byly v poslední době přijaty v podobě zákonů, a zároveň o tom, co se ještě chystá. Půjde o jakousi ochutnávku a poukaz na to, co je obsahem nové právní úpravy.

ředitelka legislativního odboru, Ministerstvo spravedlnosti
Foto: Fotolia

„Převratná“ novela insolvenčního zákona

První novelou, kterou bych ráda představila a která by měla zásadně změnit insolvenční prostředí v České republice, je novela insolvenčního zákona publikovaná pod č. 64/2017 Sb., která vstupuje v účinnost od 1. července 2017. Jejím hlavním cílem je zkultivovat insolvenční prostředí, posílit práva účastníků insolvenčního řízení a dohled Ministerstva spravedlnosti nad insolvenčními správci.

Novela by měla také odbřemenit soudy, které v této oblasti mají plné ruce práce, a dá se říci, že se musí soustředit i na oblasti, kde je jejich činnost mrháním času, ačkoli by bylo možné některé oblasti přenést na jiný subjekt, typicky na insolvenční správce. Jsou tu totiž záležitosti, které si duplicitně zjišťují a vyhledávají jak soudy, tak insolvenční správci, typicky příprava podkladů pro oddlužení. Právě na takových místech bychom chtěli insolvenčnímu soudu ulehčit a umožnit mu soustředit se na to, co je opravdu důležité a vyžaduje podrobnější zkoumání.

Dalším cílem je regulace některých subjektů, které vystupují v oblasti insolvenčního řízení, podávají návrhy na oddlužení a někdy bohužel přivádějí dlužníka do složitějších situací, neboť svou činnost nevykonávají tak kvalitně, jak by měly.

První poměrně velkou změnou je změna v přidělování věcí v oblasti oddlužení. Všichni známe jev z minulosti, kdy došlo k masivnímu zřizování provozoven insolvenčních správců, někdy i fiktivních nebo takových, na které insolvenční správce neměl čas. V jednu dobu zde bylo až 3000 provozoven, na jednoho insolvenčního správce připadalo dokonce 60 nebo více provozoven, kde se měl s dlužníkem setkávat a poskytovat mu služby. Správci tyto provozovny zřizovali za účelem zvyšování svého nápadu, což podle našeho názoru nebylo správnou cestou k zajištění kvality insolvenčního řízení. Napříště proto nebude nápad přidělován insolvenčním správcům podle provozoven v obvodech jednotlivých okresních soudů, ale toto tzv. kolečko se přesune na krajské soudy. Napříště tak bude moci mít každý insolvenční správce v obvodu krajského soud pouze jednu provozovnu, u společníků veřejné obchodní společnosti bude počet odvislý od počtu ohlášených společníků, tedy každý společník bude moci mít jednu provozovnu v obvodu každého krajského soudu. Slibujeme si od toho, že se insolvenčním správcům vytvoří prostor pro to, aby se dlužníkovi skutečně věnovali, zajistili svou přítomnost v jednotlivých provozovnách, a že se nebudou pouze „honit“ za svým ziskem na úkor kvality insolvenčního řízení.

Dalším častým jevem, který se v praxi ukázal jako problematický, bývaly věřitelské insolvenční návrhy podávané proto, aby dlužníka poškodily, tedy aniž by byl dlužník v úpadku. Okamžitě po podání návrhu se však tato skutečnost promítla v insolvenčním rejstříku, což dlužníkům poškozovalo pověst, snižovalo kredibilitu, mohli mít problém při přihlašování do řízení o veřejné zakázky. Z dohledové činnosti jsme zjistili, že zde sice existuje možnost odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost, avšak i lhůta 7 dnů, kterou má soud na odmítnutí návrhu, stačila na to, aby dlužníka reálně do úpadku dostala, ačkoli v něm původně nebyl. Novela proto zavádí institut tzv. předběžného posouzení věřitelského insolvenčního návrhu.

Pokud má soud za to, že podaný návrh není důvodný a mohlo by se stát, že by byl pro zjevnou bezdůvodnost odmítnut, rozhodne o tom, že v insolvenčním rejstříku nebude zveřejněn a soud pak bude mít 7 dnů, aby posoudil důvodnost a případně návrh odmítnul. Takový návrh by se tedy vůbec nedostal do insolvenčního rejstříku, věděl by o něm pouze věřitel a dlužník, který bude mít možnost nahlédnout do spisu. Tato lhůta je ochranná a měla by řešit problémy spojené s neoprávněnými insolvenčními návrhy, které dlužníky poškozovaly. Zároveň se v řízení stávalo, že někteří věřitelé uplatňovali pohledávky, které reálně neexistovaly. Rozhodli jsme se proto přistoupit k tomu, že u věřitelů, kteří vedou daňové evidence a účetnictví a kteří podávají insolvenční návrhy proti právnickým osobám, mají tito povinnost doložit svou splatnou pohledávku kvalifikovaným způsobem, například uznáním dluhu s úředně ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím soudu nebo notářským zápisem se svolením k přímé vykonatelnosti, případně potvrzením auditora či daňového poradce. I to je způsob, jak chránit dlužníka před insolvenčními návrhy, které nemají svůj reálný základ.

Zavádí se též institut obligatorní zálohy na náklady řízení. Je-li insolvenční návrh podáván proti dlužníkovi, který je podnikající právnickou osobou, pak se jedná se o jistotu ve výši 50 000 Kč, v ostatních případech je jistota ve výši 10 000 Kč.

Dalším opatřením proti šikanózním insolvenčním návrhům je zvýšení horní hranice pokuty za bezdůvodný insolvenční návrh. Nynější horní hranice je 50 000 Kč, nově zavádíme hranici 500 000 Kč.

Další skupinou opatření jsou opatření chránící dlužníky před subjekty, které poskytují nekvalitní služby v oblasti oddlužení. Tyto subjekty využívají tíživé situace dlužníků. Dlužník, který je toho času již v úpadku, jim běžně musí za podání insolvenčního návrhu zaplatit i 50 000 Kč. Zažili jsme dokonce případ, kdy dlužník za insolvenční návrh zaplatil 170 000 Kč. Ve skutečnosti mu však takový subjekt nepomůže, neboť návrhy jsou zpravidla podány nekvalitně, nemají šanci na úspěch a mohou dlužníka dostat do ještě větších problémů než na počátku.

Napříště tak budou moci podávat návrhy na oddlužení pouze subjekty kvalifikované. První skupinou takových subjektů jsou advokáti, notáři, insolvenční správci a exekutoři, kteří si mohou vyúčtovat odměnu ve výši 4 000 Kč bez DPH, popřípadě ve výši 6 000 Kč za společný návrh manželů. Jsme si nicméně vědomi toho, že zde působí celá řada neziskových subjektů, které pomáhají dlužníkům v podstatě zadarmo. Tyto subjekty, které odvádějí velice dobrou práci, bychom nechtěli vyloučit. Zavádíme proto institut tzv. akreditovaných subjektů, což budou typicky neziskové společnosti či veřejně prospěšné subjekty, které mohou insolvenční návrh za dlužníka podat. Musí však splnit některé podmínky, například odbornou způsobilost, tzn. mít někoho, kdo má právnické nebo ekonomické vzdělání, musí být pojištěny pro případ vzniku škody a musí poskytovat pomoc zadarmo. Akreditaci provádí ministerstvo spravedlnosti a uděluje se na dobu 5 let.

Dalšími změnami jsou novinky v oblasti oddlužení, které se opět o něco více zpřístupní podnikajícím fyzickým osobám. Ty mohou žádat o oddlužení již nyní, avšak pouze se souhlasem věřitele. Praxe bohužel ukázala, že věřitelé bývají často pasivní, a tak se zavádí změna v tom smyslu, že souhlas věřitele se pro příště bude presumovat, tedy věřitel bude muset dát výslovný nesouhlas k oddlužení.

Omezuje se rovněž potřeba konání přezkumného jednání a schůze věřitelů, právě zde se ve snaze odbřemenit soudy převádí více povinností na insolvenčního správce, který by spolu s dlužníkem měl vypracovat zprávu o přezkumu, sepsat přihlášené pohledávky, vypracovat zprávu pro oddlužení, tedy zhodnotit situaci dlužníka a výhled, jak by mohl svým věřitelům plnit. Nově se snažíme odbřemenit soudy i v případě, měl-li by se návrh na povolení oddlužení zamítat nebo odmítat proto, že zde není žádný majetek. Nenařizuje se pak konkurs, ale řízení by se mohlo rovnou zastavit. Nově je rovněž zavedena možnost zkombinovat oddlužení pomocí splátkového kalendáře nebo splněním majetkové podstaty.

Vnášíme též jasná pravidla, jak se počítá odměna insolvenčního správce za přezkum pohledávek v oblasti oddlužení, a současně ji trochu snižujeme.

Dalším důležitým opatřením je transparentnost, a to pomocí formulářů se strojově čitelnými daty, která mohou být automatickým způsobem zpracována, což pomůže analytické dohledací činnosti ministerstva spravedlnosti, neboť systém může být nastaven i tak, že budou upozorňovat na nepravidelnosti, problémy apod. Na to se pak bude moci dohledová činnost zaměřit.

Historicky první novela občanského zákoníku

Pod č. 460/2016 Sb. byla publikována historicky první novela občanského zákoníku, která řeší některé nejpalčivější problémy z praxe a současně i některé další záležitosti navíc, které se do novely dostaly díky projednávání v poslanecké sněmovně a které jsou poněkud kontroverzní. Jedná se například o znovuzavedení předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci.

Zejména pro opatrovnické soudy je důležité prodloužení doby, po kterou je možno omezit svéprávnost. U případů, kdy se jedná o ireverzibilní stav, je možné omezit svéprávnost až na pět let; ve standardních případech zůstává doba tří let. Přezkumy rozhodnutí o zbavení způsobilosti z původní právní úpravy, které měly být provedeny do tří let, byly prodlouženy na dobu pěti let. K tomuto kroku bylo přistoupeno proto, že jsme zjistili, že velká část soudů lhůtu tří let nestíhá a mohlo by se tak stát, že zde budou lidé, kteří by ve svéprávnosti měli být omezeni, ale ve skutečnosti by nebyli, což by jim mohlo ve výsledku způsobit nenahraditelné škody.

Další důležitou změnou je zrušení požadavku na udělení plné moci ve formě veřejné listiny. Zaznamenali jste asi judikát Nejvyššího soudu z roku 2014, který tuto situaci řešil u plné moci pro založení společnosti s ručením omezeným. Novela v podstatě implementuje závěry judikátu, podle nějž forma veřejné listiny nutná není.

Zjednodušují se také pravidla pro založení pracovněprávního vztahu u nezletilých. Nyní již nebude možné, aby zákonný zástupce nezletilého do 16 let věku zrušil jeho pracovní poměr. Zároveň se zavádí, že nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce. Vracíme se tedy k osvědčené původní úpravě zákoníku práce.

Ráda bych ještě zmínila zavedení evidence svěřenských fondů. Jedná se o nový institut inspirovaný quebeckou úpravou, avšak nikoli úplně a důsledně. Jakákoli evidence svěřenských fondů doposud chyběla. Svěřenský fond sice musel uložit svůj statut u notáře, nicméně statuty byly rozptýlené a neexistoval jednotný seznam, kde by svěřenské fondy byly shromážděny. To působilo problémy i orgánům státu, které se zabývají předcházením trestné činnosti, např. praní špinavých peněz či legalizace výnosů z trestné činnosti. Působilo to však problémy i ve vztahu ke třetím osobám, které vůbec nevěděly, kdy svěřenský fond vznikl. Zavádí se proto konstitutivní zápis o vzniku svěřenského fondu.

Dále připouštíme vznik práva na zaplacení úroku z prodlení u výživného. To přineslo problémy do oblasti procesněprávní, neboť vznikly otázky, v jakém řízení by úroky z prodlení měly být vymáhány, zda v klasickém řízení civilním či v řízení opatrovnickém. Diskuze se přiklonily k tomu, že za současné právní úpravy je to možné pouze za klasického civilního řízení. Na tuto situaci by však měla reagovat novela civilních procesních předpisů, která je nyní v poslanecké sněmovně a podle níž by šlo o opatrovnické řízení, a to jak pro úroky u již splatných pohledávek, tak úroky z prodlení u výživného, které bude splatné teprve v budoucnu.

Novela AML zákona zavádí evidenci skutečných majitelů

Poslední novela, která byla přijata, je novela zavádějící evidenci skutečných majitelů, přijatá v rámci novelizace tzv. AML zákona, tedy zákona proti praní špinavých peněz. V rámci toho byla přijata novela zákona o veřejných rejstřících, která by od 1. ledna 2018 měla zavést evidenci skutečných majitelů.

Každá právnická osoba by měla označit fyzickou osobu, která je tzv. jejím skutečným majitelem, tedy má například hlavní podíl na hlasovacích právech dané společnosti. Činit se tak bude ve formě čestného prohlášení, které se založí do evidence. Tato evidence bude neveřejná, přístup do ní budou mít státní orgány, například v rámci zadávání veřejných zakázek, kdy bude státní orgán povinen u vybraného dodavatele ověřit, kdo je jeho skutečný majitel.

Snahou je tedy rozkrytí vlastnické struktury a zvýšení transparentnosti jednotlivých právnických osob. Kromě státních orgánů budou moci do evidence nahlížet též všechny povinné osoby podle AML zákona, které mají provádět kontrolu klienta, a dále v zásadě každý, kdo označí právní zájem, byť v určité omezené formě. Tato osoba pak zjistí jméno skutečného majitele, stát bydliště a skutečnost, na základě které se to, že je skutečným majitelem, zakládá.

Novelizace předpisů civilního procesu

V závěru bych ráda představila novelu civilních procesních předpisů, tj. novelu občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních, zákona o soudních poplatcích a zákona o soudech a soudcích.

Novela je aktuálně po projednání v ústavněprávním výboru, uvidíme, jaký bude její další osud. Její snahou je reagovat na poznatky z praxe, které nám sdělily soudy, profesní komory a odborná veřejnost. Jedná se o záležitosti, které praxi trápí.

Změna se týká například věcné příslušnosti ve věcech obchodních korporací, tedy přesun z okresních soudů zpět na krajské soudy. Dále se soudu umožňuje zvýšit jistotu na náklady řízení v případě opakovaného návrhu na předběžné opatření, které směřuje ke stejné nebo obdobné úpravě, tzn. u předběžných opatření bezdůvodných. Soudu se dává možnost, aby uložil navrhovateli jistotu vyšší.

Dále se implementuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve věci Hanzelkovi proti Delta pekárny, kdy ESLP kritizoval Českou republiku za to, že nemáme opravné prostředky proti předběžným opatřením, která mezitím již pozbyla účinku nebo byla zrušena. Problém totiž pak nastává při přiznání náhrady škody státem. Nově se proto zavádí opravný prostředek.

Dále se objevuje několik technických změn v oblasti dovolání, které mají za cíl odbřemenit Nejvyšší soud. Též u zákona o zvláštních řízeních soudních byly navrženy některé technické změny a upřesnění. 


Kongres Právní prostor 2017

Ve dnech 25. a 26. dubna 2017 se v Seči u Chrudimi konal již 7. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti, předseda Ústavního soudu, náměstek ministra vnitra, Soudcovská unie a Svaz průmyslu a dopravy.  

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články