V podrobnostech lze odkázat např. na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 14 Cmo 293/2017, kde se spolek s obdobnou argumentací domáhal svého výmazu ze spolkového rejstříku v rejstříkovém řízení. Soud prvního stupně celkem logicky návrh zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal spolek odvolání.
Vrchní soud v Praze jako odvolací soud na úvod připomněl, že podle § 169 odst. 1 o. z. po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak, s tím, že celý proces likvidace je upraven ve zvláštních ustanoveních o spolcích (konkrétně ust. § 269 – § 273 o. z.) a v otázkách, které nejsou těmito speciálními ustanoveními upraveny, se použijí obecná ustanovení o likvidaci právnických osob (§ 187 – § 209 o. z.).
Soud prvního stupně v uvedeném smyslu věc podle odvolacího soudu tudíž posoudil právně správně.
Podle § 187 odst. 2 právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“.
Podle § 198 o. z. likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům (odst. 1). Likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení podle odstavce 1 společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (odst. 2).
Ze shora citovaných ustanovení je dle Vrchního soudu v Praze zřejmé, že smyslem úpravy tohoto postupu je, aby se třetím osobám (včetně případných věřitelů) dostalo co nejdříve informace o tom, že právnická osoba vstoupila do likvidace a kdo je jejím likvidátorem oprávněným podle § 188 o. z. za ní jednat. Likvidátor bez zbytečného odkladu podá návrh na zápis změny názvu (za název spolku se připojí „v likvidaci“), zápis sebe jako likvidátora. Při zápisu vstupu právnické osoby do likvidace do veřejného rejstříku se do ostatních skutečností zapíše i údaj o tom, na základě jakého rozhodnutí byla právnická osoba zrušena. Z ničeho nelze dovodit, že by se uvedená ustanovení občanského zákoníku o likvidaci právnických osob nevztahovala na spolky.
Dle Vrchního soudu v Praze se pak spolek mýlí, má-li za to, že požadavkům zákona bylo učiněno zadost, když členská schůze rozhodla o zrušení spolku s tím, že není třeba likvidace, když spolek nemá žádný majetek.
Ustanovení § 198 o. z. je v obou odstavcích kogentní a jeho smyslem je, aby se informace o vstupu právnické osoby do likvidace dostala i k věřitelům, kteří nejsou likvidátorovi známi. Již z toho je zřejmé, že ve veřejném rejstříku musí být zapsán vstup právnické osoby do likvidace, likvidátor oprávněný jednat jejím jménem a důvod vstupu do likvidace. Ustanovení § 187 odst. 2 o. z. výslovně vyžaduje, aby návrh na zápis těchto skutečností do veřejného rejstříku podal likvidátor bez zbytečného odkladu. Teprve po té, po splnění všech povinností likvidátora, lze podat návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku.
V projednávané věci nešlo o žádný ze zákonem stanovených případů, kdy se právnická osoba zrušuje bez likvidace; tudíž u navrhovatele jde o zrušení s likvidací. Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou.
Představa navrhovatele, že nemá-li spolek žádné jmění, může být vymazán bez toho, že by vstoupil do likvidace, je podle Vrchního soudu v Praze mylná. V projednávané věci dosud nebyl jmenován likvidátor a nebyl podán ani návrh na zápis vstupu do likvidace. Ze shora uvedeného je zřejmé, že postup podle § 187 odst. 2 a § 198 odst. 2 o. z. dodržen nebyl a lze přisvědčit soudu prvního stupně, že za tohoto stavu podmínky pro výmaz spolku ze spolkového rejstříku splněny nejsou; takový návrh je předčasný.
Obdobný závěr zastává také odborná literatura, srov. např. KULOGLIJA PODIVÍNOVÁ, Martina. § 269 (Soupis jmění). In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1253 či HRABÁNEK, Dušan. § 269 (Soupis jmění). In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 333.
Diskuze k článku ()