Zvážit a na pomyslné váze porovnat blaho dítěte a možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů není lehké ani jednoznačné, naopak je to zcela individuální, a proto je nutné ke každému „případu“ přistupovat jednotlivě, specificky a profesionálně.[1]
Při rozhodování soudce porovnává dvě stránky: subjektivní a objektivní. Zatímco u subjektivní se klade důraz na majetkové poměry rodiče, u objektivní na potřeby dítěte. V minulosti byla v popředí stránka subjektivní, zjišťovalo se, zda byl rodič zatčen, jestli je/byl zaměstnán, jaké má dluhy a v jaké celkové částce, jaké má příjmy,… To vše je velmi důležité, avšak i přesto se praxe stále více přesouvá ke stránce objektivní. Soudci přestávají stavět poměry rodičů nad zájmy dítěte, a proto se dnešní rozsudky odvíjejí spíše od toho, jaké má nezletilý zájmy, kolik stojí obědy ve škole a jak často jezdí na výlety. Argument pro přechod ze stránky subjektivní na objektivní je takový, že nezletilý nemůže za činy svých rodičů, nemůže je nijak ovlivnit a neměl by jimi trpět, či by neměl snášet, aby mu byly na újmu. Dluhy, svévolná nezaměstnanost rodiče ani žádným jiným důvodem podobným uvedeným nelze nezletilého krátit, a to také vzhledem k tomu, že dítě má ze zákona právo na stejnou životní úroveň s rodiči.
Především je zapotřebí vyvažovat několik faktorů, velmi obecně lze říci příjmy a výdaje rodiče. V posledním čtvrtletí loňského roku byl medián průměrné hrubé mzdy 27 320 Kč,[2] minimální mzda je od ledna letošního roku na částce ve výši 12 200 Kč.[3] Ještě v roce 2016 byl medián z průměrné mzdy ve výši 25 061 Kč[4] a minimální mzda nedosahovala výše 10 000 Kč.[5] I tato čísla jsou velmi důležitá pro stanovení výše výživného, zohlednit se musí ve spojitosti s níže uvedenými parametry.
Abychom mohli mluvit o parametrech, je nutné se zastavit u několika dalších bodů. Jedním z nich je problematika rozsahu výživného. Rozsahem se myslí „výše a obsah jednotlivých dávek výživného, tzn. kolik a co má osoba k výživě povinná poskytovat osobě oprávněné z titulu výživného.“[6] Jeho stanovení je upřednostňováno dohodou rodičů před autoritativním rozhodnutím soudu. K dohodě nicméně mnohdy nedojde a tak je na nestranném soudu, aby rozhodl. Právě v tomto ohledu je nejvíce patrný rozdíl a přechod z již zmíněné objektivní na subjektivní stránku určování výživného. Nynější stav právního prostředí není subjektivní stránce nakloněn. Tabulky ministerstva jsou jen doporučující, nikoli závazné, a ani jiné vzorce a parametry nyní upraveny nejsou. Přesto tu stále narážíme na skutečnost, že se i rodič může ocitnout v hmotné nouzi, pak je možnost snížit výživné na minimální výši. Ta není nikde uvedena. Předpokládaná dobrovolnost plnění svědčí stránce objektivní, tomu, že nezletilé dítě má mít možnosti chodit na kroužky, mít zájmy, chodit za kulturou. Stránku objektivní a subjektivní nicméně můžeme vidět nejen při rozlišování způsobu určení výživného, ale i v obsahu každé z těchto stránek. Například lze tedy z výše uvedeného vyvodit, že možnosti rodiče jsou chápány ve světle objektivity, naopak jeho schopnosti ve světle subjektivity. Zároveň jsou možnosti i schopnosti brány jako stránka subjektivní při závěrečném určení. Vyloučit v rozhodování jednu nebo druhou stránku je nemožné, ale také by to především mohlo mít nechtěné dopady. Vždy je nutné dbát na věk povinného, fyzickou zdatnost, jeho vzdělání a pracovní zkušenosti, nebo také na možnosti dopravy do místa zaměstnání jako hlediska subjektivní stránky, zároveň také na možnosti pracovního uplatnění v regionu místa jeho bydliště z hlediska stránky objektivní. Zároveň je toto nutné posuzovat ve spojitosti se stavem nezletilého jako oprávněného, zajímat se o jeho zdravotní stav, zájmy, jeho schopnosti a předpoklady. Pokud se nicméně rodič dostal do nesnází způsobených vlastním nedbalým jednáním, nelze, aby byly jeho nesnáze promítnuty do vyživovací povinnosti. Aneb jak vyslovil Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 1181/2007, „zbavil-li se rodič svým úmyslným jednáním, pro které byla na něj uvalena vazba a pro něž byl následně odsouzen k trestu vězení, objektivní možnosti plnit svoji vyživovací povinnost vůči svému nezletilému dítěti (…), nelze tuto skutečnost přičítat k tíži tohoto dítěte, jež podle čl. 32 odst. 4 Listiny má základní právo na rodičovskou výchovu a péči.“ V takovém případě je podstatné zjištění, jaký by byl potencionální příjem rodiče, kdyby k práci přistupoval zodpovědně, bez zábran a dosáhl tak adekvátního příjmu. Rozhodnutí o výživném se může měnit v závislosti na změně poměrů a okolností, kterými se soud zabýval při vydání původního rozhodnutí ve věci. Lze hovořit o klauzuli rebus sic stantibus. Je nezbytné si uvědomit, že rozhodnutí má samo o sobě dvě stránky, formální a materiální. Druhá z nich, nezměnitelnost rozhodnutí, bude dalším rozsudkem v téže věci narušena, když v souvislosti se změnou obcházíme (přesto však plně v souladu se zákonem) zásadu ne bis in idem, a požadujeme změnu rozhodnutí bez využití mimořádných opravných prostředků, čímž zasahujeme do pravomocného rozhodnutí soudu. Například, zmíněná změna poměrů a okolností nastane, pokud je rodič ve vězení a tím se mu značně sníží možnost platit výživné na nezletilého. Otázkou a základním bodem je, zda a jaké existuje východisko, dle kterého by rodič mohl nadále plně přispívat na nezletilého, který by neměl v důsledku jeho stavu utrpět újmu.
Nyní příklad k zamyšlení. Pokud je rodičem dítěte osoba se základním vzděláním, se mzdou ve výši 12 200 Kč měsíčně, s velmi malou šancí na lepší uplatnění vzhledem k nabídce práce v regionu, podle tabulek (objektivní stránka) by měl tento rodič na dítě do pěti let přispívat 11 – 15 % svého platu. Bavíme se tu o částce 1 342 Kč (nejnižší možná varianta). Dítě v tomto věku má zajisté potřeby této částce neodpovídající. Další logické východisko je takové, že každý rodič má přispívat jednou polovinou. Pokud tedy tyto výdaje na potřeby dítěte nestačí, budou muset být hrazeny druhým rodičem. Podle Českého statistického úřadu stojí dítě měsíčně 10 000 Kč.[7] Na jednoho rodiče tedy vychází částka 5 000 Kč měsíčně. Je zjevné, že zbývající částku – zhruba 3 700 Kč bude druhý rodič doplácet.
Z výše uvedeného příkladu je vidět subjektivní stránka rozhodování o stanovení výživného na nezletilého. Vycházeli jsme totiž především z tabulek ministerstva spravedlnosti. Také jsme ale usoudili, že částka takto vzniklá by pro výživu dítěte byla značně nedostačující, menší o více než polovinu nutné výše, čímž jsme zvážili stránku objektivní. Pochopitelně je nutné zvažovat mnohem více údajů, názorů a stanovisek, avšak pro představu a pochopení vzniklé situace je tento příklad dostačující.
Příspěvek byl součástí konference Naděje právní vědy, která se konala ve dnech 17.-18. 5 .2018 v Plzni.
[1] Rozhodování třetích osob o nejlepších zájmech dítěte vychází z uspokojení základních potřeb dítěte (výživa, bydlení, zdraví), jeho rozvoje, názorů a přání dítěte, totožnosti dítěte, citového spojení, jeho zdraví, bezpečí, ochrany, zaopatření, péče, soudržnosti rodiny, trvalosti domova, vazeb dítěte na kamarády, ze školních vztahů, rizik náhradní péče, kulturního pozadí či náboženské víry. Samotné rozhodnutí pak musí sledovat cíl stabilního a nikoliv přechodného řešení, které sleduje skutečně dlouhodobé zájmy dítěte - Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 3430/2011, ze dne 26. 4. 2012.
[2] Český statistický úřad. Průměrné mzdy – 4. čtvrtletí 2017. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2017.
[3] FINANCE.cz. Které odvody a dávky ovlivní růst minimální mzdy v roce 2018? Dostupné na: https://www.finance.cz/496590-minimalni-mzda-2018/?gclid=EAIaIQobChMI8dL54eT_2gIV14XVCh1QLwawEAAYASAAEgJ0NvD_BwE.
[4] Český statistický úřad. Průměrné mzdy - 4. čtvrtletí 2016. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2016.
[5] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Dostupné na: https://www.mpsv.cz/cs/871.
[6] ŠÍNOVÁ R. - ŠMÍD O. - JURÁŠ M. a kolektiv. Aktuální problémy rodinněprávní regulace: rodičovství, výchova a výživa nezletilého. Praha, nakl. Leges, 2013. s. 201.
[7] Český statistický úřad. Výsledky šetření o nákladech na východu a výživu dětí. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/na_nasich_strankach_najdete_novou_publikaci_naklady_na_vychovu_a_vyzivu_deti_v_roce_2003.
Diskuze k článku ()