Nepovolená fúze v oblasti telekomunikací[1]
Komise zakázala akvizici Telefonica UK společností Hutchinson. Důvodem byly silné obavy, že v důsledku spojení by britští zákazníci měli menší výběr operátorů, zvýšily by se ceny služeb a také že by spojení zpomalilo inovace v mobilním sektoru. Závazky navržené společností Hutchinson adekvátně neodpovídaly na tyto vážné obavy Komise.
Od roku 2010 jde o teprve páté Komisí zakázané spojení.
V důsledku spojení SABMiller a AB InBev je na prodej Pilsner Urquell[2]
Komise schválila akvizici SABMiller, druhého největšího světového výrobce piva, ze strany světové jedničky AB InBev. Povolení spojení však podmínila tím, že AB InBev odprodá prakticky veškeré aktivity SABMiller v Evropě.
Evropské aktivity SABMiller určené k prodeji byly rozděleny do dvou „balíčků“. Pokud jde o první z nich, do kterého náleží veškerý business SABMiller ve Francii, Itálii, Nizozemsku a Spojeném království, AB InBev již přijal nabídku japonského výrobce piva Asahi. Co se týče druhého „balíčku“, AB InBev nabízí k prodeji taktéž společnosti v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku – konkrétně se jedná o český Pilsner Urquell, polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných společností se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi 5 a 7 miliardami EUR (135 až 189 mld. Kč).
Na základě nejaktuálnějších informací AB InBev akceptoval rovněž ve vztahu ke druhému balíčku nabídku japonského výrobce piva Asahi.
Podmiňování záruky využitím služeb autorizovaného servisu[3]
Protimonopolný úrad SR („PMÚ“) nabyl podezření, že společnosti zabývající se prodejem motorových vozidel uzavíraly vertikální dohody, jejichž obsahem bylo podmiňování záruky provedením oprav a údržby pouze v opravnách, které jsou součástí autorizovaných sítí. Problematická byla konkrétně ustanovení v oficiálních dokumentech vydávaných výrobcem či importérem vozů dané značky (především servisních knížek apod.), umožňujících odmítnout záruku na vůz výlučně na základě návštěvy nezávislé opravny bez zohlednění kvalitativní stránky provedené opravy či údržby. Tímto měly být znevýhodněny nezávislé (neautorizované) servisy.
PMÚ v této věci vydal několik závazkových rozhodnutí, přičemž závazky spočívaly především v informování vlastníků uvedených značek a široké veřejnosti o ukončení těchto praktik a ve změně příslušných dokumentů.
Rekordní pokuta pro výrobce nákladních automobilů[4]
Společnosti MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF se po dobu 14 let účastnily kartelu, v rámci kterého se domlouvaly na cenách nákladních automobilů, načasování zavádění nových emisních technologií a přenášení nákladů za dodržování čím dál přísnějších unijních emisních pravidel na zákazníky.
Souhrnná výše pokuty uložené Komisí dosáhla rekordní částky 2,9 mld. EUR. Pokutována nebyla pouze společnost MAN, která podala leniency žádost. Ostatní výše uvedené společnosti uznaly své zapojení do kartelové dohody a pokuta jim tak byla snížena v rámci procedury narovnání.
Řízení bylo zahájeno rovněž se společností Scania, která se však rozhodla možnosti narovnání nevyužít. Řízení s ní vedené tak bude probíhat standardním způsobem.
Komise podniká další kroky v šetření údajného porušování soutěžního práva ze strany společností Google[5]
V návaznosti na sdělení výhrad vydané Komisí v dubnu 2015 a na reakci společnosti Google předloženou v srpnu 2015 provedla Komise další šetření společnosti Google. V doplňujícím sdělení výhrad předložila Komise řadu dalších důkazů a údajů, které podporují její předběžný závěr, že Google zneužívá svého dominantního postavení tím, že ve výsledcích obecného vyhledávání systematicky zvýhodňuje vlastní služby porovnávání prodejních nabídek (srovnávač Google Shopping). Uměle tak odvádí obchod z konkurenčních srovnávacích stránek.
Komise dále v samostatném sdělení výhrad informovala Google o svém předběžném stanovisku, podle něhož Google rovněž zneužívá svého dominantní postavení tím, že uměle omezuje možnosti zobrazování kontextové reklamy svých konkurentů na internetových stránkách třetích stran. Google umísťuje kontextovou reklamu přímo na své vyhledávací internetové stránce (Google Search), ale prostřednictvím své platformy „AdSense for Search“ i na internetové stránky třetích stran. Mezi praktiky, které jsou společnosti Google v tomto ohledu vytýkány, patří (i) exkluzivita (třetí strany nesmí používat kontextovou reklamu pocházející od konkurentů Google), (ii) přednostní umístění minimálního počtu kontextových reklam od Google (konkurenční reklama nesmí být umístěna výše než Google) a (iii) právo Google autorizovat konkurenční reklamu.
Irsko poskytlo Apple nezákonné daňové úlevy v hodnotě až 13 mld. EUR[6]
Komise dospěla k závěru, že Irsko přiznalo společnosti Apple nepřípustné daňové úlevy, díky kterým platil Apple podstatně nižší daně než jiné podniky. Nezákonnou veřejnou podporu musí nyní Irsko vybrat zpět.
Komise dospěla k závěru, že dvě rozhodnutí Irska o daňovém režimu pro společnost Apple uměle snižovala daně, které tato společnost v Irsku od roku 1991 platila. Uvedená rozhodnutí potvrzovala způsob stanovení zdanitelného zisku dvou společností skupiny Apple se sídlem v Irsku (Apple Sales International a Apple Operations Europe). Tento způsob stanovení zdanitelného zisku však podle Komise neodpovídal hospodářské realitě: téměř veškeré zisky z prodejní činnosti, které tyto dvě společnosti zaznamenaly, byly interně přiřazeny jejich „ústředím“, která však existovala pouze „na papíře“ a nemohla takové zisky vytvořit. Zisky přiřazené „ústředím“ podle zvláštních ustanovení irských daňových předpisů nepodléhaly zdanění v žádné zemi.
V důsledku této metody rozvržení zisků platil Apple ze zisku společnosti Apple Sales International daň z příjmu právnických osob, jejíž efektivní sazba poklesla z 1% v roce 2003 na 0,005% v roce 2014. Daňové zacházení v Irsku umožňovalo společnosti Apple, aby se vyhnula zdanění téměř veškerého zisku z prodeje svých produktů na trhu EU.
Irsko nyní musí od společnosti Apple zpětně získat nezaplacené daně za roky 2003 až 2014 ve výši až 13 mld. EUR navýšené o úroky.
Komise zveřejnila prvotní výsledky šetření v sektoru e-commerce[7]
Dne 15. 9. 2016 zveřejnila Komise předběžnou zprávu o šetření v odvětví e-commerce. Cílem šetření bylo zjistit, zda na evropských trzích elektronického obchodování existují nějaké soutěžně právní problémy.
Pokud jde o oblast internetového prodeje spotřebního zboží, Komise zjistila, že smlouvy mezi výrobci a maloobchodními prodejci často obsahují ustanovení, jež mohou omezovat hospodářskou soutěž, jako jsou například cenová omezení maloobchodníků, omezení maloobchodníků v prodeji na internetu, v přeshraničním prodeji či v užívání internetových stránek porovnávajících maloobchodní ceny.
Konečnou zprávu by měla Komise zveřejnit v prvním čtvrtletí roku 2017.
Použití tajné nahrávky telefonických rozhovorů jako důkazu v případě kartelů[8]
Tribunál rozhodl, že Komise neporušila procesní práva účastníka řízení, když jako důkaz existence kartelové dohody použila audionahrávky telefonních rozhovorů tajně pořízené soukromou osobou, které získala v průběhu místního šetření u jednoho z účastníků kartelové dohody.
Nahrávky nepořídila ani Komise, ani jiný orgán veřejné moci, nýbrž soukromá osoba, která se přímo účastnila těchto rozhovorů. Komise tyto důkazy získala legálně a navíc se nejednalo o jediný důkaz, kterým Komise proti účastníkům kartelu disponovala. Tribunál tudíž dospěl k závěru, že použitím nahrávek nebyla porušena procesní práva účastníků řízení.
První rozhodnutí evropského soudu týkající se pay-for-delay[9]
Dánská farmaceutická společnost Lundbeck zaplatila čtyřem výrobcům generických léčiv za to, že nevstoupí na trh s jeho úspěšným antidepresivem citalopram. Díky tomu mohl Lundbeck držet ceny uměle vysoko.
Po ukončení platnosti základního patentu na molekulu citalopramu vlastnil Lundbeck pouze několik patentů, které mu poskytovaly omezenější ochranu. Výrobci levnějších generických verzí citalopramu mohli tedy zvažovat vstup na trh.
V roce 2002 proto Lundbeck uzavřel šest dohod se čtyřmi podniky působícími ve výrobě nebo prodeji generických léčiv, kdy jako protihodnotu za závazek generických podniků nevstoupit na trh s citalopramem jim Lundbeck poskytl významné platby a jiné pobídky. Tyto dohody poskytovaly Lundbeck jistotu, že generické podniky zůstanou po dobu trvání dohod mimo trh.
Komise dospěla k závěru, že jednání společností představovalo cílovou zakázanou dohodu (o rozdělení trhu a omezení výroby). Tribunál závěry Komise potvrdil. Daný rozsudek je vůbec prvním rozsudkem evropských soudů týkajícím se této praktiky.
Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže vstupuje v účinnost[10]
Dne 19. 10. 2016 nabyla účinnosti novela[11] zákona o ochraně hospodářské soutěže.[12] Kromě formulačních úprav přináší novela několik podstatných změn, mezi nimi například možnost podání žaloby proti neohlášenému místnímu šetření či zavedení diskreční pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) při rozhodování o zákazu účasti na veřejných zakázkách (tzv. blacklisting).
V oblasti dozoru nad orgány veřejné správy dochází k vyjasnění možného narušení soutěže orgánem veřejné správy, na který má tato úprava dopadat. Novela také vyjasňuje, na které postupy orgánů veřejné správy se zákon neuplatní. Jde o situace, kdy je k dispozici jiný nástroj ke sjednání nápravy: správní rozhodnutí nebo jiné úkony podle správního či daňového řádu a poskytování veřejné podpory.
Prezident SR jmenoval nového předsedu PMÚ SR[13]
Slovenský prezident Andrej Kiska jmenoval dne 9. 11. 2016 JUDr. Tibora Menyharta do funkce předsedy PMÚ, a to již na druhé pětileté funkční období.
Komise vyšetřuje sdílení mobilních telefonních sítí v České republice[14]
Komise zahájila řízení ve věci dohody o sdílení sítí mezi dvěma českými mobilními operátory O2 Czech Republic („O2“) a T-Mobile Czech Republic („T-Mobile“).
Spolupráce na sdílení sítí mezi O2 a T-Mobile byla zahájena v roce 2011. V současné době pokrývá všechny generace mobilních technologií (tj. 2G, 3G a 4G) a celé území České republiky s výjimkou Prahy a Brna. Komise obdržela stížnost, podle níž je tato spolupráce v oblasti sdílení sítí v rozporu se soutěžními pravidly EU.
Komise bude nyní zkoumat zejména to, zda spolupráce výše uvedených společností mohla zpomalit zlepšování kvality stávající infrastruktury a zpozdit nebo zcela zabránit zavádění nových technologií a služeb, které jsou na nich založeny, zejména v hustě obydlených oblastech. Komise se však bude rovněž zabývat dopadem možného zvýšení efektivity, které by sdílení sítí mohlo přinést.
Komise vyšetřuje praktiky Českých drah[15]
Komise posuzuje, zda společnost České dráhy („ČD“) účtovala podnákladové ceny s cílem vytlačit konkurenci v oblasti služeb osobní železniční dopravy.
ČD byly do roku 2011 jedinou železniční společností nabízející služby na trati Praha – Ostrava. Poté, co v roce 2011, resp. 2012 vstoupily na trh na trase Praha – Ostrava konkurenční společnosti RegioJet a LEO Express, ČD značně snížily ceny účtované cestujícím na této trase. Komise má obavy, že ČD účtovaly ceny, které byly tak nízké, že nepokrývaly náklady.
[1] http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-16-1705_en.htm.
[2] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-1900_en.htm.
[3] http://www.antimon.gov.sk/pmu-sr-vydal-zavazkove-rozhodnutia-v-oblasti-oprav-a-udrzby-motorovych-vozidiel/.
[4] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-2582_en.htm.
[5] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-2532_cs.htm.
[6] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-2923_cs.htm.
[7] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-3017_cs.htm.
[8] http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=183144&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=200865.
[9] http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=183148&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=899605.
[10] http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/2207-novela-zakona-o-ochrane-hospodarske-souteze-vstupuje-v-ucinnost.html.
[11] Zákon č. 293/2016 Sb. (dále jen „novela“).
[12] Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
[13] http://www.antimon.gov.sk/prezident-sr-vymenoval-predsedu-pmu-sr/.
[14] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-3539_cs.htm.
[15] http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-3656_cs.htm.
Diskuze k článku ()