Postup při nakládání s uvolněným podílem ve společnosti s ručením omezeným ve světle vládní novely - část I.

Tématu uvolněného podílu většinou nebývá věnováno mnoho pozornosti zřejmě proto, že se s uvolněným podílem v praxi příliš často nesetkáváme. Přesto, pakliže nastane situace, kdy se podíl bude považovat za uvolněný, společnost si s tím musí umět poradit. Stávající znění relevantních ustanovení vyvolává řadu výkladových nejasností, které se pokouší odstranit návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích, nacházející se aktuálně jako sněmovní tisk č. 207/0 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dále jen „vládní novela“ nebo „novela“).

advokátka, partner LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o.
Výplata podílu na zisku po novele ZOK
Foto: Fotolia

Stávající znění relevantních ustanovení vyvolává řadu výkladových nejasností, které se pokouší odstranit návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích, nacházející se aktuálně jako sněmovní tisk č. 207/0 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dále jen „vládní novela“ nebo „novela“). Ke dni přípravy tohoto článku byl návrh projednán ve druhém čtení, podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 207/4 a rozeslány poslancům dne 13. 9. 2019. Tento článek má za cíl provést čtenáře postupem při nakládání s uvolněným podílem v s.r.o. nevtěleným do kmenového listu ve smyslu aktuálně platné právní úpravy s tím, že zdůrazní vybrané výkladové problémy a jejich případné řešení nabízené novelou.

Definice uvolněného podílu

Nejprve je nutné připomenout, kdy hovoříme o uvolněném podílu neboli kdy je podíl považován za uvolněný. Dle § 212 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) se podíl ve společnosti s ručením omezeným považuje za uvolněný, pokud k zániku účasti společníka ve společnosti došlo jinak než převodem jeho podílu.

O převod podílu se jedná, když ke změně vlastníka dochází na základě jeho projevu vůle, typicky uzavřením jedné z tzv. převodních smluv (ať už kupní, darovací, směnné či jiné). Doslovné znění § 212 odst. 1 zákona o obchodních korporacích implikuje závěr, že dochází-li k zániku účasti společníka ve společnosti v důsledku přechodu podílu na jeho právního nástupce (nikoliv tedy převodu), podíl se bude považovat za uvolněný. Tento závěr však správný není, a to z povahy věci.

K přechodu podílu na univerzálního právního nástupce dochází ze zákona na základě jiné právní skutečnosti, tj. právní události. Podíl se nemůže považovat za uvolněný, pokud by přešel na právního nástupce v důsledku smrti či zániku společníka ve smyslu § 42 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (shodně konstatují např. Hejda[1] nebo Dvořák[2]). Terminologicky se pak bude jednat o přechod podílu rovněž v případě vydržení podílu, při zpeněžení podílu v řízení exekučním nebo při výkonu rozhodnutí[3]. O přechod podílu se bude jednat např. v případě, že je zpeněžen tímto způsobem závod společníka, jehož součástí je podíl[4]. V žádném z těchto případů se podíl nebude považovat za uvolněný. Nešťastně formulovaný § 212 odst. 1 zákona o obchodních korporacích má doznat změn s přijetím novely, která definuje uvolněný podíl jako „podíl společníka, jehož účast za trvání společnosti zanikla bez právního nástupce“.

Podíl společníka bude považován za uvolněný vždy výhradně ve spojení se zánikem účasti společníka ve společnosti. Způsoby zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, které zpravidla povedou k „uvolnění“ podílu, stanoví zákon o obchodních korporacích v § 151 (§ 165), § 202, § 203, § 204§ 205, § 206 (pouze za předpokladu, že podíl je nepřevoditelný nebo nebyl zpeněžen) a § 211[5]. Pokud společník má vícero podílů, jeho účast může zaniknout ve vztahu pouze k některému z nich.

Nutno podotknout, že není vyloučeno, aby další způsoby zániku účasti vedoucí ke vzniku uvolněného podílu vyplývaly z jiných právních předpisů. Příkladem může posloužit ukončení účasti společníka ve společnosti na základě tzv. jiné právní skutečnosti, kterou je např. vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů, v případě společnosti s ručením omezeným vykonávající advokacii[6]. Zákon o advokacii stanoví v § 15 odst. 6 pravidlo, že účast takového společníka zaniká a náleží mu vypořádací podíl. Komentářová literatura[7] pak dovozuje, že se podíl společníka, jehož účast takto zanikla, bude považovat za uvolněný.

Práva a povinnosti spojené s uvolněným podílem

Ohledně práv a povinností vztahujících se k uvolněnému podílu zákon o obchodních korporacích ve svém § 212 odst. 4 lakonicky stanoví, že práva a povinnosti spojené s uvolněným podílem nelze vykonávat. Typicky se bude jednat o právo na informace[8], právo na podíl na zisku, právo na účast a hlasování na valné hromadě, příplatkovou nebo vkladovou povinnost atd. Vyvstává tedy otázka, zda tento soubor práv a povinností nemůže společník vykonávat, ač je má, nebo zda s ukončením účasti společníka tato práva a povinnosti daného společníka definitivně zanikají.

Vzhledem ke konstruktu podílu je potřeba rozlišovat dvě roviny. Práva a povinnosti konkrétního (v daném případě již bývalého) společníka plynoucí z jeho účasti ve společnosti okamžikem zániku jeho účasti ex lege zanikají, nejedná se tedy o pouhé omezení výkonu těchto práv a povinností pro společníka. Okamžikem zániku jeho účasti zaniká jeho postavení (status) společníka ve společnosti, a tudíž i s tím související práva a povinnosti. Jelikož však podíl představuje také předmět vlastnictví, vlastnické právo společníka k podílu okamžikem zániku jeho účasti ve společnosti nezaniká, leč společníkovi nadále nesvědčí právo s uvolněným podílem nakládat. Pro společníka tak uvolněný podíl představuje již pouhé holé vlastnictví[9].

Samotný obsah[10] původně plnohodnotného podílu je zachován a bude přenesen pomocí uvolněného podílu na nového vlastníka. Po dobu existence uvolněného podílu práva a povinnosti spojené s podílem nemůže vykonávat nikdo. K obnově jejich výkonu dojde až při „obsazení“ uvolněné pozice společníka a přistoupení nového společníka ke společenské smlouvě nebo při obnově účasti původního společníka. K obnovení těchto práv a povinnosti nedojde, pokud základní kapitál společnosti bude snížen o vklad bývalého společníka a uvolněný podíl tak de facto zcela zanikne.

Volba předepsaného postupu

Při vzniku uvolněného podílu se musí společnost nejprve zabývat otázkou, zda je převod nebo přechod daného podílu omezený nebo vyloučený. Obsah společenské smlouvy a to, zda existuje omezení nebo vyloučení převodu nebo přechodu podílu, posuzuje ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. Pokud je převod nebo přechod podílu omezen či vyloučen, společnost dle § 212 odst. 2 zákona o obchodních korporacích „naloží s podílem postupem podle § 214 a § 215[11]. Pokud tomu tak není, společnost musí naložit s uvolněným podílem podle § 213 nebo § 215[12]. Stejně tak společenská smlouva může vyloučit prodej podílu dle § 213, přičemž se v takovém případě rovněž postupuje podle § 214 a § 215.

Zjednodušeně řečeno, pokud je podíl neomezeně převoditelný a není–li to vyloučeno společenskou smlouvou, společnost musí podíl prodat. Pokud je převod nebo přechod podílu ve společnosti vyloučen nebo omezen, určí se výše vypořádacího podílu dle pravidel § 214 v kombinaci s § 36 odst. 2[13], vypořádací podíl bude oprávněné osobě (tudíž bývalému společníku) vyplacen a společnost dále naloží s podílem podle § 215

Podíl ve společnosti s ručením omezeným je obecně převoditelný, pokud zvláštní právní předpis nebo společenská smlouva neurčí jinak[14]. Přesto je tato převoditelnost (dispozitivně) omezená a omezení se liší podle toho, zda se jedná o převod na jiného společníka nebo na třetí osobu[15]. Společenská smlouva nemůže zakázat nebo omezit převod nebo přechod podílu pouze v případě, že se jedná o jednočlennou korporaci, a to bez ohledu na to, zda jediným společníkem takové korporace je fyzická nebo právnická osoba. K takovému ujednání by se ve smyslu § 14 zákona o obchodních korporacích nepřihlíželo.

Omezení převoditelnosti podílu ve společnosti na extranea, které bude pro danou situaci podstatné, plyne přímo ze zákona. Podíl je možné převést na osobu odlišnou od společníka pouze se souhlasem valné hromady, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Domnívám se tedy, že převážná většina společností s ručením omezeným nebude splňovat podmínku pro prodej uvolněného podílu a bude muset postupovat dle § 212 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, a to právě v důsledku omezení převoditelnosti podílu.

Nutno doplnit, že omezení převoditelnosti podílu má leckdy nejasný obsah, zejména pak v případech, kdy není jako omezení označeno výslovně. Pokud se vrátíme k příkladu uvedenému v úvodu tohoto pojednání, kdy účast společníka – advokáta zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů. Komentář k zákonu o advokacii[16] dovozuje, že se podíl společníka, jehož účast takto zanikla, bude považovat za uvolněný a společnost s ním bude nakládat jako s jakýmkoliv jiným uvolněným podílem podle § 213 a dalších zákona o obchodních korporacích. Podle mého názoru lze na danou situaci hledět i tak, že se jedná o podíl, jehož převod je omezený, neboť je zde zjevné omezení ve vztahu k vlastnostem nabyvatele (může se jednat pouze o advokáta). Přesné vymezení osoby nabyvatele je totiž typickým příkladem, kdy je převod podílu považován za omezený (např. ujednání ve společenské smlouvě, že je podíl možné převést pouze na syna společníka nebo na jinak předem definovanou osobu či skupinu osob). V takovém případě by se postupovalo dle § 212 odst. 2, nikoliv podle § 212 odst. 3 s odkazem na § 213 zákona o obchodních korporacích. 

Zatímco vyloučení možnosti převodu podílu ve společnosti a její (zcela logické) dopady na způsob dispozice s uvolněným podílem nevyvolává žádné větší odborné diskuse, v případě omezení převodu je tomu přesně naopak. Připomeňme si znění § 212 odst. 2 zákona o obchodních korporacích: „je-li převod nebo přechod podílu omezený nebo vyloučený, odstavec 3 se nepoužije a společnost naloží s podílem postupem dle § 214 a 215, jinými slovy podíl prodá. Odborná literatura se úvahám na toto téma věnovala poměrně intenzivně a na základě celé řady logických argumentů někteří autoři[17] dospěli k názoru, že teleologickým a systematickým výkladem lze dovodit, že omezení nelze vnímat absolutně, ale je potřeba zkoumat, zda takové omezení brání prodeji a pokud nikoliv, k prodeji může dojit po splnění omezující podmínky. Švéda přitom argumentuje tím, že „přísně jazykový výklad odporuje smyslu a účelu regulace a nadto i „zdravému“ rozumu a zásadám přirozené spravedlnosti“. Havel v prvním vydání Komentáře k zákonu o obchodních korporacích se vyjadřuje v tom smyslu, že omezení převoditelnosti vylučuje postup podle § 213 zákona o obchodních korporacích[18], ve druhém vydání již modifikuje bez bližšího odůvodnění názor a doplňuje: „Domníváme se, že by však bylo možné proti doslovnému výkladu postavit výklad teleologický a připustit, že odpadne-li překážka převoditelnosti, např. daním souhlasu valné hromady, lze podle § 213 postupovat“[19].

Ačkoliv důvody pro teleologický výklad jsou velice racionální, osobně se přikláním k závěru, že ze znění daného ustanovení plyne jasný závěr, že omezení převoditelnosti je překážkou postupu podle § 213 zákona o obchodních korporacích[20]. Dané řešení sice nemusí být vždy výhodné pro ostatní společníky ani pro společnost, přesto se domnívám, že teleologický výklad není v tomto konkrétním případě na místě, neboť nepřiměřeně rozšiřuje dopad právní normy na situace, na které by při doslovném znění norma nedopadala (prodat postupem podle § 213 zákona o obchodních korporacích bude možné také podíl, jehož převoditelnost je omezena). Při tomto výkladu by byla posílena pozice a kompetence statutárního orgánu bez jakéhokoliv zákonného zmocnění, a to v tom smyslu, že se právě statutární orgán bude muset rozhodnout, zda se jedná o omezení překonatelné či nepřekonatelné, učinit kroky potřebné k případnému odstranění daného omezení apod. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96 platí, že „soud … není absolutně vázán doslovným zněním zákonného zmocnění, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku“. Teleologický výklad má sloužit k odstraňování sémantických nejasností u interpretovaných právních norem[21]. V daném případě se však ustanovení jeví zcela jasným a také důvodným. Na podporu jazykového výkladu daného ustanovení lze v této souvislosti také uvést, že odlišný výklad není dostatečně opodstatněný s přihlédnutím k tomu, že nelze z ničeho s jistotou dovodit, že by smysl a účel dané právní normy odporoval smyslu slov, které zákonodárce v daném ustanovení zvolil (nedomnívám se, že tím argumentem může být skutečnost[22], že vládní novela toto ustanovení mění).

Na závěr nutno konstatovat, že novela dané ustanovení § 213 odst. 1 mění a odstraňuje tak shora nastíněné spory následovně: „Společnost jako zástupce prodá uvolněný podíl, ledaže je podíl nepřevoditelný nebo to vylučuje společenská smlouva, nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu“.

Pokročování článku naleznete zde.


[1] Hejda, J. Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Praha: Linde Praha 2010, str. 107, ISBN 978-80-7201-798-0.

[2] Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer 2014, s. 220, ISBN 978-80-7478-633-4.

[3] Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer 2014, s. 148, ISBN 978-80-7478-633-4.

[4] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2005 sp. zn. 29 Odo 393/2005.

[5] Teorie a judikatura měla za dané, že tento výčet je taxativní. Není však vyloučeno, aby další způsoby stanovil jiný právní předpis – viz příklad dále.

[6] FILIP, V., FYRBACH, D. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016, 175 s., ISBN 978-80-7552-231-3.

[7] Havlíček, Karel; Kovářová, Daniela; Němec, Robert; Sokol, Tomáš; Syka, Jan; Uhlíř, David; Žižlavský, Michal. Zákon o advokacii: Komentář, Komentář k ustanovení § 15 ZoA. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Program ASPI pro Windows ev. č. KO85_1996CZ, stav k 01. 07. 2018.

[8] Viz např. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2014 sp. zn. 29 Cdo 2189/2012.

[9] ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I., PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Právo obchodních korporací. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 313, ISBN 978-80-7478-735-5

[10] Obsahem je míněn obsah podílu definovaný Černou srov. ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I., PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Právo obchodních korporací. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 127. Obsah podílu spočívá v právu společníka podílet se na správě společnosti, na jejím zisku určeném k rozdělení, na likvidačním zůstatku, právo podílet se na zvyšování základního kapitálu. Dále jsou to také povinnosti, např. povinnost společníka být vůči společnosti loajální, vkladová povinnost, povinnost přispět k úhradě ztráty, a další.  

[11] Co se týče omezení nebo vyloučení přechodu podílu, lze mít za to, že se jedná o případy vyloučení možnosti dědění podílu nebo přechodu na právní nástupce ve smyslu § 42 zákona o obchodních korporacích, nikoliv každý možný přechod podílu – v opačném případě by nebylo možné aplikovat § 215 zákona o obchodních korporacích, který hovoří o přechodu uvolněného podílu na společníky.

[12] V daném případě se pravděpodobně jedná o chybu, neboť správně by měl být odkaz také na § 214 zákona o obchodních korporacích. Vládní novela tuto drobnou nepřesnost odstraňuje. V souvislosti se zněním § 212 odst. 3 zákona o obchodních korporacích existuje rovněž výklad, že si společnost může sama vybrat, zda podíl prodat nebo rovnou rozhodnou o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, jinak snížit základní kapitál o vklad (bývalého) společníka. Tento výklad osobně nepovažuji za správný.

[13] Uplatní se korekce celého § 36 zákona o obchodních korporacích.

[14] Včetně absolutního vyloučení převoditelnosti podílu na 3.osobu nebo na jiného společníka, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016.

[15] Právní úprava účinná do 31. 12. 2013 byla odlišná a zároveň poněkud přísnější (podíl nebylo možné převést na extranea vůbec, na třetí osobu pouze se souhlasem valné hromady).

[16] Havlíček, Karel; Kovářová, Daniela; Němec, Robert; Sokol, Tomáš; Syka, Jan; Uhlíř, David; Žižlavský, Michal. Zákon o advokacii: Komentář, Komentář k ustanovení § 15 ZoA. Praha: Wolters Kluwer, 2018. Program ASPI pro Windows ev. č. KO85_1996CZ, stav k 01.07.2018.

[17] POKORNÁ, Jarmila. § 212 Uvolněný podíl in LASÁK, Jan; POKORNÁ, Jarmila; ČÁP, Zdeněk; DOLEŽIL, Tomáš aj. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. § 212 Praha : Wolters Kluwer, Datum vydání: 2014, 2000 s., ISBN: 978-80-7478-537-5; ŠVÉDA, M., SIEBERTOVÁ, LUCIE., Nakládání s uvolněným podílem ve společnosti s ručením omezeným, epravo, 22.8.2017, dostupné: https://www.epravo.cz/top/clanky/nakladani-s-uvolnenym-podilem-na-spolecnosti-s-rucenim-%09omezenym-106262.html

[18] Srov.např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 405, ISBN 978-80-7400-480-3.

[19] Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 462, ISBN 978-80-7400-540-4.

[20] Shodně např. Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer 2014, s. 197, ISBN 978-80-7478-633-4; FILIP, V., FYRBACH, D. Společnost s ručením omezeným. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016, s. 191, ISBN 978-80-7552-231-3.

[21] Machalová, T., Večeřa, M., Harvánek, J., Hlouch, L., Sobotka, M., Sobek, T.: Aktuální otázky metodologie právního myšlení. Praha: Leges, 2014, s. 96, ISBN 978-80-7502-060-4.

[22] Viz. ŠVÉDA, M., SIEBERTOVÁ, LUCIE., Nakládání s uvolněným podílem ve společnosti s ručením omezeným, epravo, 22.8.2017, op.cit. 17.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články