Rozmanitost dozorčích rad - II. část

Pokračování článku o (ne)existující rozmanitosti pohlaví, věku či národnosti v dozorčích radách, tématu, které je slyšet napříč Evropskou unií, tentokrát s příklady z jednotlivých států.

student Právnické fakulty UK v Praze
Foto: Fotolia

První část článku si můžete přečíst zde.

Situace ve Francii

Ve Francii byl prosazen zákon[1], dle kterého mají veřejně vyčtené společnosti, ale také společnosti, které mají více jak 500 zaměstnanců nebo tržby za poslední 3 roky vyšší než 50 milionů EUR, do svých vedoucích orgánů „posadit“ 20 % žen do roku 2014 a 40 % do roku 2017. Tento požadavek se dle zákona uplatní i na některé státem vlastněné společnosti. Velmi přísné jsou i sankce za nedodržení těchto pravidel – je možné zneplatnit jmenování členů orgánů nebo těmto členům odebírat odměny. Na druhou stranu, menších společností se tato norma nedotkne, což je samozřejmě kritizováno těmi, kteří se budou muset zákonem řídit. Kritika také směřuje k reálné možnosti najít dostatek žen ve výše zmíněných termínech, které by mohly zastat tak důležité funkce. Názor se opírá zejména o data, která říkají, že společnosti se základním kapitálem vyšším než 1 miliarda EUR v roce 2014 nominovaly do těchto funkcí 56 % žen, avšak s výsledkem pouhých 30 % zastoupení žen. Společnosti se základním kapitálem přes 150 milionů EUR v roce 2014 nominovaly dokonce 68 % žen s konečným výsledkem pouhých 24,9 %[2].

Situace v Nizozemsku

Jak již je zmíněno výše, Nizozemsko se zařazuje mezi státy, které jsou na tom, co se týče vyváženosti obsazení orgánů společností z pohledu pohlaví, nejlépe. Tuto skutečnost lze demonstrovat na tzv. European Gender Equality Indexu (dále jen „EGEI“), který stanoví maximální skóre na 100 bodů, přičemž Nizozemsko mělo v roce 2010 skóre ve výši 69.7 bodů. Pro srovnání průměrné skóre v rámci EU je 54 bodů. Již zmíněná Francie zavedla do svého právního řádu tzv. kvóty. Holanďani se rozhodli pro mírnější řešení a stanovili pouze cíl v podobě 30% zastoupení žen v dozorčích radách do roku 2016. Nejedná se však o kvótu jako u Francie, jelikož společnosti nejsou za nedodržení postihovány. V případě, že však danou hranici neuspokojí, musí vydat zprávu a vysvětlení ohledně této záležitosti. Toto pravidlo se neuplatní na společnosti, které splní alespoň dvě ze tří kritérií: (i) majetek společnosti nepřevyšuje 17,5 milionů EUR, (ii) zisk za fiskální rok je nižší než 35 milionů EUR a (iii) společnost má méně než 250 zaměstnanců. Ačkoliv zákon nestanoví žádné sankce za nedodržení, podíl žen v dozorčích radách od účinnosti tohoto zákona vzrostl o 1,4 % na 11,2 %[3]. Samotné Nizozemsko vyslovilo nesouhlas s výše zmíněnou směrnicí, respektive s její částí o 40% kvótě.

Situace v Německu

Ačkoliv je Německo v mnoha směrech vedoucím státem v rámci EU, v EGEI[4] se umisťuje pod evropským průměrem. Zajímavé je, že v německém Bundestagu „sedí“ 36,5 % žen, což je relativně hodně. Naopak v dozorčích radách je podíl žen pouze 18,9 % (ve výkonných orgánech je pouze 5,8 % žen). V prosinci roku 2014 byl po mnoha nezdarech přijat zákon, který požaduje alespoň 30% zastoupení žen v dozorčích radách od roku 2016[5].

Důvody pro vyváženost

Tato záležitost je často charakterizována jako čistě politický, respektive sociální problém. Může však mít i ekonomické dopady na konkrétní společnost. JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M., ve svém článku[6] na téma zastoupení žen v dozorčích radách akciových společností prosazuje názor, že jakákoliv různorodost podporuje kreativitu a inovaci. Dalším silným názorem je fakt, že velká část vzdělané populace zůstává nevyužita ve věci řízení společností.

Velké výzkumy z počátku tisíciletí poměřovaly, jaký vliv má diverzita pohlaví na výkon společností. Projekt od Kirshnan and Park z roku 2005 ukázal pozitivní vztah mezi diverzitou a finanční výkonností. Zmíněný průzkum sledoval 679 společností z celkových Fortune 1000. Na druhou stranu například průzkum od Rose z roku 2007 neshledal žádné pojítko mezi rozmanitostí a výkonností. Je tedy zřejmé, že čistě statistické údaje nemohou obstát jako obhajoba vyváženosti pohlaví.

Zůstává nám tedy čistě politicko-sociální důvod pro podporu vyrovnání zastoupení pohlaví v dozorčích radách společností. Je jasné, že ženy mají stejná práva jako muži a mohou se ucházet o stejné pozice (samozřejmě až na určité výjimky). Co je však dle mého zcela nepřijatelné, aby stát zasahoval například do výběrových řízení a určoval, jaká kritéria má společnost zvolit při výběru svých zástupců. Je nezbytné, aby si pracovní trh určoval v tomto směru své vlastní podmínky. I přesto věřím, že k většímu vyrovnání zastoupení žen společnosti nakonec samy dojdou, neb to pro ně bude mít příznivé dopady zejména z pohledu médií a reprezentace.

Rozmanitost z pohledu věku a národnosti

Mimo jednoznačně nejhlasitější případ rozmanitosti z hlediska pohlaví, je nutné posuzovat, zdali by věk či sociální postavení člena dozorčí rady nemohly mít pozitivní dopad na výkonnost tohoto orgánu společnosti. Nikdo asi nebude rozporovat, že zkušenost se váže s věkem. Je však běžné, že společnosti stanoví věkový limit pro členy svých orgánů. Důvodů k tomuto omezení může být více než dost, například vitalita členů orgánů nebo naopak nedostatečné zkušenosti spojené s nízkým věkem.

Zejména u členů dozorčích rad se očekává vyšší míra zkušeností a znalostí. V tomto případě je tedy zcela ospravedlnitelné, aby pro členy dozorčích rad byl stanoven věkový limit se spodní hranicí. I omezení horní hranice je často doporučováno. Dokument s názvem „Staff regulations, rules and instructions applicable to officials of the organisations“[7] z dílny OECD v rámci rad pro organizace doporučuje omezení věku na 65 let.

Posledním tématem je národnostní zastoupení v dozorčích radách. Zejména v nadnárodních korporacích je zvykem, aby v dozorčích radách měla zastoupení osoba s původem obdobným jako sídlo společnosti. Podíváme-li se do obchodního rejstříku na společnost ŠKODA AUTO a.s., zjistíme, že z 9 členů dozorčí rady je 5 cizinců, zejména z Německa. Důvod je zcela zřejmý a to v podobě jediného akcionáře, německého Volkswagenu. Vlastník si tím zajišťuje přímou kontrolu nad svými dcerami, ale zároveň nechává prostor pro účast tuzemských zástupců pro lepší koordinaci. U ostatních dvou společností, tedy ČEZ a.s. a AGROFERT a.s. jsou všichni členové České národnosti. Jedná se ovšem o české akciové společnosti, které mají – především ČEZ – silný přeshraniční dopad. Bylo by tedy důvodné, aby dozorčí rady podobných společností doplnili osoby se zahraničním původem.

Ze zahraniční publikace zabývající se corporate governance mj. vyplývá, že z hlediska politického je národnostní diverzifikace hodnotná z důvodu stále se rozšiřující globalizace a vlivu více států na jednu společnost. Z hlediska společnosti je vyzdvihována zejména vyšší výkonnost orgánů.


[1] Law n° 2014-873, ze 4. srpna 2014

[2] Data z „Observatoire de la parité dans les conseils d’administration, chair in governance, Burgundy Business School.“

[3] European parliament; The policy on gender equality in the Netherlands, str. 10.

[4] Dostupné z http://eige.europa.eu/content/gender-equality-index#/country/DE

[5] European parliament; The policy on gender equality in Germany, str. 13.

[6] Lucie Josková: Budou mít akciové společnosti lepší dozorčí rady? (K účasti žen ve vedení společností), [Obchodněprávní revue 7-8/2013, s. 203]

[7] Data od OECD; Staff regulatins, rules and instructions applicable to officials of the organisation; str. 45. Dostupné z https://www.oecd.org/careers/Staff_Rules_en.pdf

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články