Společenská smlouva většinou upravuje i podmínky pro převod podílu mezi společníky společnosti navzájem nebo na osoby stojící mimo společnost, určuje způsob a podmínky přerozdělování zisku mezi jednotlivé společníky nebo konkretizuje pravidla a postupy při zvyšování či snižování základního kapitálu.
Od rekodifikace civilního práva a nabytí účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění (dále jen „ZOK“), který komplexně upravuje problematiku obchodních společností a družstev, jsou tímto předpisem nastaveny určité mantinely pro obsah společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným. Pod pojem společenská smlouva tento zákon podřazuje i tzv. zakladatelskou listinu (u společnosti s jediným společníkem) nebo stanovy společnosti. Pojďme se však nyní podívat na to, co musí společenská smlouva podle ZOK bezpodmínečně obsahovat, co by pokud možno obsahovat měla a co vše do ní ještě lze zakomponovat.
Přesto, že mnoho věcí je v zákoně už určitým způsobem upraveno a přednastaveno, důležitou funkcí reflektující samotnou podstatu společenské smlouvy je schopnost si tyto záležitosti nastavit na míru každé společnosti a upravit si je jinak, než stanoví zákon. Některé obsahové náležitosti společenské smlouvy ZOK společnostem s ručením omezeným ukládá povinně a není tak možné se od nich odchýlit nebo je opomenout. Jiné náležitosti zákon naopak umožňuje si dispozitivně přizpůsobit individuálním potřebám společnosti, eventuálně je do společenské smlouvy nezahrnovat vůbec.
Co musí společenská smlouva obsahovat u nově zakládané společnosti
ZOK u společenských smluv společnosti s ručením omezeným stanovuje některé obsahové náležitosti, které společenská smlouva musí splňovat v momentě jejího založení. Mezi tyto náležitosti můžeme zařadit (dle ustanovení § 146 odst. 2 ZOK) např. povinnost uvést, koho zakladatelé jmenují prvním jednatelem společnosti (eventuálně koho ustanoví členem jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle ZOK voleni valnou hromadou), kdo bude ustanoven správcem vkladů nebo jakým způsobem bude upravena vkladová povinnost zakladatelů společnosti (včetně specifikace lhůty k jejímu splnění). Je-li do společnosti vnesen nepeněžitý vklad, musí společenská smlouva také obsahovat jeho popis, ocenění, částku, která se započítává na emisní kurs a určení osoby znalce, který ocenění nepeněžitého vkladu provede. Tyto skutečnosti mají společníci s.r.o. povinnost do společenské smlouvy vložit jen při jejím založení a následně mohou být ze smlouvy kdykoliv vyňaty.
Další povinné náležitosti společenské smlouvy u s.r.o.
Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným musí být vždy sepsána ve formě notářského zápisu a musí obsahovat veškeré náležitosti, které ji předepisuje ustanovení § 146 odst. 1 ZOK. Podle zmíněného ustanovení zákona musí společenská smlouva vždy určit a identifikovat společníky společnosti (s uvedením jejich jména a bydliště nebo sídla), stanovit výši vkladů připadajících na podíly jednotlivých společníků, určit výši základního kapitálu (u společnosti s ručením omezeným musí tento činit alespoň 1,- Kč), počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost a eventuálně specifikovat i jednotlivé druhy podílů každého společníka a práva a povinnosti s ním spojená. To samozřejmě jen za předpokladu, že společenská smlouva vznik různých druhů podílů umožňuje.
Dle zmíněného ustanovení § 146 odst. 1 ZOK musí být ve společenské smlouvě specifikována také obchodní firma (tj. název) společnosti, předmět podnikání nebo předmět činnosti, kterou bude společnost vykonávat (jako např. zámečnictví, vodoinstalatérství, topenářství atp.). Bez těchto náležitostí se společenská smlouva společnosti s ručeným omezeným jednoduše neobejde, a proto je nutné dát si pozor na to, aby v ní byly všechny tyto informace zahrnuty a smlouva tak byla po formální stránce v pořádku.
Volitelné obsahové náležitosti společenské smlouvy
Společnostem zákon rovněž poskytuje značnou škálu možností k tomu, aby si některé záležitosti společenskou smlouvou upravily individuálně a přizpůsobily je svým aktuálním potřebám. ZOK obsahuje řadu zákonných ustanovení, jejichž prostřednictvím si společnosti mohou společenskou smlouvou upravit určité záležitosti buď zcela odchylně od zákona, nebo která se na společnost aplikují pouze za předpokladu, že tak společenská smlouva výslovně stanoví. Jedná se například o možnost zřízení rezervního fondu, vydání kmenového listu, individuálního nastavení způsobu výplaty podílů na zisku mezi společníky, omezení jednatelského oprávnění, založení působnosti valné hromady ke změně společenské smlouvy a tak dále.
Závěrem
Společenská smlouva je bezesporu hlavním pilířem každé firmy a jsou v ní upraveny základní vztahy ve společnosti, včetně práv a povinností jednotlivých orgánů, společníků, způsobů rozhodování o důležitých otázkách, nakládání s podíly nebo provádění změn v základním kapitálu. Vzhledem k její komplexitě je určitě vždy lepší si smlouvu co nejvíce přizpůsobit konkrétním potřebám dané společnosti a upravit si ji na míru vykonávané podnikatelské činnosti. Při tom je ovšem třeba nezapomenout na to, aby (z formálně-právního hlediska) nebyly opomenuty povinné náležitosti společenské smlouvy stanovené zákonem.
Diskuze k článku ()