Ilegální obchod se psy v praxi
Několik slov bych nyní ráda věnovala tomu, jak vlastně ilegální obchod se psy funguje v praxi. Netřeba zdůrazňovat, že potřeba množitelů je podmíněna ekonomicky. Cílem je dosáhnout co největšího výdělku při co nejnižších nákladech. Zvířata jsou proto často držena bez přísunu vody, krmiva a veterinární péče. V praxi se velmi často vyskytují zfalšované očkovací průkazy, prošlé vakcíny a předčasné odebírání štěňat od matky. Feny slouží pouze jako zdroj příjmu. Množitelé je nakrývají při každém hárání a ty rodí, dokud jim to jejich fyzický stav dovolí.
Jelikož zde chybí pravidla, není reflektován původ zvířat, jejich zdraví, povaha. Často dochází ke křížení jedinců, kteří jsou nemocní či blízce příbuzní, v důsledku čehož štěňata bývají nemocná, mívají vrozené vady a tyto vady jsou zastírány nízkou cenou, nebo dokonce prezentovány jako přednost.
Každá množírna má vlastní síť překupníků, tj. osob, které umisťují texty s nabídkami na inzertní portály. V některých případech jsou inzeráty koncipovány tak, že je již na první pohled zřejmé, že se jedná o formu podvodné činnosti. Ve většině případů se však ze strany překupníků jedná o velmi sofistikovanou činnost, takže kupující ani při zachování maximální míry obezřetnosti nemůže vědět, že je klamán.
Scénář bývá ve všech případech stejný: u zvířete se vyskytne nemoc či jiná vada, prodávající samotné uskutečnění prodeje, vadu či totožnost zvířete popírá, a většina případů končí neúspěchem v důsledku důkazní nouze. Pokud není možné hodnověrně identifikovat konkrétního psa a jeho majitele, pak nelze sankcionovat ani porušení konkrétní povinnosti. Bohužel ze svých zkušeností mohu říci, že se v praxi často vyskytují i kupní smlouvy s právně nepřípustnými klauzulemi, které kupující nevědomky podepisují a které je zkracují na jejich právech.
Legislativní činnost na úseku zájmových chovů psů
Nyní se zaměřme na legislativní činnost na úseku zájmových chovů psů. Předně je třeba říci, že situací se intenzivně zabývají orgány EU. Již v listopadu 2015 publikovala Evropská komise studii o dobrých životních podmínkách psů a koček používaných pro komerční účely, ze které vyplynula jednoznačná nutnost zavést do této oblasti jednoznačná pravidla co do evidence a identifikace. Ty samé požadavky obsahují již několik let dokumenty evropských veterinárních asociací, zejména bych ráda zmínila poziční dokument o toulavých psech v Evropě z června 2015.
Nejednotné zákonodárství ohrožuje nejenom zdraví samotných zvířat, ale také klíčové oblasti, které EU spravuje, ať již veřejné zdraví, bezpečnost potravin či vnitřní trh. Evropský parlament proto na svém zasedání 25. 2. 2016 uložil Evropské komisi, aby zajistila zavedení evidencí v členských státech, kde tento systém chybí, a následně propojení zmíněných registrů navzájem.
V podstatě v tomtéž duchu a smyslu je koncipován společný dopis 38 poslanců výboru pro otázky životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnost potravin, který za ČR podepsali poslanci Pavel Poc a Kateřina Konečná a který vyzývá příslušného evropského komisaře, aby se situací svědomitě zabýval.
V této souvislosti bych ráda zmínila Estonsko, které se připravuje na předsednictví v Radě od července 2017 a které velmi zvažuje a je v tomto ohledu na něj vyvíjen tlak ze strany estonských národních i evropských zákonodárců, aby problematiku ilegálního obchodu se zvířaty zařadilo mezi jednu z hlavních priorit nadcházejícího předsednictví.
Mám-li hovořit v rovině vnitrostátního práva, pak musím vyzdvihnout novelu veterinárního zákona, tedy předlohu, kterou připravilo před rokem Ministerstvo zemědělství a která představuje první vládní opatření namířené proti množírnám psů. Návrh nyní čeká v Poslanecké sněmovně na druhé čtení a pevně věřím, že se v tomto volebním období stihne schválit.
Novela zavádí tři klíčová opatření: Prvním je povinná registrace chovatelů pěti a více fen starších jednoho roku právě proto, aby se navýšily kontrolní pravomoci Státní veterinární správy tak, aby nebyly omezeny pouze na osoby s živnostenským oprávněním. Do sedmi dnů od dosažení tohoto počtu bude chovatel povinen nahlásit příslušné krajské veterinární správě jednak počet chovaných zvířat, jednak místo chovu. Předloha počítá s výjimkami pro psy lovecké, služební, asistenční, vodící atd. Cílem je, aby se veterinární inspektoři dozvěděli, že určitá osoba chová větší množství psů a aby v těchto chovech bylo možno provádět kontroly z hlediska týrání zvířat.
Dále se zavádí povinná registrace útulků pro toulavá a opuštěná zvířata. Přestože zákonodárce a právní řád užívá pojem „útulek“ v řadě právních předpisů, relevantní definice pojmu „útulek“ chybí. Chybí současně i oficiální evidence těchto zařízení. Jedinou definicí je definice obsažená v Evropské dohodě o ochraně zvířat v zájmových chovech, která v čl. 1 odst. 4 uvádí, že útulkem se rozumí zařízení neziskového charakteru, kde mohou být zvířata v zájmových chovech držena ve významném množství. V kontextu českého práva pak platí, že zařízení, které není v rámci stavebního řízení zkolaudováno jako útulek, musí veterinární inspektoři považovat za zájmový chov, a to i v případech, kdy zařízení vykazuje znaky útulku. Netřeba zdůrazňovat, že tohoto tristního stavu využívá řada subjektů, které nevedou příslušné evidence, nemají transparentní hospodaření a slušným útulkům tak dělají ostudu.
Konečně třetí opatření zaváděné novelou je povinnost soukromých veterinářů nahlašovat podezření z týrání zvířat.
Pokud jde o úspěšná opatření přijatá v posledních třech letech, je třeba rovněž zmínit Dohodu o spolupráci, kterou k 1. 4. 2016 uzavřelo vedení Státní veterinární správy a Policejního prezidia. Pamatuje jednak na zlepšení objasňování případů týrání zvířat a dále v praxi zavedla společné kontrolní akce policistů a úředních veterinárních lékařů. Pouze 30 % závadné produkce, která představuje 3. nejlukrativnější ilegální činnost v Evropě, se zde v České republice udává koncovým zákazníkům. 70 % produkce putuje ilegálními transporty mimo jakékoli statistiky a kontroly zejména na západ, do Německa, Belgie, Nizozemí či Velké Británie. Proto se zavádějí společné kontrolní akce.
Je třeba rovněž zmínit novelu zákona o ochraně spotřebitele, která byla publikována pod č. 378/2015 Sb. a která zpřesnila rozdělení pravomocí mezi Státní veterinární správou a Českou obchodní inspekcí při potírání nekalých obchodních praktik. Současně přiznala inspektorům České obchodní inspekce právo pořizovat při provádění kontrol audiovizuální záznamy bez vědomí kontrolovaných osob při reflexi jejich soukromého a osobního života. Zavedla také mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, které pro osoby podvedené množiteli a překupníky psů představuje realističtější, jednodušší a levnější způsob, jak se těmto praktikám v praxi bránit.
Nízké procento úspěšného postihu množitelů a překupníku psů je bohužel i důsledkem nesprávného postupu poškozených při obraně jejich práv. Vzhledem k tomu, že finanční hodnota takto uplatňovaných nároků bývá ve srovnání s náklady na jejich úspěšné prosazení velmi nízká, většina poškozených má v praxi tendenci rezignovat na obranu v rovině civilního a spotřebitelského práva. Uchylují se často k podání bezplatného trestního oznámení, avšak bohužel mnohdy i v situacích, kdy pojmové znaky trestné činnosti absentují, v důsledku čehož dochází k přetěžování orgánů činných v trestním řízení. Stejné neblahé zkušenosti má rovněž Státní veterinární správa. Musím bohužel říci, že tohoto institutu není ze strany poškozených příliš využíváno.
Je třeba ale říci, že na popsané dění zareagoval v dobrém slova smyslu komerční sektor. Z pozice předsedkyně odborné platformy ANIMAL EYE, která se touto problematikou již třetím rokem zabývá, mohu konstatovat, že se nám na jaře minulého roku podařilo uzavřít spolupráci s inzertní společností Annonce, která je třetím největším inzertním subjektem na českém trhu. Tato společnost – jako první inzertní systém v Česku – začala systematicky blokovat závadnou inzerci množitelů a překupníků psů. Na základě toho se začaly přidávat i další inzertní subjekty, včetně jedničky na tuzemském trhu bazos.cz.
Odborné stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat
Ještě než se dostanu k závěru svého příspěvku, ráda bych zmínila odborné stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat z 1. 12. 2016, která je odborným poradním orgánem ministra zemědělství na úseku ochrany zvířat. Tato komise se jednoznačně vyslovila pro zavedení jednotného systému evidence a identifikace chovaných psů na území ČR. Pokusů zavést podobný systém bylo v minulosti již několik, naposledy byl návrh v Poslanecké sněmovně v roce 2003, avšak všechny pokusy ztroskotaly na finanční náročnosti. I dnes se jakožto možná jediné politicky průchodné řešení jeví sjednocení velmi roztříštěné praxe, například tak, že by se nad obecními databázemi existujícími v rámci správy místního poplatku ze psa vytvořila jakási nadstavba, tedy pomyslná databáze databází, kterou by spravoval ústřední orgán státní správy, ať již ministerstvo zemědělství nebo vnitra.
Vzhledem k tomu, že by tato centrální databáze neobsahovala osobní údaje majitelů psů, snížily by se náklady na objem a zabezpečení údajů v ní vedených a tím i celkové náklady na její zavedení. Přínosy opatření pro praxi jsou jednoznačné: ztotožnění psa s majitelem, snadné dohledání vlastníka zatoulaného či opuštěného psa, ztížení týrání psa opuštěním v úmyslu se jej zbavit, snížení bezprizorních psů v útulcích, snížení nákladů útulků či obcí na zatoulané psy, efektivnější výběr místního poplatku za psa, efektivnější kontroly kompetentních orgánů, lepší postih daňových úniků či neoprávněného podnikání. Jediným prvkem, kterého se dnes veterinární správa v rámci identifikace zvířete může tzv. chytit, jsou zubní vzorce, pochopitelně jen čistě teoreticky. Posledně je třeba zmínit i omezení nebezpečí zavlečení nebezpečných nákaz z oblastí s rozšířenou vzteklinou a dalšími zoonózami.
Závěrem jedna zajímavost. Události posledních týdnů na sousedním Slovensku ukázaly, jak se v našich podmínkách uvedený problém obtížně řeší. Na Slovensku se povinné čipování psů zavedlo v roce 2011, o dva roky později bylo zrušeno bez nabytí účinnosti příslušné zákonné úpravy, neboť systém by v praxi přinesl pouze zmatky. Před několika týdny jsme byli svědky toho, kdy se slovenské opozici na mimořádné schůzi Národní rady Slovenské republiky podařilo prosadit tzv. protimnožírenskou legislativu. Avšak vzhledem k tomu, že nebyla opět dobře připravena, prezident Kiska byl nucen ji vetovat. V reakci na to slovenské ministerstvo zemědělství přislíbilo připravit komplexní novelu zákona o veterinární péči, která by měla zahrnout i opatření proti množírnám psů. To vše za situace, kdy je Slovensko poslední zemí, která nemá zákon na ochranu zvířat proti týrání.
Kongres Právní prostor 2017
Ve dnech 25. a 26. dubna 2017 se v Seči u Chrudimi konal již 7. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti, předseda Ústavního soudu, náměstek ministra vnitra, Soudcovská unie a Svaz průmyslu a dopravy.
Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.
Diskuze k článku ()