Na úvod přednášky každý z hostů krátce představil svou úlohu v legislativě a vylíčil hlavní rysy tohoto povolání. Poté následovaly otázky z řad posluchačů a diskuze.
Jan Kněžínek přítomným prozradil, že práce legislativce je vcelku nevděčná, protože jakmile vytvoří chybný zákon, na tuto chybu se velmi záhy přijde. Legislativec na začátku své kariéry absolvuje několik různých druhů pozic ve státní sféře, aby nabyl potřebné zkušenosti. Mnohdy v prvních zaměstnáních pracuje pod dohledem starších a zkušenějších kolegů a až v rámci tohoto procesu se postupem času legislativcem v pravém slova smyslu stává. I v tomto právnickém povolání platí, že člověk se toho naučí tím více, čím více udělá chyb. Možná to je jeden z hlavních důvodů, proč není povolání legislativce u studentů zpočátku tak oblíbené. Na druhou stranu, mnoho studentů právnických fakult po dokončení svého studia nastupuje právě do legislativních sekcí. „Ač s tím většina absolventů právnických fakult nepočítá, tak se legislativcem stávají poměrně často – což je podle mého názoru ten správný model,“ říká Jan Kněžínek.
Marek Benda se pozitivně vyjádřil k otázce lobbování, které je podle jeho názoru potřeba: „Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které se kolem vlády i sněmoven mají odehrávat, protože pokud tomu tak není, žije člověk jen ze své zkušenosti anebo jen z podkladů, které jsou mu dodány příslušným resortem.“ Podle Bendy je to prostředek, jak si rozšířit své vědomosti a leckdy i nabýt velmi cenné informace pro právní úpravu určitého problému. Úkolem politika je dle jeho názoru především vyslechnutí stran sporu a nalezení nejspravedlivějšího řešení – takového, které nikoho úplně nezvýhodňuje, ale ani nediskriminuje. Jan Kněžínek názor poslance podpořil: „Lobbying je pro samotný zákon v zásadě dobrá věc a dá se dobře podchytit v začátcích tvorby přípravy předpisu, kdy dochází ke konzultacím s odborníky a se zainteresovanými osobami.“ Pozitivní vliv lobbyingu také vidí v častější komunikaci s veřejností, díky čemuž dochází k lepšímu průběhu přijímání právních předpisů – resort je již díky vyjádřeným námitkám a připomínkám na text předpisu připraven odůvodnit svůj postup a urychlit tak celý legislativní proces. „Je důležité, aby právní předpisy nevznikaly kabinetním uzavřeným způsobem bez určité míry transparentnosti,“ dodává Kněžínek.
Oba hosté se shodli na tom, že největším problémem a úskalím profese legislativce nebo poslance je fakt, že po schválení všech pozměňovacích návrhů a zákona jako celku většinou nikdo přesně neví, co přesně právní úprava nakonec obsahuje. Také vyjádřili kritiku ke stávají podobě zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, protože jednou z podmínek při výběru vhodného kandidáta na pozici ve státní službě není požadavek minimální praxe v oboru, což se poté projevuje na kvalitě jednotlivých resortů.
Dnešní stav ministerstev je podle Marka Bendy neuspokojivý. Mnoho resortů totiž obměnilo velkou část legislativců a nahradily je mladými, ale zároveň nezkušenými nástupci, kteří jsou na jednu stranu vzdělání, potřebná praxe jim však chybí. To se poté promítá i do návrhů zákonů, které putují do Poslanecké sněmovny ČR a výborů. Jedním z nejproblematičtějších resortů je podle jeho názoru ministerstvo spravedlnosti, naopak poměrně kvalitní práci odvádí ministerstvo vnitra.
Legislativy někdy není zapotřebí a podle Marka Bendy by se podstatná část projednávaných věcí, které prochází legislativním procesem, vyřešila po určitém čase sama: „Čím méně se toho v legislativě dělá, tím lépe. V České republice máme všichni pocit, že se všechno má řešit zákonem.“ Sám se prý řídí britským příslovím, že „žádný člověk si nemůže být jist svým životem, svobodou ani majetkem, dokud parlament zasedá.“
Návštěvníkům přednášky byl na závěr představen nový projekt vlády ČR eKLEP, v němž jsou pro veřejnost zpřístupněny vládní dokumenty. Marek Benda i Jan Kněžínek si tento projekt velmi chválí kvůli stále větší potřebě transparentnosti. Veřejnost zde může sledovat postup jednotlivých materiálů od jejich tvorby až ke schválení nebo zamítnutí.
Diskuze k článku ()