Je potřeba mít stále na paměti, že smyslem uložení povinnosti je jen impuls a jasný termín. Obsahem povinnosti nikdy nebylo a není vymýšlet a ukládat „nějaké“ povinnosti. „Povinnost BIM“ bude směřovat veřejné zadavatele k racionálnímu přístupu v akceptovatelném tempu, k využívání inovativních možností v oblasti řízení a správě informací o stavbě. Tento proces je přirozený a řada zadavatelů se jím již vydala i bez uložení povinnosti, a to jak ve veřejném, tak samozřejmě i v soukromém sektoru.
Pojďme se na téma podívat z pohledu jednotlivých fází životního cyklu stavby, který zde pro zjednodušení můžeme rozdělit takto:
[zdroj: odbor Koncepce BIM, Česká agentura pro standardizaci]
Jak je tedy návrh povinnosti pro jednotlivé fáze koncipován?
Základním principem je posloupnost. Je zřejmé, že mít stavbu od počátku zpracovanou pomocí metody BIM by znamenalo předat informační model pro užívání někdy za cca 5-10 let. Je zřejmé, že tudy opravdu cesta nevede. Je nutné začít využívat metodu BIM pro stavbu ve vhodný okamžik, tzn., když prochází jasně určeným milníkem. Vstupem do tohoto milníku bude přirozeně „neBIMová“ dokumentace, ale co je klíčové - jejím výstupem už bude pro tuto a všechny následující fáze výstup „BIMový“. Co je též zřejmé, že čím dřív se stavba překlopí do oblasti BIM, tím je to jednodušší.
Studie a návrh
Zde jsou milníky celkem jasně stanoveny v současnosti platnými vyhláškami o projektové dokumentaci staveb. Klíčem je rozhodné datum (dále též jen „RD“), které se předpokládá 1. 1. 2022. Pak tedy všechna zadání projektové dokumentace (dále též jen „PD“) na další stupeň po RD budou již povinnosti podléhat, a tudíž výstupem této zakázky bude mj. i informační model stavby ve formátu IFC zpracovaný podle Datového standardu stavebnictví. Vstupem do zakázky bude pochopitelně 2D „klasická“ dokumentace z předchozího stupně PD.
Je legitimní, že zhotovitel této zakázky bude nabízet jinou cenu, pokud vstupem bude 2D či 3D PD z předchozího stupně PD. Případná rozumně vyšší cena je však pro zadavatele akceptovatelná a obhajitelná, protože zajistí efektivní vynakládání prostředků za účelem maximální efektivity v dalších fázích životního cyklu stavby. Pevně věříme, že trh a jeho konkurenční prostředí tuto přechodnou fázi překlene racionálním a ekonomicky akceptovatelným způsobem. Což už se nyní děje v privátní sféře.
Příprava a realizace stavby
Zde je prostor pro diskusi, jak pojmout povinnost v případě, že vstupem do této fáze (veřejné zakázky) je klasická PD. Při hlubší úvaze nad tímto tématem by nepoužití metody BIM odporovalo aplikaci toho základního pravidla pro vynakládání veřejných prostředků – jejich efektivní využití s péčí řádného hospodáře. Jak je možné z pohledu zadavatele zdůvodnit nevyužití možnosti investovat přiměřeně vyšší investiční náklady s jasným záměrem významně ušetřit prostředky při provozu a údržbě stavby v následujících cca 50 letech?
Z výše uvedeného vyplývá, že záměrem povinnosti pro tuto fázi je uložit povinnost mít pro stavby zadané po RD zpracovaný informační model skutečného provedení stavby, který bude zásadním pozitivním vstupem a předpokladem pro úspory ve fázi provozu stavby.
I zde platí naprosto analogicky úvaha o případném navýšení ceny za zpracování dokumentace skutečného provedení stavby jako u PD ve fázi přípravy. Detailněji se aspektům této situace budeme věnovat v některém z dalších článků.
Užívání, provoz, údržba a změny
Po tuto fázi životního cyklu je přirozené po RD požadovat všechny nově pořizované pasporty majetku již podle metody BIM. Zde je klíčová činnost nově formované pracovní skupiny PS07, která má za úkol v návaznosti na již připravovaný Datový standard stavebnictví v následujícím roce 2020 připravit a odzkoušet pravidla pro pasportizaci tak, aby i zde mohl vzniknout respektovaný standard.
Je povzbuzující, že mezi současnými pilotními projekty jsou již zadavatelé, kteří takto přemýšlí už nyní a chtějí nově připravované pasporty takto řešit. Detailněji se této problematice budeme věnovat v dalších článcích, a to i v návaznosti na celkový záměr získat Digitální dvojče stavby.
V tomto článku je zmiňován informační model zpracovaný podle Datového standardu stavebnictví jako hlavní podmínka povinnosti, avšak neoddělitelnou součástí povinnosti budou i další dva pilíře metody BIM – smluvní zajištění pomocí BIM protokolu a sdílení informací prostřednictvím společného datového prostředí (CDE).
Je jasné, že veřejné zakázky, které budou započaty před 1. 1. 2022 nebudou touto povinností nijak dotčeny. Nebylo by to vůbec ekonomické ani racionální a nepřineslo by to potřebný výsledek. Navíc by to způsobilo bezpochyby i různé právní komplikace.
[zdroj: odbor Koncepce BIM, Česká agentura pro standardizaci]
Článek byl původně publikován na stránce www.koncepcebim.cz.
Diskuze k článku ()