Právní prostor 2014: Právo známé či neznámé?

Největší právnický kongres svého druhu v České republice PRÁVNÍ PROSTOR je opět za námi! V pořadí již čtvrtý ročník se uskutečnil opět na Seči ve dnech 15. 4. až 16. 4. 2014, za účasti téměř dvou stovek právníků, kteří se během těchto dvou dnů postupně seznamovali s prvními zkušenostmi s novým občanským zákoníkem, změnami v oblasti občanského práva procesního či s veřejnoprávními aspekty samotné rekodifikace soukromého práva.

vedoucí právník a koordinátor VIP projektů, ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Shutterstock

Nechybělo ani téma věnované tradičně veřejným zakázkám, a nově také pracovnímu či spolkovému právu. Novinkou byl letos tematický blok zaměřený na speciální právní obory (sportovní a potravinové právo), který už v průběhu druhého dne kongresu vyvolal mediální smršť v podobě úvah nad povinným zaměstnáváním profesionálních sportovců. Závěr kongresu patřil opět aktuálním otázkám justice tentokrát zaměřený na analýzy současné i budoucí správy soudnictví.  

Záštitu nad kongresem letos převzala ministryně pro místní rozvoj ČR, ministr zemědělství ČR, náměstkyně ministra vnitra ČR, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Soudcovské unie ČR. Odborným garantem byla tradičně Soudcovská Unie ČR, Unie podnikových právníků ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Odbornou část kongresu zahájil Mgr. Jiří Kaucký, ředitel odboru legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra ČR, který přítomné seznámil s výčtem právních předpisů v gesci MV ČR, do kterých se nový občanský zákoník promítnul. Spoluautor nového občanského zákoníku JUDr. Petr Tégl navázal na problematiku veřejného práva s příspěvkem věnovaným některým aspektům veřejných seznamů. „Soukromé právo je právo obecné a postupuje se podle něj i v rámci použití práva veřejného“, připomenul JUDr. Tégl. Právní úprava veřejných seznamů, které by měly zajišťovat evidenci objektů, věcí a práv s nimi spojenými oproti veřejným rejstříkům, které jsou zaměřeny na evidenci osob, však vykazuje řadu nejasností a některé z nich, jako např. obchodní rejstřík, jsou kombinací obou. „V pochybnostech tak nelze, než doporučit restriktivní výklad“, uzavřel JUDr. Tégl. Poslední přednášející v rámci prvního bloku kongresu JUDr. PhDr. Vratislav Košťál z ČEPS, a.s. vstoupil s převážně kritickým pohledem státní ingerence v rámci podnikatelského sektoru s majetkovou účastí státu. 

Nový občanský zákoník se stal suverénně nejdiskutovanější právní normou na kongresu a přesto, že zaznívala kritická slova k jeho úpravě, oproti loňským projevům se rétorika všech významně změnila a celá situace začala být hodnocena spíše v pozitivním duchu. Ostatně akademik doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. z Univerzity Karlovy vnímá nový občanský zákoník ve vztahu k pracovnímu právu jako „svěží vítr“.   

Vedle zástupce ministerstva vnitra, přivítal kongres také ředitelku legislativního odboru Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Mgr. Marii Kotrlou, která účastníky informovala o aktuálních i výhledových legislativních záměrech jejího ministerstva v podobě např. připravovaného nového zákona o veřejných zakázkách, novely stavebního zákona či novely zákona o vyvlastnění (č. 184/2006 Sb.) vlivem zavedení nových institutů v občanském zákoníku.

Zásadními proměnami prošlo nejen občanské právo hmotné, ale také procesní, ostatně na kongresu mu byl věnován celý jeden tematický blok, v rámci kterého vystoupil místopředseda Nejvyššího soudu a předseda Komise pro rekodifikaci civilního práva procesního JUDr. Roman Fiala, podle kterého by proces měl být velmi sociálně citlivý. Opakovaně v jeho projevu zazněla upozornění na přehlcenost soudů, která se podle něj musí logicky odrazit na snížené kvalitě rozhodování. Jako příklad uvedl největší okresní soud v ČR, kterým je Ostrava, kde každý soudce končí 80 až 100 věcí za měsíc. Jako možnost pro snížení nápadu soudům zmínil JUDr. Fiala tzv. knihovní soudnictví, na které by mohly být převedeny katastrální úřady, které by díky tomu mohly rozhodovat řadu věcí, které jako správní orgány nemohou.   

Místopředseda Městského soudu v Praze JUDr. Jaromír Jirsa několikrát ve svém příspěvku zmínil podstatu procesního práva, kterou je zákaz jeho zneužívání. V rámci jeho analýzy současné situace v civilním procesu v podobě několika procesních norem také zazněl návrh na možné sjednocení formy civilních a trestních řízení soudních z důvodu existence obecných institutů, které jsou společné pro oba typy řízení. Celý blok zakončila vysokoškolská pedagožka JUDr. Renáta Šínová, která situaci v rámci rekodifikace procesního práva v ČR porovnala s aktuální situací na Slovensku.  

V dalším sledu zazněly příspěvky na téma sportovního či potravinového práva, které měly za cíl seznámit účastníky s těmito úzce specializovanými právními disciplínami a první den kongresu nakonec zakončila diskuze nad intenzitou státních zásahů v podobě např. plánovaného veřejného registru smluv a nad soutěžním právem, ke kterému se mimo jiné vyjádřil také JUDr. Jan Mayer z České národní banky.  

Druhý den kongresu navázal opět na rozbor hmotně právní části občanského práva, v rámci kterého zazněly příspěvky ke spolkovému právu a jeho změnám, které účastníkům přednesla JUDr. Lenka Deverová, advokátka a členka Výboru pro legislativu a financování Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

Předposlední série přednášek byla věnována rozboru prvních zkušeností s novým občanským zákoníkem. JUDr. David Uhlíř, místopředseda představenstva ČAK v úvodu svého vystoupení ohodnotil podle něj povedená ujednání v O.Z., která přispěla k sjednocení dvojkolejnosti původní právy úpravy, ale další minuty již patřily kritickému zhodnocení některých paragrafů, která mohou být „pro společnost škodlivá“. Příkladem je např. ustanovení § 2161 O.Z., které podle něj postrádá úpravu zákonné záruky, jak tomu bylo v původním občanském zákoníku a tradiční 24 měsíční lhůta pro nákup zboží v obchodě tak již od ledna neexistuje. Jako varovné v kontextu s rekodifikací zmínil rovněž ustanovení § 262a O.S.Ř., které nově umožňuje postižení majetku druhého manžela i přes soudem zrušené či zúžené společné jmění manželů. Podle JUDr. Uhlíře je jediným řešením této situace rozvod manželů.       

Na JUDr. Uhlíře navázal exnáměstek ministryně spravedlnosti Mgr. František Korbel, Ph.D. a JUDr. Petr Tégl, kteří se věnovali především rozboru jednotlivých přechodných ustanovení O.Z. včetně detailního přehledu pravé a nepravé retroaktivity.

Poslední blok „Aktuální otázky justice“ se stal opět důstojným filosoficko-právnickým zakončením letošního 4. ročníku kongresu. Vystoupily v něm špičky justice: JUDr. Jan Vyklický, soudce Nejvyššího správního soudu, JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce, JUDr. Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu a JUDr. Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské Unie ČR a aktuální kandidát na ústavního soudce, kteří se především zamýšleli nad současnou i budoucí správou české justice. V přednesech často zaznívala kritická slova, varovné informace o zkušenostech Nejvyšší rady soudnictví v okolních státech i úvahy, kam to ještě může česká justice dotáhnout. „Proč justice nefunguje třeba jako pošta?“, ptal se ve svém projevu JUDr. Baxa. Podle něj je potřeba obnovit dělbu moci se všemi brzdami, protože z jeho pohledu Parlament výrazně zasahuje do exekutivy nebo do justice a to, co má být řešeno např. v rámci standardního správního řízení je Parlamentem upraveno do podoby zákona.

Co dodat na závěr - letošní kongres hostil téměř 200 účastníků a 20 přednášejících, zaznělo 21 přednášek v rámci devíti tematických bloků a dvou dnů. Nezbývá než se těšit na viděnou v roce 2015 na jeho pátém ročníku, v rámci kterého se opět budeme snažit tento nastavený matematický koncept náležitě naplnit!

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články