Rozhovor – Petr Kadlec: brexit tvrdý, měkký, odložený či vůbec nějaký?

V poslední době, více než kdy jindy, upíná veřejnost oči směrem k Londýnu. Od chvíle, kdy se ve Spojeném království v referendu rozhodlo o vystoupení z Evropské unie, uplynulo již více než dva roky. Konkrétní podoba rozluky je však stále ve hvězdách. Nad možnými scénáři vývoje a jejich dopady se v rozhovoru zamýšlel další z přednášejících odborného kongresu Právní prostor JUDr. Petr Kadlec - partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Foto: Fotolia
Na letošním ročníku kongresu Právní prostor vystoupíte v rámci bloku „České právo v evropském kontextu”. Konkrétně z Vašich úst zazní příspěvek s názvem ,,Brexit?”. Jsem si vědoma toho, že konkrétní podobu podmínek britského odchodu z EU by nyní zvládla predikovat snad jen věštba z křišťálové koule, ale jaké jsou Vaše soukromé odhady - brexit tvrdý, měkký, odložený či vůbec nějaký?  

Když jsme spolu před dvěma týdny na toto téma poprvé hovořili, říkal jsem, že můj soukromý odhad je dlouhodobě stále stejný – žádný brexit nebude. 

Britský parlament 12. 3. 2019 podruhé odmítl brexit s vyjednanou dohodou. Její přijetí by ve svém důsledku znamenalo, že Spojené království by na dobu neurčitou zůstalo de facto členem EU. Pouze by přišlo o hlasovací práva poslanců v Evropském parlamentu, ministrů v Radě EU i komisaře v Evropské komisi, o soudce v Lucemburku a o úředníky v Bruselu (většina těch současných přijala v mezidobí pro jistotou raději občanství jiného státu EU). Kouzlo tzv. severoirské pojistky totiž tkví v tom, že přechodné období, které obnáší aplikaci prakticky všech pravidel EU, ovšem bez oněch hlasovacích práv, by muselo být i po roce 2020 neustále prodlužováno, anebo by Spojené království s EU muselo natrvalo dohodnout takový režim, který by vyloučil kontroly na hranici v Irsku. Tomu však odpovídá leda celní unie nebo společný trh, tedy režim obdobný tomu, který má Norsko nebo Švýcarsko, a to je opět de facto členství v EU, ovšem bez hlasovacích práv…

Ústřední postavou celé dění je britská premiérka Theresa Mayová, která na konci února připustila možnost odkladu březnového termínu „rozluky” Velké Británie s EU, pokud britští zákonodárci odmítnou podpořit jí vyjednanou podobu odchodu či možnost odchodu bez dohody. Jak pravděpodobná je tato varianta a co nového by takové prodloužení vyjednávácího období mohlo přinést? 

13. 3. 2019 britský parlament tvrdý brexit odmítl. Věřím, že i ti poslanci, kteří proti němu nehlasovali, aby nezklamali voliče, kteří se v referendu vyslovili pro brexit, v hloubi duše doufali a věřili, že oponentů brexitu bez dohody se všemi jeho negativními důsledky bude většina. 14. 3. 2019 pak britští poslanci odhlasovali odklad brexitu – pokud tento týden napotřetí neschválí rozvodovou dohodu, nepůjde o odklad v řádu několika málo měsíců. A co jiného jim zbývá? Věřím, že všechny členské státy EU s odkladem (pozn. všechny členské státy EU musí nyní souhlasit s odkladem, jednostranně může Spojené království brexit pouze definitivně odvolat) budou souhlasit. Jen si budou nyní muset i Britové - stejně jako my - navolit nové poslance do Evropského parlamentu.

Ale co se bude v pokračujícím mezidobí dít? Jelikož nikdo nechce tvrdý brexit a lepší dohodu bez znovuzavedení hraničních kontrol v Irsku Britové s EU nevyjednají, budou muset „kvůli dětem“ v EU patrně zůstat. A já za to budu jen rád. Britský realismus by mi v EU chyběl (byť v souvislosti s děním kolem brexitu v Británii o něm začínám pochybovat). Jde nyní podle mého názoru pouze o to, jak dosáhnout zrušení brexitu pokud možno bez velké ostudy. Možností je nové referendum nebo nové parlamentní volby, kde by byl brexit v rámci předvolební kampaně jedním z hlavních témat. Britové ale měli v posledních třech letech vzácnou možnost prostřednictvím každodenních zpráv navnímat, co členství v EU přináší, a pochopili, že není brexit jako brexit. Pokud by tedy k odchodu mělo dojít, měli by vědět, o jakém druhu brexitu hlasují. Jednoduché „remain“ nebo „leave“ reálně neexistuje.

Představme si situaci českého státního občana, vášnivého cestovatele, který na duben tohoto roku plánuje leteckou cestu do Londýna za krásami tamního kulturního dědictví. Co konkrétního bude oproti jeho předchozím cestám napříč prostorem bez vnitřních hranic jiné? Také jinak jaké konkrétní změny nastanou v otázkách pohybu osob po 29. březnu, pokud k odchodu skutečně dojde? 

Změny nebudou v případě odkladu žádné a nebyly by ani v případě odchodu s dohodou – přechodné období minimálně do konce roku 2020 by znamenalo aplikaci prakticky všech pravidel včetně svobodného pohybu osob.

Pro případ, že by 29. března nastala „tvrdá” varianta odchodu bez dohody, připravil český zákonodárce návrh zákona o brexitu,[1] jenž by měl zmírnit dopady této cesty ukončení britského členství. Od toho si čeští zákonodárci slibují obdobně vstřícné kroky i ze strany Spojeného království.[2] Jaký režim unijním občanům v imigračně-právních otázkách Velká Británie nabízí?  

Museli bychom cestovat s pasem, občanka by nestačila (ale do Londýna je stejně lepší létat se strojově čitelným pasem kvůli rychlejšímu průchodu kontrolou na letišti – tu musíme podstupovat i nyní, když Spojené království není v Schengenu). Pro krátkodobé pobyty za účelem turistiky nebo obchodu by víza dle vzájemné deklarace nebyla ani v případě tvrdého brexitu zapotřebí.

Ve své advokátní praxi se mimo jiné věnujete právu informačních technologií. Oblast IT, zejména v reakci na rozvoj umělé inteligence, která postupně prostupuje téměř do všech oblastí lidského života, je celosvětově na vzestupu. Technické obory však kritizují legislativní zdrženlivost a volají po rychlém přijímání právních norem, jež by technické pokroky reflektovaly a umožnily užívání technologických pokroků v praxi. Jak si české právo v těchto otázkách stojí v evropském kontextu, potažmo jak si stojí evropské právo v celosvětovém měřítku?

Právo je konzervativní disciplína, reaguje se zpožděním, a je to tak správně. Nejprve dochází ke společenské změně, teprve pak se mohou vytvářet závazná pravidla. Předpisy pro chování na Internetu se také začínají zavádět v podstatě až po dvaceti letech jeho fungování. Česká republika v tom není výjimkou. Probíhají různé diskuse, začíná se uvažovat o legislativě pro autonomní vozidla... Umělá inteligence je dnes sexy téma, ale nějaký čas nárůst jejího IQ ještě potrvá, nechci dělat negativní reklamu, ale „slečnu S.“ mám v chytrém telefonu pro své bezpečí stále raději zablokovanou.

Program letošní ročníku odborného kongresu je opět nabitý. V sedmi blocích se můžeme těšit na řadu zajímavých příspěvků z úst významných přednášejících z řad celé právnické obce. Na jaký tematický blok či konkrétní příspěvek, vyjma toho Vašeho, se Vy osobně těšíte nejvíce?    

Zajímavých řečníků je na programu spousta, ale jako vášnivého cestovatele mě zajímá zejména prezentace řešení dopravních přestupků v Rakousku. V květnu budeme mít za sebou už čtyři roky účinnosti EU směrnice 2015/413 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Kdo jezdí lyžovat do Alp, musí dnes reálně počítat nejen s platbou za skipass a dálniční známku, obsílky do České republiky i za malá překročení rychlosti se staly pravidlem.


[1] Vládní návrh zákona o úpravě vztahů v souvislosti s vystoupením VB z EU. http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=368

[2] Dle zákona by tak např. britský občan, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo o něj ve stejné době požádá, bude oprávněn na území ČR (za podmínek dále stanovených tímto zákonem) přechodně pobývat. Blíže viz. https://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/cesky-zakon-o-brexitu-pomuze-britskym-obcanum-k-legalizaci-pobytu-a-pristupu-na-trh-prace-v-cr-dalsi-dopady-brexitu-zustavaji-nejasne  

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články