ČMAK je jediným modelem představujícím simulaci fungování amerického kongresu na starém kontinentě a svou specifickou podobou je možná i jediným na celém světě. Studenti středních a vysokých škol zde spolu prohlubují své znalosti fungování amerického politického systému a principu demokracie, jak je nám znám. Jedná se o projekt, který svou specifičností, zpracováním a zajímavým tématem přilákal od svých začátků již mnoho studentů k účasti a možná vás právě tento rozhovor donutí k tomu, abyste se i vy přihlásili do následujícího ročníku, který se bude konat v Plzni, a to od 6. do 11. září 2015.
Michale, jsi jeden z těch, který zakládal ČMAK, kdo ti s tím pomáhal a jak ten nápad vznikl?
Michal: Nápad vznikl v roce 2010, když jsme si s kamarády z modelu OSN řekli, že bychom mohli udělat něco podobného a v mnoha ohledech třeba i lepšího, a tak vznikl ČMAK. Ten nápad vznikl mezi mnou a čtyřmi kamarády, byli to Šimon Presser, Tomáš Konečný, Honza Pivoda a Vojta Bahenský.
Proč zrovna model amerického kongresu?
Michal: Původně jsme přemýšleli nad něčím šílenějším, přičemž padaly návrhy na model indického parlamentu, poté se zvažoval model německého Budestaag, ale tento nápad narazil na fakt, že jsme nikdo neuměli německy. Takže jsme hledali něco, co má silnou demokratickou tradici, co by lidi zajímalo, co ještě nikdo nedělá a kde se dají sehnat sponzoři, a proto americký Kongres.
Proč Plzeň?
Michal: Kvůli symbolu osvobození americkou armádou, a protože nám město Plzeň a Plzeňský kraj vyšlo vstříc a poskytlo nám krásné historické prostory (pozn. redakce - Magistrát města Plzeň na Náměstí republiky).
Lukáši, ty jsi se stal účastníkem až na druhém ročníku, a členem organizačního týmu jsi teprve od loňského roku. Co tě na ČMAKu zaujalo a jak ses dostal k organizaci?
Lukáš: Těžko říci, co konkrétně mě zaujalo. Možnost diskutovat nad aktuálními otázkami světového dění? Vžít se na celý týden do role někoho jiného a převzít určité přesvědčení, které mi není vlastní, a to poté všemi silami a schopnostmi hájit? Vyzkoušet si, jak funguje demokracie v parlamentní praxi a jak důležité je umění kompromisu a schopnost přesvědčit o svých názorech ostatní a umět jim je přesvědčivě podat? Toho, co mě zaujalo, bylo skutečně mnoho.
K organizaci jsem se dostal po dvou ročnících, na kterých jsem byl jakožto účastník. Nejprve se mi do toho příliš nechtělo, ale byla to výzva a zároveň jsem si projekt natolik oblíbil, že jsem se na jeho fungování chtěl podílet a umožnit i dalším studentům prožít to, co jsem v předchozích letech absolvoval sám. Organizační tým není nijak přehnaně uzavřený, šanci se do něj dostat má prakticky každý - stačí jen projevit dostatek zájmu a ať již při jednáních v rámci simulace nebo v rámci vypracování pracovního zadání od vedení projektu prokázat svou schopnost se na organizaci podílet.
Ty teď patříš mezi organizační špičku ČMAKu, plánujete do budoucna nějaké výrazné rozšiřování působnosti?
Lukáš: Ano, již pro tento ročník jsme si připravili řadu novinek a rozšíření, od kterých si slibujeme větší realističnost, ale také větší zapojení účastníků do procesů v Kongresu, které dříve zastával organizační tým ČMAKu. Oproti minulému ročníku jsme se kapacitně rozšířili o 50 účastníků. Pro tento rok poprvé chystáme část projektu v anglickém jazyce - konkrétně vyjednávání mezinárodní smlouvy o volném obchodu mezi vyjednávacími týmy USA a EU. Přidáváme možnost zastávat role v prezidentově Kabinetu a zastupovat tak v jednáních zájmy Bílého domu a také se účastnit samotných porad s prezidentem. Novináři, jejichž role mohou účastníci též zastávat, se tento rok reformují a nově budou organizováni ve dvou redakcích - liberální a konzervativní, ve kterých každý účastník bude mít svoji oblast zájmu, a ti nejschopnější budou dokonce zastávat roli šéfredaktorů, kteří pod dohledem organizačního týmu budou své redakce vést. S touto změnou přichází pro tento ročník také možnost pořádání tiskových konferencí. A ve výčtu novinek bych mohl pokračovat mnohem déle.
Rozhodně však chceme navázat na současný trend, dále navyšovat počet účastníků a organizátorů a možná bychom ze ČMAKu rádi učinili i mezinárodní záležitost. Mé doporučení zní - přijeďte a zjistěte, co jsme si pro Vás připravili, sami.
Michale, zmínil jsi, že tohle se ještě nikde nedělá. Jste jedinými na světě, kteří pořádají akci podobného rázu?
Michal: Podobné projekty mají tradici v USA na středních školách, ale rozsahem i organizační náročností se to nedá porovnávat. Když jsme s ČMAKem začínali, tak jsme si dělali zběžný průzkum, a geograficky Plzni nejbližší model amerického Kongresu byl v Káhiře. V té době ale začínalo Arabské jaro, takže nevím, jestli projekt stále pokračuje.
Mluvil jsi také o náročnosti, kterou příprava celé akce obnáší. Mohl bys popsat, v čem spočívá?
Michal: Příprava dalšího ročníku vždy začíná prakticky měsíc po ukončení toho předchozího, protože je potřeba začít vymýšlet program, zajistit financování, prostory, hosty či materiály. To, co vlastně účastníci vidí, jako je například občerstvení, přednášky, samotné zajištění jednání apod., tak to zahrnuje reálně tak 15% veškeré práce, která na projektu je. První ČMAK jsme dělali v 17 lidech s tím, že to bylo velmi náročné a dnes už na organizaci participuje něco kolem 50 lidí.
Lukáši, s tímto koresponduje otázka, kterou bych rád mířil na tebe. Na co přesně se bude letošní ČMAK zaměřovat? S kolika lidmi počítáte? Jací budou hosté a co od letošního ČMAKu očekáváš?
.
Lukáš: Mnohé jsem již zmínil. Od letošního ČMAKu očekávám, že bude profesionálnější, odbornější, otevřenější a rozsáhlejší než kdy předtím – zúčastnit by se jej mělo na 230 účastníků. Nechci to ale zakřiknout. Mezi zatím potvrzenými hosty jsou Cyril Svoboda, Jiří Pospíšil, Karel Schwarzenberg, s velkou pravděpodobností velvyslanec USA Andrew Schapiro a pokud mu to jeho povinnosti dovolí, tak i soudce Mezinárodního trestního tribunálu pan doktor Robert Fremr - na pořadu jednání je totiž ratifikační proces Římského statutu Mezinárodního trestního tribunálu, u nějž chceme simulovat celý ratifikační proces přesně tak, jak v USA probíhá. Účastníky tak mimo jiné seznámíme s mezinárodním právem, svérázným přístupem, se kterým k němu Spojené státy přistupují a jejich ústavním systémem.
Zaměření projektu je však mnohem širší, v jednáních jednotlivých výborů se budeme zabývat otázkami bezpečnosti, mezinárodních vztahů, hospodářství a obchodu, životního prostředí a energetických zdrojů, justice a školství. Hlavní je legislativní proces. Nelze také zapomínat na to, že se projekt orientuje na otázku spolupráce mezi frakcemi v jednotlivých stranách a tak na hledání kompromisu mezi různými názory.
Jakým způsobem se shánějí hosté a kdo nejvýznamnější zatím na ČMAKu vystoupil?
Michal: Jelikož je to model parlamentu, tak se vždy snažíme, aby se hosté blížili reálnému modelu. To znamená, že se ve výborech dělají slyšení expertů, která mají dát podklady pro rozhodování samotných účastníků. Zároveň jim chceme představit lidi, kteří reálně tuto činnost vykonávají, takže škála hostů se liší. Od aktivních politiků, jejich poradců, přes vysokoškolské pedagogy, vojáky až po zástupce občanského sektoru. Nejvýznamnější host, kterého jsme zatím měli, je asi určitě Vladimír Špidla, bývalý předseda vlády a eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
Co si myslíš, že účast na tomto projektu přinese přihlášeným?
Michal: V první řadě nesnášenlivost ke zbytečnému plkání (smích). Ale vážně, když jsme ČMAK zakládali, tak jsme chtěli účastníkům ukázat, že ti lidé, kterým každodenně nadávají za jejich práci (politici) mají ne vždy úplně jednoduchý život. Že musí vycházet s leckdy nepříjemnými kolegy, řešit věci, kterým nerozumí, a zajímat se o agendy, které jim přijdou možná i zbytečné. Že celý život politika není jenom pobírání velkého platu a rauty, ale i náročná a vyčerpávající práce. A že demokracie je často nevděčná a zároveň i velmi zranitelná a je nutné jí chránit. A doufáme, že tímto projektem tak pomáháme něčemu, v čem české školství může často selhávat.
Tobě ČMAK nějaké nové schopnosti, které se dobře uplatňují v reálném životě, dal, Lukáši? Ve škole, v práci a podobně?
Lukáš: Rozhodně, a mnoho. Jako účastník jsem se naučil vyhledávat si potřebné informace, ať už se jedná o jakékoliv zadání a oblast, a následně je zpracovávat a prezentovat jejich znalost před ostatními. Naučil jsem se umění vyjednávat, respektu k určitým stanoveným pravidlům, ale také tomu, jak v nich nacházet skuliny, kterých je možné využívat. Mnoho účastníků, kteří se projektu tohoto typu účastní poprvé, neumí mluvit na veřejnosti, ba se toho často i bojí. Díky ČMAKu se pak tento strach učí překonávat a postupně se ve svém veřejném projevu zdokonalují. Je to pro naučení této schopnosti ideální prostředí - mezi studenty. Mně osobně to dalo skutečně mnoho a od svého prvního ročníku na sobě vidím opravdu velký posun.
Je něco, co byste vzkázali budoucím účastníkům?
Michal: Ano, není to o agendě, není to o stranách, je to o zkušenosti na vlastní kůži, a to je ten nejlepší způsob, jak se něco naučit.
Lukáš: Pojeďte a nebojte se toho! Zdokonalíte své schopnosti, mnohému se naučíte a poznáte spoustu zajímavých lidí. Rozhodně nebudete litovat a zpětně za tuto zkušenost, stejně jako já, budete vděční. Registrace probíhají po vlnách od 1. května a samotný ČMAK se koná od 6. do 11. září.
Diskuze k článku ()