Ve složitosti je krása? – Rok s novou úpravou veřejných zakázek

Jen před pár dny uplynul právě rok od účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jenž významně proměnil zadávací řízení. Další zásadní změny nicméně čekají na obzoru – mimo jiné povinná elektronická komunikace či užívání Národního elektronického nástroje. Právě stále problematickým otázkám zadávání veřejných zakázek a některým nadcházejícím novinkám se věnoval letošní ročník Konference Otidea – veřejné zakázky s názvem „Ve složitosti je krása?“.

redaktor
Foto: Fotolia

I v tomto roce probíhala konference v reprezentativních prostorách pražského Hotelu Ambassador, záštitu nad ní převzali mezi jinými ministr průmyslu a obchodu, prezident Hospodářské komory ČR či hejtmanka Středočeského kraje. Hlavním cílem konference bylo pomoci účastníkům s řešením jejich palčivých otázek při zadávání veřejných zakázek a připravit je na chystané změny, čemuž odpovídala i struktura programu. Ten byl tvořen především diskusními panely obsazenými odborníky z oblasti státní správy i praxe, možnost zapojit se však mělo právě i publikum, a to ať skrze vlastní dotazy či příspěvky, tak i pomocí elektronického hlasování v průběhu panelů.

Úvodním slovem konferenci zahájila Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti Otidea, která zdůraznila, že „úkolem konference je ukázat jednodušší cestu k cíli, kterou si často sami komplikujeme“. První rok účinnosti nového zákona zároveň přirovnala k prvnímu roku života dítěte – po jednom roce života začínají dělat děti opatrně první samostatné kroky, rovněž tak zadavatelé veřejných zakázek. Účastníky přivítala také Kateřina Černá, ředitelka Středočeského krajského úřadu, jež vyzdvihovala především nutnost mít kvalitní a sebevědomé úředníky, kteří se v problematice dobře orientují a kteří budou zákon vhodně aplikovat. „Dnes není problémem projekt podat, ale spíše úspěšně absolvovat celý následující proces,“ shrnula svou dosavadní zkušenost s veřejnými zakázkami.

V následujícím přednáškovém bloku zodpověděl Pavel Herman, poradce ministryně pro místní rozvoj, některé aktuální otázky k aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek. Svou pozornost věnoval především elektronické komunikaci v zadávacích řízeních, jež bude povinná pro všechny skupiny zadavatelů už od října příštího roku. Ujasnil, co se elektronickou komunikací podle zákona rozumí, jakých případů se týká, a podotkl, že s ohledem na absenci přechodných ustanovení se povinnost elektronické komunikace bude vztahovat i na již probíhající řízení. Na závěr upozornil, že podle názoru ministerstva bude nedodržení formy komunikace stiženo absolutní neplatností. Druhý příspěvek věnující se centrálnímu nákupu státu přednesl náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek. Účastníky především seznámil s dosavadními praktickými zkušenostmi a vyzdvihl roli standardů pro nákup, které byly připraveny expertními skupinami. „Centrální nákup vede i k racionalizaci a zjednodušení procesů nákupu,“ uzavřel.  

První z diskuzních bloků byl věnován hodnocení nabídek jinak než na cenu. Své dosavadní zkušenosti na úvod představily Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti Otidea, a Leona Gergelová Šteigrová z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Koláčková podotkla, že zadávání na nejnižší cenu má své nezpochybnitelné výhody, avšak pouze v případech, kdy se jedná buď o standardizované zboží či kdy zadavatel velmi podrobně specifikuje požadované služby. Představila také některá necenová kritéria, například technickou úroveň plnění či sociální aspekty. O své zkušenosti právě se zohledňováním sociálních dopadů se podělila Gergelová Šteigrová. Vyzdvihla, že díky tomuto postupu lze získat vyšší přidanou hodnotu a zároveň dostávají firmy větší prostor pro nabídnutí lepšího plnění. „Mnohem více času je věnováno přípravě, což se poté významně zúročilo,“ dodala. Do diskuze přispěli také Kateřina Černá a Václav Pelouch z Národního divadla, který kritizoval současné nastavení systému zadávání zakázek: „Podstatou by mělo být udělat zakázku dobře, nikoli udělat zakázku tak, aby nepřišla kontrola.“

Části zadávacího řízení bezprostředně předcházející podepsání smlouvy byl věnován druhý diskuzní panel. Nejdůležitějším aspektům se věnovala Lucie Moravčíková ze společnosti Otidea, a to předkládání originálů dokumentů před podpisem smlouvy, rozkrývání majetkové struktury a také elektronické komunikaci. S možnostmi a výhodami přímých plateb subdodavatelům účastníky seznámil Jiří Šimon z Ministerstva zemědělství ČR. „Přímé platby poddodavatelům jsou cesta pro to, aby nekrachovaly menší stavební společnosti, které jsou vázány na velké hráče,“ vysvětlil. O své zkušenosti se v diskuzi následně podělili také Jaroslav Jirák z 1. liberecké bezpečnostní a Václav Mráz z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Následující diskuzní blok byl věnován velmi očekávanému tématu Národního elektronického nástroje, o němž na úvod hovořil Ondřej Ječný z Ministerstva vnitra ČR a který od července letošního roku nahradil systém elektronických tržišť. Ačkoli systém čelí značné kritice, Ječný zdůraznil jeho výhody a potřebu jeho zavedení, a to i například s ohledem na jeho nezbytnost pro realizaci centrálních nákupů státu. Peter Mikuláš ze společnosti NAR marketing následně představil systém eAukcí, které představují zvláštní proces určený k hodnocení nabídek. Účastníkům představil jeho hlavní přednosti a také poskytl řadu praktických rad. Diskuse se účastnili také Robert Kuchař ze společnosti CS-PROJECT, a Dagmar Růžičková z Národního divadla.

Závěrečný panel se věnoval mezi jinými otázkám prokazování kvalifikace a odkazům na konkrétní obchodní značky a formy. Těmto tématům byly věnovány příspěvky Petry Nádvorníkové ze společnosti Otidea a Iva Lukše z Centra pro regionální rozvoj. O své názory a podněty se podělili rovněž Lukáš Zedník ze společnosti Hochtief a Ondřej Hartman z poradenské firmy Ernst & Young.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články