Veřejné zakázky z pohledu zadavatele - II. část

Druhá část příspěvku JUDr. Jana Mayera z České národní banky, který se zabýval problematikou veřejných zakázek dne 15. dubna 2014 na kongresu Právní prostor, a to v rámci tématického bloku Veřejnoprávní aspekty rekodifikace soukromého práva.

ředitel odboru obchodního v ČNB
Foto: Fotolia

První část příspěvku naleznete zde.

Zvýhodňování osob se zdravotním postižením, náhradní plnění

I přes pozitivní změny, kterými byly odstraněny dílčí problémy, zůstávají v ZVZ ustanovení, která v praxi mohou být velmi problematická. Jedním z takových ustanovení, které musí zadavatelé řešit, se týká zvýhodňování osob se zdravotním postižením a uplatňování tzv. „náhradního plnění“.

Veřejní zadavatelé jsou povinni při hodnocení nabídek v rámci podlimitních zadávacích řízení zohlednit skutečnost, že uchazeč zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Je-li tedy uchazečem dodavatel, který zaměstnává alespoň 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami ZTP, je v souladu s ustanovením § 101 zákona o veřejných zakázkách pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %.

Současně jsou zadavatelé povinni plnit povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti, tedy buď zaměstnávat v pracovním poměru osoby se zdravotním postižením, odebírat výrobky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením nebo provést odvod do státního rozpočtu, popř. vzájemně kombinovat uvedené způsoby. Možnost poskytnout toto náhradní plnění je však limitována 36násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. 

Zákonodárce tímto jednak začlenil do našeho právního řádu požadavky kladené evropskými předpisy, současně však měl také na mysli plnění účelu těchto předpisů, kterým je podpora zaměstnávání zdravotně a tělesně postižených.

V praxi však v poslední době poměrně často dochází k situacím, kdy někteří uchazeči dodavateli sice předkládají doklady potvrzující, že zaměstnávají osoby se ZTP, či si za tímto účelem zřídí dceřiné společnosti, prostřednictvím kterých podávají nabídky, avšak o skutečném zaměstnávání osob ZTP lze mít důvodné pochybnosti. Nemluvě o kvalitě jimi nabízeného zboží a služeb, kdy tito uchazeči pouze využívají skutečnosti, že jejich nabídka bude pro účely hodnocení snížena o 15%, hrazená je však cena v plném rozsahu. Zadavatelé jsou tedy nuceni pořizovat zboží dražší, než jaké by mohli pořizovat bez tohoto omezení. Nemluvě o tom, že v praxi se lze setkat s případy, kdy dodavatelé se pokouší „handlovat“ se zadavateli o tom, zda jim poskytnou náhradní plnění, neboť je na nich kterým z odběratelů v rámci zmiňovaného limitu náhradní plnění poskytnou.

Jsem přesvědčen, že takto pojatá úprava umožňuje zneužívání příslušných ustanovení, a že tímto postupem dochází pouze ke zvyšování výdajů veřejných zadavatelů.

Jak již bylo řečeno, veřejný zadavatel totiž takto uhradí danému subjektu za plnění veřejné zakázky nabídkovou cenu v plné výši (byť v porovnání s ostatními uchazeči veřejné zakázky se nejednalo o nejnižší nabídkovou cenu) a dále, jelikož mu tento subjekt neposkytne prohlášení, že je možné na zakázku uplatit režim náhradního plnění, uhradí zaměstnavatel navíc ještě odvod do státního rozpočtu.

Je tedy zřejmé, že v takovém případě dochází nejen k nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků ale především účel náhradního plnění, jímž je podpora zaměstnávání zdravotně postižených osob, se míjí účinkem.

 

Zákon o registru smluv

V této souvislosti bych také rád zmínil ve sněmovně právě projednávaný návrh zákona o registru smluv. Zamýšleným cílem této úpravy je zveřejnit všechny smlouvy, faktury a objednávky na jednom místě online.

Tento zákon sice přináší velmi zásadní transparentnost pro všechny dotčené subjekty, avšak stejně intenzivním způsobem tyto subjekty omezuje (a nemyslím tím pouze administrativně). Zveřejnění tímto zákonem požadovaných informací se totiž nedotýká pouze povinných subjektů, ale také jejich obchodních partnerů, dodavatelů atd. Je tedy otázkou, zda za takovýchto podmínek budou dodavatelé ochotni s dotčenými subjekty spolupracovat. A týká se to především zahraničních subjektů, kde důvěrnost obchodních informací je velmi citlivé téma. Je třeba také zdůraznit, že zveřejnění v registru smluv coby podmínka účinnosti v praxi velmi pravděpodobně způsobí značné komplikace.

Osobně tedy spíše nejsem příznivcem navrhované normy a nemyslím si, že by tato úprava přispěla k odstranění závadného jednání ze strany některých zadavatelů.

Jen pro úplnost bych zmínil, že obdobný návrh – v podobě změny zákona o svobodném přístupu k informacím – byl již dříve neúspěšně projednáván poslaneckou sněmovnou v jejím předchozím funkčním období. Nově předložený poslanecký návrh prošel prvním čtením, které proběhlo 21. 1. 2014 na 5. schůzi poslanecké sněmovny a návrh zákona byl přikázán k projednání výborům.

Věřím, že v případě zákona o registru smluv převáží zdravý rozum a zákonodárce dospěje k rozumnému řešení, které přinese více užitku než škody.

 

Profil zadavatele

Profil zadavatele je elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek.

Profily zadavatele jsou součástí Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek – NIPEZ (spolu s Věstníkem veřejných zakázek, IS VZ, Číselníkem NIPEZ, elektronickými tržišti, individuálními elektronickými nástroji a národním elektronickým nástrojem).

Jak už bylo zmíněno, jedná se o jeden z institutů zavedených transparentní novelou zákona o veřejných zakázkách. Za vytvoření, provoz a správu profilu zadavatele odpovídá vždy zadavatel. Je mu tak ponechána možnost volby jaký nástroj od jakého poskytovatele využije. V současné době tak různí zadavatelé využívají různé profily. Jakkoli jsou požadavky, které musí všechny profily zadavatele splňovat poměrně přesně nadefinované, ukazuje se toto řešení jako ne zcela optimální. I z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje Národní elektronický nástroj, který by mohl do budoucna tuto agendu sjednotit.

 

Nové směrnice

Na vývoji zákona o veřejných zakázkách je často patrná tendence oscilovat do mezních poloh různých variant řešení – podle toho, který názorový proud v daný moment převažuje. Typickým příkladem je dříve téměř slepě ražené puristické soutěžení výhradně na cenu a proti němu v současné době převažující názor, že do výběru by obvykle mělo být zahrnuto také kritérium ekonomické výhodnosti.

Značný vliv na znění zákona přitom vždy má evropská úprava, tedy příslušné směrnice. Vzhledem k tomu, že začátkem roku byl přijat legislativní balíček příslušných směrnic, jehož cílem je modernizace zadávání veřejných zakázek v členských státech Evropské unie, Ministerstvo pro místní rozvoj již pracuje na zcela novém znění zákona o veřejných zakázkách.

Jedním z cílů, které si nová úprava příslušných směrnic vytkla, je zjednodušení procesu zadávání zakázek a snížení administrativní zátěže tak, aby zadavatelé mohli postupovat co nejefektivněji a nebyli zatěžováni nadměrnou byrokracií

Dalším z cílů, který se úzce dotýká velmi často diskutované problematiky dělení zakázek, je podpora pro malé a střední podnikatele, kdy snahou nové úpravy je dělení veřejných zakázek na menší části tak, aby podmínky zadávacích řízení byly schopné splnit i malé a střední subjekty.

Mnohdy se tak paradoxně může téměř zdát, že cíle nových evropských předpisů jdou proti duchu úpravy stávající vnitrostátní… S novou úpravou jsou často spojena očekávání. Především pak očekávání, že nový zákon odstraní nedostatky úpravy předcházející. Věřím a pevně doufám, že gestor, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj, tato očekávání beze zbytku naplní.

 

Závěr

Sám zákonodárce při přípravě předmětných legislativních změn zavedených transparentní novelou a dalšími počítal se zvýšením administrativních nákladů na zadávání veřejných zakázek. A pokud si podrobně projdeme jednotlivé požadavky kladené na veřejné zadavatele je zřejmé, že nárůst agendy spojené se zadáváním veřejných zakázek je mnohdy i více než dvojnásobný. Zvýšení administrativní zátěže aparátu zadavatelů je tedy značné. Nejde přitom pouze o povinnosti při procesu do uzavření smlouvy, ale i o sledování následného plnění ze smlouvy a plnění následných povinností spojených s uveřejňováním těchto informací.

O výši těchto administrativních nákladů se lze pouze dohadovat, nicméně kvalifikovaný odhad předkladatele transparentní novely činil v době jejího předložení přes 1 mld. Kč s DPH ročně.

Osobně se domnívám, že mnohá z výše uvedených opatření by bylo možné nahradit řádnou činností orgánů vykonávajících dohled a kontrolu nad jednotlivými zadavateli. Nejen z pohledu zadavatele, či uchazeče, ale i z pohledu běžného občana, s jehož prostředky zadavatelé hospodaří, je skutečně žádoucí, aby příslušné orgány vybavené pravomocemi pro dohled tyto pravomoci důrazně a efektivně uplatňovaly a skutečně vykonávaly činnost, pro kterou byly zřízeny. Jsem přesvědčen, že toto je cesta, jak dosáhnout nápravy dnešního stavu a to bez další zbytečné administrativy a dalších zbytečně navyšovaných výdajů.


Kongres Právní prostor 2014

Ve dnech 15. a 16. dubna 2014 se v Seči u Chrudimi konal již 4. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministryně pro místní rozvoj ČR, ministr zemědělství ČR, náměstkyně ministra vnitra ČR, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Soudcovské unie ČR. Kongres s podtitulem (NE)ZNÁMÉ PRÁVO zahrnoval sedm tematických bloků, v rámci kterých vystoupilo na dvacet přednášejících odborníků z oblasti advokacie, korporátního práva, justice, akademické obce, státní správy a dalších. Pořadateli byly CODEXIS a Právní rádce.

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/  

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články