Do kdy lze napadnout neplatné rozvázání pracovního poměru?

Spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru jsou jedním z nejčastějších pracovněprávních sporů, které soudy řeší. V případě, že zaměstnanec nebo zaměstnavatel nenapadnou rozvázání pracovního poměru u soudu, případně nebudou ve sporu úspěšní, bude toto rozvázání platné, i pokud by nesplňovalo zákonné předpoklady.

advokát, Advokáti Písek
Foto: Fotolia

Do kdy však mohou zaměstnanec i zaměstnavatel nejpozději žalobu podat?

V souladu s § 72 zákoníku práce mohou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Jde o žalobu určovací (žaloba na určení, že výpověď / okamžité zrušení / zrušení ve zkušební době / dohoda je neplatná), kterou ale výslovně předpokládá zákoník práce, a tudíž není nutné dokládat naléhavý právní zájem.

Dvouměsíční lhůta k podání výše uvedené žaloby je tzv. prekluzivní lhůta, u které platí pravidlo, že není-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, toto právo zanikne. Soudy jsou pak povinny přihlédnout k zániku práva i bez návrhu (tedy i v případě, že druhá strana prekluzi práva nenamítne). Zároveň jde o lhůtu hmotněprávní a tudíž je žalobu nutné nejpozději v poslední den lhůty doručit soudu (nestačí ji pouze odeslat v tento den poštou).

Pokud zaměstnavatel ani zaměstnanec nepodají takovou žalobu, případně ji nepodají včas, právo na určení neplatnosti právního jednání směřujícího k rozvázání pracovního poměru zaniká a rozvázání pracovního poměru, i kdyby bylo postiženo vadami, je platné a účinné. Po marném uplynutí dvouměsíční lhůty se tedy soud již nemůže zabývat posouzením otázky platnosti tohoto právního jednání, a to ani formou předběžné otázky; nebyla-li neplatnost právního jednání o rozvázání pracovního poměru určena pravomocným rozhodnutím soudu, musí soud v případném jiném řízení mezi účastníky vycházet z toho, že pracovní poměr účastníků byl rozvázán platně.[1]

Do 31. 12. 2013 nebylo možné tuto prekluzivní lhůtu prolomit, protože se na běh této lhůty nevztahoval institut stavení běhu lhůty.

S účinností od 1. 1. 2014 však je třeba u počítání běhu prekluzivní lhůty pro podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru vycházet z ustanovení § 605 až 608 § 654 občanského zákoníku.

Ustanovení § 654 občanského zákoníku pak stanoví, že pro prekluzivní lhůty platí obdobně také ustanovení občanského zákoníku o běhu promlčecích lhůt. Je tak třeba i na prekluzivní lhůty vztáhnout pravidla o stavení lhůt, ve kterých lhůta neběží.

Jde o případy uvedené v § 645 – 652 občanského zákoníku následovně:

§ 645

Vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, počne promlčecí lhůta běžet ohledně práva takové osoby nebo ohledně práva proti ní až ode dne, kdy zákonného zástupce nebo opatrovníka získá. Již započatá lhůta běží dále, avšak neskončí dříve, než uplyne jeden rok po odpadnutí překážky.

§ 646

Mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

§ 647

V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

§ 648

Uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

§ 649

Uplatní-li věřitel u orgánu veřejné moci vzájemné právo a vztahují-li se obě práva k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě, přestává běžet promlčecí lhůta dnem, kdy bylo zahájeno řízení ohledně toho práva, proti němuž vzájemné právo směřuje. V ostatních případech přestává promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo vzájemné právo uplatněno.

§ 650

Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uveden v omyl.

§ 651

Promlčecí lhůta neběží po dobu, dokud trvá vyšší moc, která věřiteli v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit.

§ 652

Pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

S ohledem na výše uvedené je tak třeba počítat s tím, že žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru může být v některých případech vymezených občanským zákoníkem včas podána i po uplynutí dvouměsíční prekluzivní lhůty stanovené § 72 zákoníku práce.


[1] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, spis. zn. 21 Cdo 343/2018 ze dne 6. 12. 2018.

Hodnocení článku
50%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články