Kontroly nemocenské – kdo mě (ne)může kontrolovat Zdroj: Fotolia

Kontroly nemocenské – kdo mě (ne)může kontrolovat

Zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel v době prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy, a to za podmínek a ve výši stanovené zákoníkem práce (§ 192). Z tohoto důvodu zákoník práce zároveň umožňuje zaměstnavatelům, aby mohli kontrolovat, zda jejich zaměstnanci dodržují režim dočasně práce neschopného zaměstnance.

Klára Valentová

Klára Valentová

Vilímková Dudák & Partners

Klára Valentová

Vilímková Dudák & Partners

1. Základní východiska

Oprávnění zaměstnavateli kontrolovat dočasně práce neschopného zaměstnance přiznává § 192 odst. 6 zákoníku práce. Zaměstnavatel může kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů stanovený režim, pokud jde o povinnost:

  • zdržovat se v místě pobytu
  • dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnavatel může kontrolovat jen tyto dvě povinnosti. Nemůže tak kontrolovat například dodržování léčebného režimu zaměstnancem, neboť nemá právo znát jeho diagnózu. Ošetřující lékař musí pouze zaměstnavatele seznámit s určeným režimem do té míry, aby mohl kontrolovat výše uvedené povinnosti (tzn., že ošetřující lékař zaměstnavateli sdělí místo pobytu a dobu eventuálních povolených vycházek), informace ve stejném rozsahu ošetřující lékař sdělí i osobám pověřeným provádět kontrolu.

Pozor!

Zaměstnavatel nemá právo kontrolovat, co zaměstnanec v době dočasné pracovní neschopnosti dělá, jestliže se zdržuje v příslušném místě pobytu. Porušením režimu dočasně práce neschopného tak není situace, kdy zaměstnanec například pracuje na zahradě, či otevře v montérkách na malování. Za porušení zaměstnavatel zároveň nemůže považovat, pokud zaměstnanec konzumuje alkohol v restauračním zařízení v době vycházek. V tomto případě zaměstnavatel může pouze informovat ošetřujícího lékaře nebo orgán nemocenského pojištění.

2. Průběh kontroly, kontrolující osoby

Zákon ukládá zaměstnanci povinnost umožnit zaměstnavateli kontrolu ve výše uvedeném rozsahu.

Zákon nestanoví, jak konkrétně má kontrola režimu dočasně práce neschopného zaměstnance probíhat.

Je však třeba mít na paměti, že osoba provádějící kontrolu musí respektovat práva zaměstnance, zejména ústavní práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a nedotknutelnosti obydlí, do kterého nelze vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Kontrolující osoba tak zejména nesmí bez souhlasu vstoupit do bytu či domu zaměstnance (ani za oplocení kolem domu). Zároveň musí být při kontrole dbáno dobrých mravů, zejména nesmí být zaměstnanci bezdůvodně zasahováno do práv a oprávněných zájmů. Kontroly by tak neměly být prováděny například v nočních hodinách či s nadměrnou intenzitou (deset kontrol za den).

V případě, že se jedná o zaměstnavatele s mnoha zaměstnanci, kteří se nemusí znát, by se kontrolující osoba měla prokázat pověřením od zaměstnavatele.

2.1. Osoba oprávněná provádět kontrolu

Kontrolu může provádět buď zaměstnavatel, nebo okresní správa sociálního zabezpečení, ta často provádí kontrolu na základě podnětu zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře.

2.1.1. Kontrola prováděná zaměstnavatelem, na jeho žádost či z jeho pověření

Osobu oprávněnou provádět kontrolu vybírá zaměstnavatel. Jednak může jít o jeho zaměstnance, jednak může kontrolu zajišťovat i prostřednictvím jiného subjektu, například prostřednictvím agentury, která se těmito kontrolami zabývá, té však musí udělit příslušné pověření – plnou moc. Využívání služeb dodavatele bude výhodné zejména pro menší zaměstnavatele, kteří zřejmě nebudou mít dostatek vlastních zaměstnanců k provádění kontrol. Zaměstnavatel má i možnost o provedení kontroly požádat OSSZ, která ji musí provést do 7 dnů ode dne obdržení žádosti. OSSZ pak musí zaměstnavatele písemně informovat o výsledku kontroly.

Poznámka:

Je na úvaze zaměstnavatele, zda bude kontrolu provádět jedna či více kontrolujících osob společně, záleží, zda je pravděpodobné, že budou kupříkladu kontrolované osoby rozporovat kontrolu a bylo by praktické svědectví dvou osob.

Pozor!

Zaměstnavatel by měl dopředu sdělit všem zaměstnancům, kdo je za něj oprávněn kontrolu provádět. Lze tak učinit například v pracovním řádu.

2.1.2. Kontrola OSSZ

Po uplynutí prvních 14 kalendářních dnů provádí kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance OSSZ i bez podnětu, a to celého režimu, tedy i režimu léčebného.

V závislosti na tom, kdo kontrolu provádí, se liší i sankce.

2.2. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce

Režim dočasně práce neschopného pojištěnce je upraven v § 56 zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) a stanoví jej ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje:

  • stanovení individuálního léčebného postupu podle zvláštního právního předpisu
  • povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu se zákonem
  • povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tyto vycházky nevylučuje
  • provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce České republiky.

Poznámka:

Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti lze pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře!

2.3. Povinnost dočasně práce neschopného zaměstnance

Povinnosti dočasně práce neschopného zaměstnance jsou stanoveny v § 64 zákona o nemocenském pojištění, patří k nim mimo jiné povinnost:

  • dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce
  • umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly
  • sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat
  • předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Poznámka:

Za povinnost umožnit kontrolu bývá považována v případech velkého zaměstnavatele i povinnost kontrolované osoby se prokázat občanským či jiným průkazem, aby bylo jasné, že jde skutečně o osobu, která má být kontrolována.

3. Porušení povinností dočasně práce neschopného zaměstnance

Porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, které je oprávněn posuzovat zaměstnavatel, spočívá buď v tom, že se zaměstnanec nezdržuje v místě pobytu, které udal lékaři, nebo nedodržel rozsah a dobu povolených vycházek. V případě kontroly prováděné OSSZ jde o jakékoliv porušení léčebného režimu.

Porušením bude i případ, kdy zaměstnanec změní místo pobytu a nesplní svoji oznamovací povinnost zaměstnavateli.

V případě, že kontrola zaměstnance nezastihne, je vhodné ji opakovat, aby bylo skutečně prokázáno porušení režimu. Rovněž je vhodné zanechat v poštovní schránce oznámení o proběhnuté kontrole a nezastižení zaměstnance. Zaměstnanec je povinen oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti, a to nejpozději v pracovní den následující po dni kontroly.

O porušení režimu vyhotoví kontrolující osoba písemný záznam, jenž obsahuje skutečnosti, které představují porušení tohoto režimu, tedy zejména že nebyl zastižen při kontrole doma nebo že byl spatřen na jiném v místě v době, kdy neměl vycházku; dále by měl záznam obsahovat podpis kontrolujícího pracovníka, datum a čas zjištění. V případě, že kontrolu provádí zaměstnavatel, by měl dle zákona o nemocenském pojištění záznam o kontrole vypracovat i v případě, že k porušení režimu nedojde.

Stejnopis záznamu se doručuje do vlastních rukou zaměstnanci, který režim porušil, a dále také OSSZ a ošetřujícímu lékaři.

Poznámka:

Opakování kontroly je vhodné, pokud by zaměstnanec například tvrdil, že byl doma, ale spal a neslyšel zvonek. V tomto případě si však může zaměstnavatel vyžádat od ošetřujícího lékaře posouzení, zda užívá léky, které by mohly tvrdý spánek zapříčinit.

Všechny případy musí být posuzovány individuálně! Je pochopitelné, že osamocený zaměstnanec si musí dojít pro léky a jídlo.

4. Závažnost porušení povinností a sankce

Sankce se liší dle toho, zda jde o kontrolu zaměstnavatelem (či z jeho pověření nebo na jeho žádost) nebo o kontrolu prováděnou OSSZ z vlastního rozhodnutí.

4.1. Sankce v případě kontroly zaměstnavatelem, na jeho žádost či z jeho pověření

Zaměstnavatel s ohledem na závažnost porušení povinností může snížit či neposkytnout náhradu mzdy nebo platu poskytovanou při dočasné pracovní neschopnosti. V případě porušení povinností zvlášť hrubým způsobem může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď. Zaměstnavatelé často budou přijímat svá vlastní pravidla pro posouzení závažnosti porušení, například formou vnitřního předpisu. Snížení či neposkytnutí lze provést i zpětně, například pokud se porušení zjistí desátý den, lze snížit či neposkytnout náhradu mzdy či platu již od čtvrtého dne.

Zaměstnavatel má i možnost požádat ošetřujícího lékaře o posouzení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, což může být praktické při posuzování míry závažnosti porušení.

Všechny případy porušení povinností musí být posuzovány individuálně.

Zaměstnavatelé si mohou stanovit i postup, kdy budou jednotlivá porušení se zaměstnanci projednávána, případně dokonce zřídit komisi k projednání porušení.

Proti rozhodnutí zaměstnavatele o porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance a snížení či neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu neexistují opravné prostředky. Jednou možností je poskytnutí podnětu inspekci práce, která může zaměstnavateli v případě zjištění pochybení udělit pokutu až 200 000 Kč. Další možností je uplatnění nároku žalobou u soudu.

4.1.1. Výpověď

Krajní možností sankce za porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance je výpověď. Zaměstnavatel může využít výpovědní důvod dle § 52 písm. h) zákoníku práce, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v § 301 zákoníku práce, přičemž jinou povinností dle tohoto ustanovení se rozumí povinnost v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tedy zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Je nerozhodné, zda bylo porušení zjištěno vlastní kontrolou zaměstnavatele nebo kontrolním šetřením OSSZ či třetí osobou, kterou si za tím účelem sjednal.

Vždy však musí jít o porušení v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Porušení režimu musí dosáhnout intenzity zvlášť hrubým způsobem. Každý případ musí být posuzován individuálně. Za porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem lze považovat například případy, kdy zaměstnanec zneužije uznání pracovní neschopnosti k tomu, aby se rekreoval u moře či aby vykonával jinou výdělečnou činnost.

Nelze současně snížit či nepřiznat náhradu mzdy nebo platu a dát výpověď pro stejné porušení.

Výpověď musí být zaměstnanci dána nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl. Pokud se jednání zaměstnance stane v průběhu 1 měsíce předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát zaměstnanci výpověď do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o výsledku předmětného šetření.

Nelze dát výpověď těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou nebo zaměstnanci či zaměstnankyni čerpající rodičovskou dovolenou.

Poznámka:

Zpravidla nelze přistoupit k výpovědi při vykonání pouze jediné kontroly u dočasně práce neschopného zaměstnance.

Zaměstnavatel nemůže pro porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance okamžitě rozvázat pracovní poměr, jedinou možností je výpověď.  

4.2. Sankce v případě kontroly OSSZ

V případě kontroly po prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti, kterou provádí OSSZ, a zjištění porušení režimu dočasně práce neschopného, může být orgánem nemocenského pojištění dočasně odňato či kráceno nemocenské, a to na dobu nejdéle sto kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. Orgán nemocenského pojištění tak nemůže nemocenské krátit zpětně. V případě porušení léčebného režimu zvlášť hrubým způsobem může být jednání posouzeno jako přestupek s možností uložení pokuty až do 20 tisíc.

Doporučení

Rozhodně se doporučuje, aby způsob a podmínky kontroly byly rozvedeny ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, případně lze také uzavřít dohodu o provádění kontroly. V takových dokumentech by měl být upraven průběh kontroly, způsob, jakým bude zaměstnanec dočasnou pracovní neschopnost oznamovat a informovat zaměstnavatele o případných změnách, mohou zde být také vymezeny případy, které se považují za porušení léčebného režimu zaměstnance, a stanoveny sankce za toto porušení.

zaměstnanec zaměstnavatel dočasná pracovní neschopnost sociální zabezpečení

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Problémy s přihlašováním?
Nápověda


Vytvořit nový účet

Výhody registrace

Zásady ochrany osobních údajů

X