Nejčastěji se lze se Švarc systémem setkat v oblasti stavebnictví, úklidových služeb a jiných prací, které mohou být obecně zajišťovány jak smluvně prostřednictvím OSVČ, tak zaměstnanci v pracovněprávním vztahu (zedník najímaný jako OSVČ/zedník jako zaměstnanec).
Motivem Švarc systému je zejména snaha subjektu, který práci najímá, vyhnout se vyšším odvodům na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnanců oproti OSVČ, jakož i snaha vyhnout se dalším povinnostem stanoveným zákoníkem práce pro pracovněprávní vztahy (např. skončení pracovního poměru pouze z důvodů stanovených zákonem, zákonné dostupné aj.). Vyšší volnost a ekonomická výhodnost na straně subjektů, které práci najímají, se poté negativně promítá na straně státu, jemuž unikají finanční prostředky z veřejných zdrojů, jakož i na straně pracujících, kteří nejsou chráněni pro ně výhodnější právní úpravou obsaženou v zákoníku práce. Důvodem Švarc systému však může být vedle popsaného úmyslu i pouhý spor o to, zda se o závislou práci, která musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu, jedná či nikoliv. V řadě případů se může jednat o hraniční případy.
Švarc systém je jako nelegální práce v rámci českého právního řádu zakázán a jeho výkon je příslušnými orgány systematicky postihován, a to na obou stranách tohoto vztahu. Kontrolními orgány jsou zejména Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty. Hrozícími sankcemi na straně pracujících fyzických osob je možnost uložení pokuty až do výše 100 000 Kč včetně případného vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavateli hrozí pokuty řádově vyšší s ohledem na to, zda se jedná o fyzickou osobu, která umožnila výkon nelegální práce (až do výše 5 mil. Kč), nebo podnikající fyzickou či právnickou osobu (až do výše 10 mil. Kč). Podnikající fyzické a právnické osoby musí současně počítat s minimální hranicí pokuty ve výši 50 000 Kč. Sankce přitom hrozí i v případě nedbalostního opomenutí zaměstnavatele, tj. nemusí se jednat o přímý úmysl. Vedle toho bude zaměstnavateli doměřen nedoplatek na daních, na pojistném na sociální a zdravotní pojištění a tomu odpovídající penále. V případě zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve větším rozsahu hrozí zaměstnavateli rovněž trestní stíhání pro spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, za nějž jsou odpovědny i právnické osoby. Zjištěný Švarc systém poté může vést i k řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci.
V případě sjednávání výkonu práce s fyzickou osobou lze proto doporučit, aby bylo předně náležitě vyjasněno, zda jsou v daném vztahu naplněny znaky závislé práce, a pokud ano, aby tato práce byla vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce, nikoliv v občanskoprávním či jiném vztahu jako v případech OSVČ.
Diskuze k článku ()