České právo a informační technologie 2018

Jubilejní desátý ročník konference České právo a informační technologie, pořádané již tradičně Ústavem práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, proběhl v Brně 20. – 21. 9. 2018. Jako obvykle byl program plný zajímavých příspěvků na ne vždy tradiční a ne vždy právní témata.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Fotolia

Úvodní plenární panelová diskuse na téma Národní úprava ochrany osobních údajů přinesla zajímavou diskuzi nad problémy, které způsobuje GDPR a jeho implementace do českého právního řadu. Od Tomáše Rychlého, soudce NSS, jsme se dozvěděli, že na tomto soudě jsou zatím dva judikáty k vztahující se k GDPR a také zřejmě povzbudivou informaci o tom, že „s ohledem na dosavadní vývoj je nereálné, aby za porušení GDPR hned padaly sankce na vyšší hranici, nástup bude pozvolný, navíc v situaci, kdy se teprve čeká na vnitrostátní úpravu“. S tím souhlasil i František Nonnemann, který se snažil přiblížit postoje Úřadu pro ochranu osobních údajů. Radim Polčák se zamýšlel nad otázkou nároků: jakým způsobem budeme v souladu s GDPR žalovat? Podle o.s.ř. nebo s.ř.s.? Nabízí se totiž podle něj dvojkolejnost definovaná podstatou/povahou subjektu. Advokát Michal Nulíček položil pro praxi zásadní otázku, na koho vlastně národní úprava ochrany osobních údajů dopadá? Na ty, kteří tady mají provozovnu, nabízejí zde výrobky a služby, či zpracovávají osobní údaje občanů?

Již tradiční odbornou sekci Právní informatika, moderovanou Jakubem Haraštou, zahájil Martin Eliášek příspěvkem Právní výpočty - výzvy normativní komputace, ve kterém nechal účastníky nahlédnout pod pokličku tvorby nástroje pro právní výpočty. Vincent Kríž představil projekt týkající se detekce sémantických vazeb v zákonech, na kterém spolupracoval a v rámci něhož byly vyvinuty nástroje Linked Open Data a Czech Legal Text Treebak umožňující zpracování českých právních předpisů do systému, který by poskytl přehled jednotlivých práv a povinností subjektů práva, či např. rozbor vět zákonů. Jakub Harašta ve svém příspěvku především pojmenoval jedno z největších úskalí tvorby a zpracování právních datasetů: když dataset tvoří právník, často mu chybí znalosti, jak to dělat (neví, co je možné a co ne). U neprávníků často vadí nepochopení významu judikatury, struktury rozhodnutí, jinými slovy „co dělat“.

Velmi živou diskuzi přinesla sekce Právo na informace a otevřená data moderovaná Jakubem Míškem. Nejprve se datový novinář Jan Cibulka zamýšlel na tím, jakou roli hrají poplatky za informace o životním prostředí v omezení přístupu občanů i neziskových organizací k informacím, po té John A. GealfowKristián Wencel prezentovali výsledky svého výzkumu, v rámci kterého podle zákona č. 106/1999 Sb. požádali všechny okresní soudy v ČR o poskytnutí 100 přesně typově vymezených rozsudků. Odpovědí, které z jednotlivých soudů dostali, byla opravdu velmi široká škála. Tomáš Svoboda navázal příspěvkem zamýšlejícím se nad zneužitím práva na informace, Michal Koščík se zabýval návrhem nařízení o volném pohybu neosobních údajů a Jiří Marek přispěl s analýzou připravenosti české veřejné infrastruktury a právního prostředí pro potřeby otevřených vědeckých dat.

Po velmi příjemném společném večeru v restauraci Sborovna se v pátek účastníci konference opět sešli, aby v sekci Platformy a sdílená ekonomika, moderované Pavlem Loutockým, diskutovali po příspěvku Jana Kupčíka nad rozhodnutím Uber Spain a jeho důsledky v kontextu právní úpravy online platforem. Téma platforem se poté posouvalo dál a dál, když se Ondřej Hanák zamýšlel nad regulací platforem sdílené ekonomiky, u které „je zřejmé, že tradiční regulace nemusí fungovat, a proto by měla být doplněna samoregulací, buď samotnými subjekty nebo třetími subjekty (např. komorami), když navíc samy platformy mají zájem na využívání samoregulačních mechanismů“. David Šupej ve svém příspěvku hovořil o nejčastějších problémech podnikových uživatelů, kterými jsou především netransparentnost určování pořadí (prvních 5 odkazů na sebe naváže 88% klientů), nejasná pravidla týkající se přístupu k datům z prováděných transakcí, dodatečné poplatky, či limitace přístupu k doplňkovým/dalším službám. Tyto rizika se proto snaží podchytit návrh nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti internetových zprostředkovatelských služeb. Advokát a daňový poradce Michal Hanych se zabýval zdaněním online platforem a upozornil například na skutečnost, že (nejen) Airbnb vědomě využívá vlastnosti systému, kde stát zvýhodňuje malé subjekty. Jiří MarekFrantišek Kasl na konci sekce seznámili posluchače s právním rámcem veřejně iniciovaného rozvoje chytrého města, a to na příkladu města Brna.

Na začátku sekce k GDPR a ePrivacy uvedl Jakub Klodwig účastníky do problematiky cookies ve svém příspěvku Teorie a praxe cookies. Kromě vývoje legislativy a rozdílů mezi evropskou a českou úpravou bylo obzvláště zajímavé se dozvědět, jaké různé druhy cookies existují, jaké účely plní a jakým způsobem je lze klasifikovat, a to nejenom pro účely ochrany osobních údajů. Zároveň jsme se dozvěděli, že nejčastějším neduhem na českých mediálních webech je z pohledu cookies a GDPR nemožnost jejich odmítnutí. Cookies se věnoval i Jan Tomíšek, který posluchačům odhalil svět internetového marketingu, zejména mechanismus real time biddingu, díky kterému se jednotlivé cookies de facto dostávají od jednotlivých vydavatelů přes reklamní burzy až ke konkrétním inzerentům, kteří je tak mohou vytěžovat napříč jednotlivými weby (kauza Cambridge analytica). Na závěr svého příspěvku zpochybnil funkčnost individuálního řešení, kdy subjekt údajů má rozhodovat komu a jaké cookies dovolí, a předestřel úvahu, že by bylo vhodné zavést jiný regulatorní rámec, který by lépe ochránil uživatele před nežádoucím nakládáním s jejich osobními údaji. Praktické otázky klientů provozujících přímý marketing nám přiblížil Jiří Hradský ve svém příspěvku Přímý marketing ve světle ePrivacy. Konkrétně se zabýval problematikou zasílání marketingových zpráv na základě oprávněného zájmu, tj. bez souhlasu adresáta. V rámci následné diskuse se řešilo, zda lze souhlas se zasíláním zpráv na webové stránce předzaškrtnout, či nikoliv. Ve své prezentaci Problematika roztříštěnosti národních úprav elektronické zdravotnické dokumentace v souvislosti s eHealth Filip Zajíček přiblížil praxi v oblasti zdravotnické dokumentace v různých státech. Na závěr doporučil převzít kvalitní slovenské řešení, které by vzhledem k podobnosti právního systému bez problémů fungovalo i u nás.

Sekci Autorské právo na jednotném digitálním trhu, moderovanou Matějem Myškou, zahájila Zuzana Adamová příspěvkem shrnujícím návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, především upozornila na problematické články 11 (tzv.daň za linky“ řešící nové výlučné právo pro vydavatele) a čl. 13 (tzv. value gap). Matěj Myška se zamýšlel nad kulturním dědictví a navrhovanou úpravou jeho zpřístupňování v navrhované směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, které se v praxi setkává s nepochopením, neboť jde o oblast velmi specifickou. Dominika GalajdováJan Zibner v závěru sekce představili projekty související s rozvojem umělé inteligence, tj. Vincent, Shelley, či Amper a především se zabývali v poslední době velmi diskutovanou otázkou odpovědnosti umělé inteligence a její právní regulace.

Ze sekce Elektronické důkazy v trestním řízení se jeden z účastníků omluvil, díky čemuž dostal více prostoru IT specialista Radek Beneš, aby prezentoval Dokazování elektronickými důkazními prostředky v praxi. Tento příspěvek nebyl ani tak právní analýzou, jakožto spíše prezentací všech možných digitálních stop a prací s nimi, zejména v trestních řízeních. Účastníci konference se tak mohli např. dozvědět, že lze bezpečně určit, zda daná fotografie byla pořízena konkrétním zařízením (s ještě lepší přesností, než v balistice), že tiskárny na papír zaznačují i datum tisku v podobě mikroteček (vhodné k odhalení antedatovaných smluv) nebo, že některé mobily nevypínají GPS sledování ani když jsou vypnuté (což pachatele vždy spolehlivě překvapí). To je však pouze drobný zlomek z forenzních metod, se kterými posluchače ve svém obsáhlém příspěvku seznámil. Sekci pak uzavřel Václav Stupka, který prezentoval Evropský vyšetřovací příkaz a další nástroje pro transfer elektronických důkazů v EU a vedle historického vývoje justiční spolupráce přiblížil i aktuální i aktuálně vznikající legislativu EU.

Nezbývá, než pořadatelskému Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity poděkovat za velmi přínosnou konferenci, na které již tradičně vládla příjemná atmosféra okořeněná bohatými diskuzemi, a těšit na příští, již jedenáctý ročník.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články