Konference České právo a informační technologie 2019: data na sto způsobů

Již pojedenácté se v podzimním Brně sešla téměř stovka účastníků konference České právo a informační technologie, aby společně probrali, co vše hýbe světem práva a technologií.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Fotolia

Program byl nabitý, a tak byla hned po úvodním slově zahájena panelová diskuze na téma práv k datům a umělé inteligence, kterou otevřel Matěj Myška a svými postřehy připomněl např. tzv. právní samoobsluhy, ve kterých jsou data jen informační obsah a problémy může vyvolávat skutečnost, že mezi nimi lze vybírat bez ohledu na to, jestli se jedná nebo nejedná o autorská díla, otázkou je jen to, jak s nimi dál pracovat, jak je šířit. Na něj navázal moderátor diskuze, Radim Polčák, podle kterého spočívá zásadní otázka v tom, zda máme právní instituty a můžeme dospět k funkčnímu řešení za jejich použití nebo tyto nemusí být dostatečně efektivní pro řešení každodenní praxe, když navíc víme, že jsou problémy, které se vyskytují velmi často, ale nemáme pro ně typický institut. Zuzana Adamová připomněla několik příkladů z nedávné rozhodovací činnosti evropských soudů, např. případ Ryanair, ve kterém se řešila otázka, co je databáze. Co je podstatný vklad, který zajišťuje databázi ochranu a svazuje její správu dalšími pravidly? Česká soudní praxe ukazuje, že i když má zvláštní úpravu databázového práva k dispozici, dá v rozsudku přednost argumentaci nekalou soutěží. Máme tedy relevantní důvod pro omezení dispozice s daty i mimo obchodní sféru? Skutečně je to tak, že spotřebitel neumí chránit svá data a je potřeba za něj bojovat? Těchto a dalších otázek padla v diskuzi celá řada.

Neméně zajímavé byly následující sekce. Právní informatiku otevřel Martin Eliášek příspěvkem věnujícím se automatické klasifikaci významových celků v judikatuře, ve kterém ukázal, jak úspěšné bylo strojové učení rozpoznávání textu judikátů. Na něj navázali Jakub Harašta, Tereza Novotná a Terezie Smejkalová prezentací výsledků projektu 'Exaktní hodnocení aplikační relevance judikatury'. Řeč tak bylo o shromažďování datasetů pro projekt, citačních datech a citační síti a teorii citační analýzy. Ta vyvolala největší diskuzi, když padlo, že citace často nejsou odkazem na precedent, ale jsou jen zástěrkou pro jiný postup soudu, citace mohou být i institucionální podporou - pokud odkazuji na jiné rozhodnutí soudu, potvrzuji tím jeho autoritu. Paralelní sekci Limity autorského práva, kterou otevřel příspěvek Jelizavety Laškevičové, který se zabýval YouTube a otázkou parodie versus Content ID a hledal efektivní řešení ve světle ustanovení článku 17 směrnice o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu. Ondřej Hanák se věnoval vytěžování textu a dat v nové autorskoprávní směrnici EU a konečně Matěj Myška, Michal Koščík a Jakub Míšek představili výsledky projektu 'Přizpůsobení výjimek a omezení autorského práva, práv souvisejících a zvláštních práv pořizovatele databáze prostředí digitálních sítí'.

Po vydařené večeři a již tradičním networkingu se účastníci konference sešli opět v pátek ráno, aby pokračovali v diskuzích o dalších tématech. V sekci věnované ochraně osobních údajů představil Jindřich Kalíšek problematiku souběhu a kolize zásady odpovědnosti a dalších zásad zpracování osobních údajů v praktické činnosti správců osobních údajů. Zásadním problémem podle něj je, že ani primární adresáti normy vlastně neví, co po nich zákonodárce chce, což se míjí s požadavkem na právní jistotu sekundárních adresátů. Kolize zásad potom vedou k dalšímu snižování právní jistoty adresátů normy. František Kasl se věnoval porušení zabezpečení osobních údajů a kybernetickému bezpečnostnímu incidentu v kontextu internetu věcí, tedy v oblasti, která se neustále vyvíjí. Eva Fialová navázala příspěvkem o zpracovávání osobních údajů při provozu autonomních vozidel, tedy z podobně dynamické oblasti. Uvedla, že u některých systémů se předpokládá certifikace, největším problémem je ovšem využívání dat pro komerční účely.

Témata v sekci Platformy, ISP a jejich odpovědnost se vždy nějakým způsobem dotýkala problematiky sdílené ekonomiky. Zdeněk Lokaj z Dopravní fakulty ČVUT popsal historický vývoj sdílené dopravy od telefonních dispečinků (taxi), přes diskusní fóra, kde se studenti domlouvali, kdo má jakou cestu, až po mobilní aplikace a současný stav. Vedle toho nechyběl popis legislativního vývoje a regulatorní doporučení. Zdeněk Lokaj byl toho názoru, že je třeba regulaci uvolnit a z větší části přenést na samosprávy. Následoval příspěvek Veroniky Žolnerčíkové, která se z pozice připomínkového místa zabývá otázkami soukromoprávních dopadů veřejnoprávní regulace online platforem. Tento příspěvek se vedle sdílené dopravy (konkrétně kauza UberPOP) zabýval také sdíleným bydlením (Airbnb). Na těchto dvou příkladech byla rozebrána problematika regulace online platforem, z čehož vyplynul závěr, že nebezpečím špatné regulace je, že uživatel namísto lepší služby, nebude mít službu žádnou. Závěrečný příspěvek sekce musel být z časových důvodů zkrácen, přesto Pavel Loutocký dokázal v rychlosti představit situaci, kdy online platformy mají účinnější nástroje regulace než stát, a kdy rozhodování sporů prostřednictvím těchto platforem může být daleko efektivnější, než tradiční způsoby (např. eBay řeší 70 milionů sporů ročně).

V sekci Kybernetická bezpečnost a obrana prezentoval Jakub Vostoupal svou diplomovou práci na téma Certifikace kyberbezpečnostních opatření. Přehledně rozebral důvody certifikace jakožto i problémy s ní spojené (praktické i legislativní) a následně představil hlavní evropskou legislativu v této oblasti a její současný vývoj. Nepochybně zajímavý byl také příspěvek o kybernetickém válčení od Romana Pačka z Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti. Jeho prezentaci, v níž zazněla např. konstatování, že všechny státy překotně vyvíjejí ofenzivní kyberzbraně, že světoví lídři nejeví o tento sektor dostatečný zájem a že kyberútoky mohou aktivovat článek 5 smlouvy NATO, předcházel povinný disclaimer, že neprezentuje názory Úřadu. Příspěvek obsahoval také popis současného institucionálního zabezpečení v České republice, na což (po poněkud delší diskusi) navázal Josef Andraško, který popsal situaci z pohledu slovenské legislativy, zejména nového zákona o informačných technológiách verejnej správy.

Poslední sekce konference byla nazvána „Aktuální otázky práva IT“ a otevřela ji Anna Drgová příspěvkem o aplikaci § 88a trestního řádu při poskytnutí údajů obsažených v logovacích souborech ISP. Obsahem těchto žádostí je dožádání IP adres, což může být vzhledem k možnému dopadu na účastníky řízení velmi problematické. Lukáš Králík se věnoval ochraně judikatury a tzv. justiční databáze a byla tak i v rámci diskuze řeč především o potřebě a povinnosti zveřejňovat soudní rozhodnutí a o možnostech jejich dalšího zpracování jak veřejnými, tak soukromými databázemi. Sekci uzavřela Zuzana Adamová s příspěvkem věnujícím se řešení doménových sporů na Slovensku, ve kterém na příkladu kauz petrzalskenoviny.sk nebo např. primat.sk demonstrovala problémy při přihlašování ochranných známek, nezaměnitelnosti přihlašovaných označení apod.

Jako již tradičně, konference České právo a informační technologie dala i letos dohromady účastníky z rozmanitých oblastí právní praxe a i mimo konferenční příspěvky a diskuze tak přinesla nejedno zajímavé setkání. Nezbývá, než se těšit na příští ročník a další várku příspěvků na aktuální témata ze světa práva a technologií.

Hodnocení článku
83%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články