Žaloba na plnění proti manželovi úpadce v oddlužení

Může věřitel vymáhat pohledávku, přihlášenou do insolvenčního řízení, po solidárním dlužníkovi – manželovi úpadce?

LK
advokát, Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o.
Foto: Shutterstock

Částečnou odpověď na tuto otázku naznačuje smysl a účel zákona č. 183/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „InsZ“), kterým je uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu uspokojení dlužníkových věřitelů. 

Úpadek fyzických osob lze v případě splnění zákonných podmínek řešit sanačním způsobem – oddlužením, představujícím reálnou a dohlednou šanci na nový začátek bez dluhového břemene. Pro věřitele je tento způsob řešení úpadku výhodný v tom, že budou alespoň částečně uspokojeni.

Úpadek dlužníka mívá bezprostřední dopad na jeho manžela. Zatímco společné jmění manželů (dále jen „SJM“) zaniká prohlášením konkurzu na dlužníka (srov. § 268 odst. 1), při oddlužení SJM trvá i nadále.

Podle § 710 občanského zákoníku jsou součástí SJM dluhy převzaté za manželství. 

Judikatura (Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 660/2009) dovodila, že chtějí-li manželé, aby jejich společné dluhy byly řešeny v rámci jednoho insolvenčního řízení, musí buď podat společný insolvenční návrh, nebo takový návrh podá každý z nich zvlášť a insolvenční soud obě řízení spojí ke společnému projednání tak, aby SJM náleželo do jedné majetkové podstaty.

Co se však stane, podá-li insolvenční návrh pouze jeden z manželů? Mají-li manželé pouze majetek v SJM a stejně tak všechny jejich závazky jsou jejich závazky společnými (zejména žádali-li manželé např. o úvěr společně), měli by být jejich společní věřitelé uspokojováni z veškerého jejich majetku.

Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH 660/2009 vysvětlil, že jde-li o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, zpeněžuje se všechen majetek ve společném jmění manželů, který patří ve smyslu insolvenčního zákona do majetkové podstaty dlužníka, bez ohledu na to, zda jako dlužníci jsou účastníky jednoho insolvenčního řízení oba manželé. Mzda či plat druhého manžela tvoří rovněž součást SJM. Ve zmiňovaném rozhodnutí odvolací soud zdůraznil, „nelze připustit, aby majetek v SJM, který by podle zásad vyjádřených v § 262a o.s.ř. byl k dispozici jednotlivému věřiteli k vymožení jeho peněžité pohledávky jen vůči dlužníku, by nebyl k dispozici všem věřitelům při uspořádání majetkových vztahů k dlužníku cestou oddlužení. Bylo by v rozporu se zásadou spravedlivého insolvenčního řízení, vyjádřenou v § 5 písm. a).“

Z citovaného judikátu, který lze aplikovat i na oddlužení plněním splátkového kalendáře, vyplývá, že mají-li manželé společné dluhy a pouze majetek v SJM a schválí-li soud oddlužení, neměla by být přípustná žaloba na plnění, v níž by byl pasivně legitimován druhý z manželů, který není účastníkem insolvenčního řízení.

Mám za to, že takovou žalobu by soud měl buď zamítnout pro předčasnost (neboť v době jejího podání není zřejmé, jakého uspokojení se věřiteli dostane), nebo pro rozpor se smyslem a účelem InsZ, resp. pro jeho obcházení.

 

Hodnocení článku
33%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články