Pět otázek pro Romana Fialu

1) V jaké fázi příprav je nová procesní právní úprava? Existuje konsensus na její podobě?

V současnosti má komise k dispozici návrh osnovy zákona, který by spojil procesy obsažené v občanském soudním řádu a v zákoně o zvláštních řízeních soudních, současně také procesy exekuční a insolvenční. Paralelně byl také komisi předložen návrh věcného záměru zákona o doručování státních písemností. Mluvit o konsensu by bylo rozhodně předčasné. 

2) Co je vlastně důvodem současného špatného stavu procesních předpisů? Krom toho, že OSŘ je z roku 1963, tvoří ho obrovské množství novelizací. Je zde malý akademický zájem o procesní právo?

Důvodů je víc. Především je to nepřehledný počet často velmi nešťastných novelizací občanského soudního řádu. A ano, máte pravdu. Civilní proces je na dnešních právnických fakultách „Popelkou“.

3) Z jaké strany je patrný největší tlak na změnu, resp. rekodifikaci civilního procesu? Je to ze strany soudců, advokátů, akademické obce?

Myslím, že představitelé všech těchto profesí cítí potřebu „dát věci do pořádku“. Současně mají logickou obavu, aby šlo o cestu ke zpřehlednění a zjednodušení procesu, nikoli naopak.                                                                                                       

4) A je jimi rekodifikaci věnována dostatečná pozornost a zájem?

Jsem přesvědčen, že ano. Nicméně uvědomme si, že žijeme v době, kdy se v praxi vypořádáváme s problémy s aplikací a interpretací nových hmotněprávních kodexů. Takže starostí mají všichni „nad hlavu“.

5) Dokážete v současné době říci, jaké budou největší koncepční, případně i konkrétní změny, jež rekodifikace pravděpodobně přinese?

To je otázka na velmi dlouhou odpověď. Přesto velmi krátce. Přál bych si, aby nový proces sjednotil pravidla a provázal procesní úpravu nalézací, exekuční a insolvenční. Aby se stal efektivním nástrojem realizace hmotného práva, čemuž nejlépe odpovídá vymezení obecných pravidel pro standardní sporná řízení, kdy je plně na místě třeba i obligatorní advokátní proces, a taxativní výčet tzv. kauzálních řízení, ve kterých, pro zvláštní povahu hmotněprávní úpravy, nelze trvat na tvrdých zákonitostech obecného sporného procesu.