Obec v pozici dlužníka
Plynule přejdeme k druhé části, a to je postavení obce v pozici dlužníka. Příliš často se s tím nesetkáváme, za 7 let, co jsem soudním exekutorem, jsem měl asi deset takových exekucí. Nicméně někdy i k tomu dochází. Kromě notoricky známé a zprofanované nešťastné obce Prameny na Chebsku, snad nevím o žádné obci, která by byla v takových průšvizích, jako je právě tato obec. Má hromady exekucí a není možné, aby plnila jakoukoli veřejnou funkci, protože se ze svých dluhů nemůže vyhrabat. Pokud vím, připravuje se novela insolvenčního zákona, která by umožnila i obcím využít institut oddlužení. Obce se dostávají do postavení povinného, tzn. dlužníka, díky nepozornosti nebo dokonce šlendriánu nějakého úředníka, který včas nezareagoval. Někdy to může být administrativní kolečko, které je příliš dlouhé - někdo například nezareagoval na rozsudek soudu, který uložil obci zaplatit nějakou částku během tří dnů - než to všechno projde přes podatelnu, přes podpisy příslušných, tak to může trvat déle než tři dny, zhůvěřilý věřitel podá exekuční návrh a exekuce je zahájena.
Vzhledem k tomu, že 99% exekucí proti obcím většinou bývá z důvodu nepozornosti nebo pochybení a není tam přílišná obava z toho, že by obec krátila majetek nebo neměla majetek na to, aby dluh zaplatila, novela exekučního řádu zavedla obec jako do jisté míry privilegovaného povinného. Ono se to týká všech samosprávných celků. Oproti běžným smrtelníkům, kteří v okamžiku, kdy je jim doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, nesmí nakládat žádným způsobem kromě běžného hospodaření se svým majetkem, obec tento zákaz nemá. Byl to výsledek kauzy Karlův most, kdy byla exekuce proti hl. m. Praze a Praha měla ze zákona, nikoli z rozhodnutí soudního exekutora, jak bylo mírně interpretováno, zákaz nakládat s veškerým svým majetkem kvůli tomu, že tam byl nedoplatek asi 200 tisíc Kč z nějaké kauzy. Aktuálně je právní úprava taková, že v případě, že je exekuce proti obci vedena, obec nemá zakázáno převádět byty, nemá zakázáno pronajímat pozemky. V případě, že exekutor nepostihne konkrétní nemovitost, tak si se svým majetkem může nakládat prakticky libovolně, inhibitorium na ni nedopadá.
Stejný benefit do té doby, než zákonodárce tento institut zavedl, měla pouze Česká republika, aktuálně jej mají i samosprávné celky. Jinak v ostatních aspektech obec, město, kraj jsou v pozici běžného smrtelníka, běžného povinného, nemá žádná jiná privilegia, nicméně ze své zkušenosti mohu říci, že pokud je vedena exekuce proti obci nebo městu, tak bývá velmi rychle uhrazena, většinou se ani nevyužije třicetidenní lhůta pro dobrovolné splnění a skutečně se s těmi situacemi setkáváme velmi málo. Nemyslím si, že by to byl problém. To je tedy k postavení obce jako dlužníka, jiné speciální režimy tam oproti normálnímu dlužníkovi nejsou.
Dopady NOZ na exekuce
Rád bych zmínil i dopady nového občanského zákoníku na exekuce. Ty jsou relativně malé, v zásadě ve vztahu k postižení majetku, který patří do společného jmění manželů. Je zde zavedena možnost jednoho manžela, který nesouhlasil s tím, že druhý manžel převzal závazek, aniž věděl o dluhu, namítnout vůči věřiteli svůj nesouhlas. Tím pádem dochází k tomu, že se uspokojuje pohledávka věřitele pouze z té části, která připadá na jednoho z manželů, jako kdyby bylo manželství rozvedeno. Co to znamená v reálu? Když si moje manželka vezme půjčku 5 miliónů Kč, aniž jsem o tom věděl, a pokud s tím nesouhlasím, mohu v okamžiku, kdy je proti mojí ženě vedena exekuce, namítnout věřiteli, že s dluhem nesouhlasím a nevěděl jsem o něm. Měl bych to udělat okamžitě, jakmile se se o exekuci dozvím. Tím pádem exekutor náš byt, který je ve společném jmění, sice prodá, což není moc pozitivní, ale z té vytěžené částky by mi měl polovinu vydat a v rámci uspokojení věřitelů přihlášených v rámci rozvrhu, bude rozvrhovat jenom polovinu výtěžku. Ve vztahu k exekutorovi – ani by ho nemělo napadnout si počítat odměnu z té mé poloviny, kterou mi musel vydat.
To je jeden v zásadě pozitivní dopad nového občanského zákoníku. Ostatní změny v souvislosti s exekucemi, které přinesl nový občanský zákoník, spíše souvisí se spojenými předpisy, jako byla změna katastrálního zákona, která zavedla to, že všechna zástavní práva se zapisují vkladem. Současně poslanci zavedli i záležitost, že v případě, že je zahájeno vkladové řízení, je zapotřebí vyrozumět všechny účastníky tzv. koresponďákem, aby se o tom dozvěděli, a potom se 20 dní nedělá nic a čeká se, jestli se náhodou dotyčný neozve. Víme, proč to bylo zavedeno, každopádně v exekucích to má nepěkný efekt, a sice že exekutor v případě, že zřídí exekutorské zástavní právo někdy na počátku exekuce, a dlužník přebírá poštu nebo alespoň vybírá svoji poštovní schránku, tak dříve než mu přijde obsílka od soudního exekutora, přijde mu informace od katastrálního úřadu, který mu sděluje, že vůči jeho nemovitosti je zahájeno vkladové řízení se zřízením exekutorského zástavního práva. A co on na to? Bohužel se děje to, že dlužníci potom buď v lepším případě naštvaně volají na exekutorský úřad, což je pozitivní, v horším případě, když ještě nebyly zajištěny prostředky na peněžním účtu, tak vybírají peníze a snaží se zachránit, co se ještě dá, neboť se dozví o tom, že je exekuce vedena.
Další novinkou, kterou přinesla novelizace související s občanským zákoníkem, jsou potom nemožnosti postižení tzv. substituční jmění. To je dědictví, které někdo spravuje pro někoho jiného. Současně nelze postihnout nemovité věcí v přídatném spoluvlastnictví, to jsou zejména společné cesty, které jsou určeny k užívání vlastníkům zahrádek nebo chatek, apod. To je věc, která je vcelku rozumná, a která se dotýká exekucí okrajově, protože se příliš nedotýká uspokojení věřitele.
Novinkou jsou rovněž svěřenské fondy. To jsou fondy, které jsou majetkové podstaty. Já vložím veškerý svůj majetek do svěřenského fondu, určím správce fondu. Tím mohu být i já, a tvářím se, že majetek není můj, ale patří svěřeneckému fondu, který jej spravuje. Snad se to teď stává trochu hitem advokátních kanceláří, které tímto způsobem pomáhají některým svým klientům zajistit majetek proti exekuci pro případ ztroskotání. Tento institut, pokud je mi známo, by měl doznat nějaké změny, protože to vcelku logicky asi nenaplňuje ten smysl, který zákonodárce měl na mysli. Asi neměl úplně na mysli to, že svěřenský fond má být ta pověstná almara, do které si schováme peníze a věřitel do ní nebude moci a bude pro něj navěky zavřená.
Konference Právo ve veřejné správě 2014
Ve dnech 5. a 6. listopadu 2014 se v Hradci Králové konal již 3. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo Ministerstvo vnitra ČR prostřednictvím náměstkyně pro veřejnou správu a legislativu, Sdružení místních samospráv ČR, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR a Institut pro veřejnou správu Praha. Na konferenci s podtitulem Nové právo 2014 vystoupilo během dvou dnů 13 přednášejících odborníků z oblasti advokacie, státní správy a samosprávy, akademické půdy a dalších. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.
Diskuze k článku ()