Kolik je státních zaměstnanců?
Služební zákon se dotkne zhruba 65 tisíc lidí, jak již bylo zmíněno. Tato čísla jsme museli zjišťovat až v letošním roce. Je zajímavé, že ačkoli by stát měl vědět, kolik má zaměstnanců, co dělají a kolik jim platí, tak on to skutečně nevěděl. V letošním roce proto provedl Úřad vlády prostřednictvím personálních ředitelů a ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí sběr dat, jehož výsledkem je kvalifikovaný odhad. Ani tato data nejsou úplně přesná.
Implementace zákona o státní službě
Implementace (zavádění zákona do praxe) bude klíčová. Je za ni odpovědná sekce státní služby, což je útvar na Ministerstvu vnitra, který vykonává činnosti bývalého Generálního ředitelství státní služby. Z povahy věci byla většina z řídících a kontrolních pravomocí snížena do kompetencí metodických, koordinačních a organizačních. Zároveň fakticky došlo k posílení pozic státních tajemníků na jednotlivých rezortech. To jsou konkrétní důsledky zrušení Generálního ředitelství státní služby. Domnívám se, že do budoucna se minimálně v odborném akademickém světě úvahy o tom, zda není vhodnější samostatný útvar mimo resorty, znovu objeví. Touto cestou si ostatně prošla a prochází např. Slovenská republika.
Pozice státního tajemníka, správní soudnictví a systemizace
Státní tajemník, to je klíčová pozice, která naopak zrušením generálního ředitelství státní služby byla posílena, je to „pán“ nad služebními vztahy v ministerstvu. On zodpovídá za vydávání rozhodnutí o jakékoli změně služebního vztahu, o tom, že se někdo stane státním zaměstnancem, nebo že jím naopak nebude, že se jeho poměry změní. Vydává správní rozhodnutí, která však mohou být ze strany státního zaměstnance, jsou-li shledána nezákonnými, napadena odvoláním u sekce státní služby na Ministerstvu vnitra. Pokud ani tam by nebyl státní zaměstnanec spokojen, může se obrátit správní žalobou na správní soudnictví. Jde o zásadní změnu v regulaci a v ochraně dosavadních práv zaměstnanců pracujících pro stát, bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se judikatura služebních vztahů bude vyvíjet. Zejména ze začátku bude klíčové, jak budou správní soudy nahlížet na jednotlivá práva a povinnosti státních zaměstnanců a jak je budou vykládat. V první fázi se dá předpokládat, že judikatura bude velmi přísně sledovat otázku nastolení rovnosti v právech a povinnostech mezi státními zaměstnanci, ať pracují v jakémkoliv úřadě či instituci pro stát Byť tedy došlo k oslabení sekce státní služby z hlediska jejich kompetencí v tom smyslu, že jsou koordinační, má odpovědnost za to, že ve všech institucích, vůči všem státním zaměstnancům bude služební zákon vykládán a uplatňován obdobným způsobem v obdobných případech. To bude věc, která může být předmětem přezkumu ze strany správních soudů.
Státní tajemník je i „pán systemizace“ na ministerstvu, on dává návrh, jak má vypadat struktura, rozčlenění na státní zaměstnance a zaměstnance podle zákoníku práce, jakým způsobem mají být zatříděni podle katalogu prací, Tento návrh odesílá sekci státní služby, která potom zodpovídá za to, že celou státní službu uspořádá do racionálního a funkčního celku. Předpokládám, že postupem let by mělo docházet k racionalizačním opatřením z hlediska výkonu kompetencí jednotlivých institucí nebo slaďování zařazování do oborů služby, správních činností, platových tříd. Cílem je, aby ten, kdo dělá obdobnou práci v jednom rezortu, byl stejně zařazen a odměňován v jiném rezortu. Všichni víme, že dnes to tak není. Tento návrh systemizace sekce státní služby předkládá vládě, která jej schvaluje. Absolutně klíčová bude první systemizace. Rezorty by měly v průběhu roku 2015 věnovat této otázce maximální pozornost.
Systemizace je skutečně revoluce v tom, že s každým konkrétním místem spojuje činnost a třídu a fixuje je. Fixuje se z roku na rok, a pokud nedojde při dalším roku ke shodě, ke změně systemizace a ke schválení vládou, platí systemizace předchozího roku. Státní služba je tak stabilnější. Výrazným způsobem znemožňuje dělat, bez změny zákona, racionality a shody všech aktérů, zásadní změny ve struktuře státní správy.
Přidaná hodnota zákona – výběrové řízení
Výběrová řízení jsou citlivou věcí a jsou v tuto chvíli velmi kritizovaná ze strany neziskových organizací, protože na základě ústupků opozici došlo k řadě věcí, které výrazně změnily původní návrh. V tuto chvíli je to principiálně vzato tak, že přidanou hodnotou je, že ve státní službě (jak je tomu u úředníků samosprávných celků již zcela běžné asi 10 let) bude muset být na každou pozici vyhlášeno výběrové řízení a bude výběrová komise. Stejně tak je přidanou hodnotou, že zákon přesně upravuje složení výběrových komisí. Byť v nich zůstává převaha ze strany nadřízeného, vždy je tam i někdo, kdo je jmenován pouze státním tajemníkem a kdo by měl zajišťovat určitou hlídku, že bude zákon o státní službě aplikován správným způsobem.
Určitými riziky může být, že ačkoliv má výběrové řízení výběrovou komisi, neznamená to, že se vybere jen jeden vítěz výběrového řízení. Zákon umožňuje vybírat ze tří prvních umístěných. Může to vést i k tomu, že nebude úplně jasné, zda si skutečně ti tři byli tak rovni ve výsledcích, anebo že takto vyhlášené kolo bude zrušeno, protože se nakonec nevybral nikdo, přičemž nebude zcela transparentní z jakých důvodů, atd. Tato rizika tam jsou. Na druhé straně existuje sekce státní služby, která má kontrolní oprávnění směrem k výběrovým řízením, má možnost sledovat, jakým způsobem výběrová řízení probíhají. Z hlediska řízení a usměrnění se dá dospět k tomu, aby k takovým účelovým zneužitím zákona nedocházelo.
Výběrová řízení na pozice státních tajemníků
Jakmile bude jmenován vládou (a ta ambice je na přelomu roku) náměstek pro státní službu jako „šéf státní služby“, rozběhnou se řízení na státní tajemníky. Jsou to klíčové pozice. Také bylo největším předmětem politických diskusí v Parlamentu, jakým způsobem a kdo se bude moci hlásit do jednotlivých kol. Jde o výsledek politické dohody. Státní tajemníci jsou pouze na ministerstvech
V prvním kole se může na státního tajemníka hlásit náměstek pro státní službu (platí až pro budoucí období, nikoli pro to první), vedoucí služebního úřadu (to jsou např. šéfové Státní inspekce práce, České správy sociálního zabezpečení, šéf Finanční správy, atd.), státní tajemník, náměstek pro řízení sekce (pozn. jde o úřednické pozice, dnes říkáme ředitelé sekcí), a potom ředitel odboru a ředitel krajského úřadu nebo tajemník trojkové obce. U samosprávy byly zvoleny pozice ředitele krajského úřadu nebo tajemníka trojkové obce, protože se předpokládá, že už to musí být člověk, který má personální zkušenost s řízením nějakého většího celku, proto takové zúžení. V posledních osmi letech musí mít navíc čtyři roky praxe na vedoucí pozici.
Výběrová řízení na náměstky pro řízení sekcí (ředitele sekcí)
Náměstci pro řízení sekce jsou na ministerstvech, ředitelé sekce jsou všude jinde. Jmenuje je státní tajemník, komise má čtyři členy, dva jsou na návrh ministra.
Již v prvním kole lze vybírat také z ředitelů krajských úřadů a tajemníků trojkových obcí, ale také akademických pracovníků v oboru řídící vedoucí zaměstnance. U definice akademický pracovník v oboru řídící vedoucí zaměstnance již vzniká první problém, protože se úplně přesně neví, kdo to je (zda by to nemohli být vzhledem ke stanovené podmínce řízení vedoucích zaměstnanců v akademickém prostředí pouze děkani).
V druhém kole můžeme vybírat i ze zaměstnanců z praxe z různých mezinárodních organizací či EU, i bezpečnostních sborů. Podle mého soudu propojení s bezpečnostními sbory není šťastné, na rozdíl od propojení státní služby a správy vykonávané pro územně-samosprávné celky, kde to logiku má (byť s výhradou nutnosti sledování souladu oborů činností, specializace a obdobnosti zastávaných funkcí. Z odborného hlediska nerozumím tomu, proč v situaci, kdy jsou ze zákona o státní službě vyloučeny bezpečnostní sbory, mají svůj speciální předpis, striktně kariérní, tak proč se vojáci a policisté mají hlásit na šéfy sekcí jednotlivých rezortů.
V dalších kolech přistupuje výběr z více zaměstnanců územně samosprávných celků, ve třetím kole už je to např. vedoucí úředník jakéhokoli územně samosprávného celku, třeba i tzv. jedničkové obce.
Ředitelé odborů, vedoucí oddělení, vedoucí představený – způsob výběru
Ředitele odborů jmenuje státní tajemník. Komise má tři členy, opět má převahu přímý nadřízený, tzn. náměstek pro řízení sekce jako státní zaměstnanec, a do hry se dostávají pracovníci z území, z krajů a obcí. V prvním kole jsou to zase vedoucí odborů na krajských úřadech anebo územně samosprávných celcích v oboru. Tady už je to výrazně rozšířeno, na ředitele odboru se teoreticky může hlásit i vedoucí odboru z jedničkové obce. Na pozici vedoucího oddělení je zase lichá komise, kde má převahu jmenování přímý nadřízený. Na tuto pozici představeného ve státní službě se může hlásit řadový úředník územně samosprávného celku a příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání v důstojnické hodnosti. Jsou tam také akademičtí pracovníci všeobecně, tam to bezpochyby smysl má, a také se tam dostává i zastupitel kraje nebo trojkové obce, jemuž mandát neuplynul dříve než před třemi lety. To se do služebního zákona dává z toho důvodu, že byť tady dochází ke smíšení politických a úřednických pozic z hlediska započítatelnosti praxe, tak se přiznává, že zastupitel kraje nebo trojkové obce, má z výkonu svého mandátu odbornou znalost materie. Podmínka, že mandát neuplynul dříve než před třemi lety, je stanovena z důvodu neustálého vývoje právního řádu a praxe, má tak být zachována odbornost. Do druhého kola se dostala i osoba, která přichází teoreticky zcela z vnějšího světa státní služby, avšak s úřednickou zkouškou. Zde byly v právnické debatě velké boje, protože původně úřednickou zkoušku mohl složit pouze jedině státní zaměstnanec, který už je uvnitř státní služby. Na základě vyjednávání v Parlamentu však došlo k ústupku, úřednickou zkoušku může za určitých okolností složit člověk z vnějšku a teprve potom se hlásit do výběrového řízení.
Jakým způsobem bude toto konkrétně provedeno, jak bude zkouška náročná, jak bude nastavená, jaký k ní bude přístup, jak bude zpoplatněna, to jsou všechno detaily, které budou řešeny prováděcími předpisy, které jsou nicméně klíčové, a to i z hlediska nezávislosti státní služby, takže i o tom budou bezpochyby ještě vedeny odborné diskuse.
Přechodné období pro řádnou přípravu startu státní služby
Přechodné období, to je poslední záležitost, kterou chci zmínit. Zákon nabývá platnosti shodou okolností dnes, 6. listopadu 2014. Účinná jsou prozatím pouze ustanovení týkající se výběru náměstka pro státní službu, státních tajemníků, vedoucí služebních úřadů (ti se považují za státní zaměstnance) do 60 dnů musí složit slib do rukou náměstka pro státní službu, později od 1. ledna 2015 ta, která se týkají přípravy. Přechodné období je klíčové v tom, že končí koncem roku 2016, resp. v polovině roku 2017. Postupně se budou konat výběrová řízení. Jakmile budeme mít náměstka pro státní službu a státní tajemníky, odstartují se výběrová řízení postupně na všechny ostatní pozice – nejprve na náměstky pro řízení sekce, potom na ředitele odborů, pak na vedoucí oddělení. Všechna místa představených musí být „přesoutěžena“ podle služebního zákona. Představení, kteří se tzv. překlopí do státní služby k 1. červenci 2015, budou muset svá místa obhájit v těchto výběrových řízeních. Podotýkám, že ti, co nebudou úspěšní ve výběrových řízeních, ale byli na pozicích představených vedoucích pracovníků k 30. 6. nebo 1. 7. 2015, budou mít možnost se po dobu tří let hlásit do jakéhokoliv výběrového řízení na jakoukoliv pozici ve státní službě bez ohledu na to, zda budou splňovat beze zbytku všechny kvalifikační předpoklady. Toto byl nezbytný prvek, který musel být upraven z hlediska změny systému státní služby. Státní správa si nemůže dovolit, aby nebyla zajištěna kontinuita vedoucích pracovníků v přechodném a následném období a využití jejich odbornosti uplatněním na í na jiných pozicích. Na závěr připomínám, že klíčové datum faktického náběhu státní služby je 1. červenec. 2015 (nikoliv 1. leden 2015). Máme proto dost času na řádnou přípravu startu nové státní služby. Přeji státní službě, aby to byl úspěšný začátek nové profesionální a stabilní správy státu.
Konference Právo ve veřejné správě 2014
Ve dnech 5. a 6. listopadu 2014 se v Hradci Králové konal již 3. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo Ministerstvo vnitra ČR prostřednictvím náměstkyně pro veřejnou správu a legislativu, Sdružení místních samospráv ČR, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR a Institut pro veřejnou správu Praha. Na konferenci s podtitulem Nové právo 2014 vystoupilo během dvou dnů 13 přednášejících odborníků z oblasti advokacie, státní správy a samosprávy, akademické půdy a dalších. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.
Diskuze k článku ()