Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob, II. část Zdroj: Jiří Šebesta, Právní prostor

Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob, II. část

Ve druhé části svého příspěvku představuje Petr Glogar hlavní novinky, které přinesla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, jež nabyla účinnosti 1. 12. 2016.

Petr Glogar

Petr Glogar

advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal

Petr Glogar

advokát mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal

První část článku si můžete přečíst zde.

Účinná lítost – novinky

Je potřeba zastavit se rovněž u účinné lítosti. Pokud u dokonaného trestného činu učiní fyzická osoba oznámení policii či státnímu zástupci v okamžiku, kdy lze odvrátit následek trestného činu, který spáchala, projevuje účinnou lítost a může být trestní odpovědnosti zproštěna. Totéž platí i u právnické osoby. Podle novely je zachován volnější režim u neodvedení daně, pojistného a dalších podobných plateb, kdy je možné projevit účinnou lítost až do rozsudku soudu prvního stupně. Novela nově u trestných činů spáchaných v oblasti veřejných zakázek či insolvenčních pletich vymezuje, že účinnou lítost nelze projevit nikdy.

Novela zákona účinná od 1. prosince 2016

Zaměřme se nyní podrobněji na novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, účinnou od 1. 12. 2016. Novela přináší v zásadě dvě hlavní změny.

První z nich je rozšíření výčtu trestných činů, za které může být právnická osoba stíhána. Podle dosavadní právní úpravy byl výčet trestných činů pozitivní. Po novele dochází ke změně, právnická osoba může být  stíhána za trestné činy, za které je možno stíhat osobu fyzickou, kromě trestných činů výslovně vyjmenovaných. Ze zhruba 84 trestných činů tak dochází k nárůstu na zhruba 200 trestných činů, pro které je možné právnickou osobu stíhat.

Pokud jde o výčet trestných činů, na které odpovědnost nedopadá, lze jmenovat například zabití, naopak na vraždu trestní odpovědnost dopadá. Pokud by tedy byl po novele projednáván případ tzv. heparinového vraha, bylo by možné vzít v úvahu rovněž trestní odpovědnost právnické osoby, tj. nemocnice.

Pro příklad mohu uvést výrobní závod, kde se vyskytuje jisté ohrožení zaměstnance, neboť společnost pracuje s velkými stroji, chemikáliemi apod. Pakliže nejsou zaměstnanci řádně proškoleni a poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, doposud se stíhal mistr výroby, vedoucí provozu či statutární orgán. Po novele je možné za ublížení na zdraví či podobné trestné činy trestně stíhat i samotnou právnickou osobu.

Novým trestným činem, za který může být právnická osoba trestně odpovědná a který je vhodné zmínit, je neoprávněné nakládání s osobními údaji. Užije-li právnická osoba nashromážděné osobní údaje k soukromým účelům, může být trestně stíhána. Nově je rovněž mezi výčtem trestných činů porušení listovního tajemství, tedy například kontrola e-mailů zaměstnanců.

Dále lze jmenovat trestné činy obcí a krajů v postavení soukromoprávního subjektu. Jak již uvedeno shora, může se jednat o nakládání s osobními údaji, pomluvu či pletichy v insolvenčním řízení.

Nově se objevuje také porušení povinnosti při správě cizího majetku či poškozování spotřebitele. Výčet se značně rozšířil, přísnost stoupá a trestní odpovědnost tak vzrůstá.

Cukr a bič – možnost liberace

Oproti tomuto tzv. biči – zostření trestněprávní odpovědnosti – jde jakýsi cukr, jakési zjemnění přísnosti, a to v podobě možnosti liberace. Už nyní existuje u trestných činů způsobených zaměstnanci či osobami v obdobném postavení možnost právnické osoby zprostit se trestní odpovědnosti, vynaložila-li úsilí, které je možné po ní požadovat.

Do ustanovení § 8 bylo nicméně vloženo nové pravidlo, podle nějž pokud právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které po ní lze považovat, aby spáchání činu zabránila, pak se trestní odpovědnosti zprostí. Právnická osoba tuto liberaci může nově vztáhnout na veškeré osoby, ať už statutární orgány či vedoucí zaměstnance. Právě proto je toto ustanovení nejvíce polemizované, neboť vytváří možnost zcela se trestní odpovědnosti zbavit.

Pokud by právnická osoba zavedla interní předpisy a dále je nesledovala a toliko je nechala v účinnosti, pak by však liberace zřejmě nepřicházela v úvahu. Nicméně, prostor pro možnost zbavit se trestní odpovědnosti je vcelku široký a objevují se úvahy, zda tento krok nebyl chybný. Osobně se domnívám, že nikoli, neboť proč by mohlo existovat vyvinění se u zaměstnanců a nikoli pak u osob ve vedoucím postavení či v postavení statutárních orgánů? Pravdu však ukáže až praxe.

Důsledky spáchání trestného činu

Pro zajímavost si můžeme rovněž říci, co všechno se může stát v důsledku spáchání trestného činu. U zaměstnance můžeme hovořit o povinnosti k náhradě škody vůči zaměstnavateli, jako fyzická osoba pak může být zaměstnanec potrestán za správní delikt či přestupek a může být též individuálně trestně odpovědný. Totožné může následovat, spáchá-li trestný čin statutární orgán. Naplnění jedné skutkové podstaty tak může dopadnout jednak na samotnou společnost, jednak na jeden až dva okruhy osob, které v rámci právnické osoby působí.

Pro zajímavost lze zmínit i několik slov k oznamování trestného činu. Podstatné je, že státní orgány jsou povinny poskytnout součinnost a oznamovat skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu. Uvedené se uplatní pro trestní odpovědnost fyzických i právnických osob.

Nelze opomenout, že i u trestní odpovědnosti právnických osob platí zásada „ne dvakrát v téže věci“. Pokud by tedy z hlediska správního práva byla právnická osoba potrestána, nemůže být potrestána v rámci trestního řízení. Opět je však nutno podotknout, že toto se netýká samotné fyzické osoby, která čin spáchala. Naproti tomu stojí zásada, že trestní právo coby silnější přebije právo správní. Je-li tedy pro určitý skutek zahájeno správní řízení a příslušný orgán oznámí čin policii či státnímu zástupci, načež dojde k zahájení trestního stíhání, musí být správní řízení zastaveno.

Co ale může právnická osoba udělat, aby se mohla vyvinit z již probíhajícího trestního stíhání, nebo mu vůbec předejít? Doporučit lze zavedení školení a podobných institutů, interních předpisů, řádů, kodexů apod. Lze doporučit též archivaci veškerých dokumentů, činit pravidelné zápisy, zavedení vícestupňového rozhodování apod.

Whistleblowing

V závěru bych rád uvedl několik slov k whistleblowingu. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, ať už soukromoprávní společnosti či státního úřadu pod služebním zákonem, může upozornit svého nadřízeného, že zřejmě dochází k trestné činnosti. Whistleblowing je instrument, kterým lze eliminovat trestní odpovědnost právnické osoby.

Pakliže zaměstnanec oznámí jakékoli okolnosti a jiné indicie o tom, že jeho kolega trestnou činnost páchá, pak se z něj stává whistleblower, na nějž by se měla vztahovat určitá ochrana. Její konkrétní právní podoba je prozatím jen v návrhu, přičemž aktuálně existují takové návrhy dva. První z nich je návrh ministra Babiše, který však není vládní, nýbrž poslanecký, a dále vládní návrh exministra Dientsbiera. Oba návrhy poskytují ochranu whistleblowerovi, který oznámí v rámci právnické osoby podezření ze spáchání trestného činu. Podle návrhu ministra Babiše by mělo být zaměstnanci umožněno zůstat v pracovním poměru, dokud úřad práce nedá zelenou zaměstnavateli, že je možné jej propustit. Zde tedy prostupuje element státního orgánu, který zaměstnavateli poněkud svazuje ruce. Je to ale také důvod, proč je zákon v tomto ohledu kritizován. Osoba, která se cítí v ohrožení, může učinit oznámení a být následně automaticky pod ochranou před propuštěním bez svolení úřadu práce. Návrh exministra Dientsbiera říká, že po propuštění může whistleblower podat žalobu. Jak se bude situace vyvíjet a který návrh nakonec uspěje, je prozatím nejasné. 


Konference Právo ve veřejné správě 2016

Dne 1. listopadu 2016 se v Brně konal již 5. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Konference tematicky navazuje na odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR a je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy. Letos vystoupilo 6 přednášejících odborníků z oblasti právní praxe i teorie. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.

trestní odpovědnost právnických osob konference právo ve veřejné správě

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Problémy s přihlašováním?
Nápověda


Vytvořit nový účet

Výhody registrace

Zásady ochrany osobních údajů

X