Komentář: Obžaloba se odvolala v kauze vydání Hitlerových projevů

Druhá světová válka nepřestává ani po více jak 60 letech vzbuzovat emoce. Jednalo se o válečný konflikt, do kterého byla zapojena většina států světa a jehož tragický průběh měl globální dopady, z nichž některé ovlivňují jednání států dodnes. Připomínáme si to v mnoha televizních či rádiových pořadech, v dokumentech, publicistických pořadech a v neposlední řadě v mnoha filmových zpracováních.

AG
advokátní koncipient v AK doc. JUDr. Tomáše Gřivny, Ph.D.
Foto: Fotolia

Adolf Hitler byl nesporně rasista šířící nenávist k lidem odlišného etnického původu, k lidem slabým a postiženým a žádal jejich eliminaci v životě společnosti, a to i násilně. Neuznával a hluboce pohrdal demokratickými institucemi a hodnotami. Jeho celoživotním dílem a snem bylo ustavení nového režimu založeného na tzv. vůdcovském principu, rasové nadřazenosti a násilí.

Kauza vydání Hitlerových projevů souvisí s kauzou publikace knihy Mein Kampf, která byla vydána v grafické úpravě, jež měla autenticky připomínat dobu jeho vzniku. Vydavatel této knihy byl několik let trestně stíhán a nakonec byl Nejvyšším soudem zproštěn obžaloby s odůvodněním, že ze znaleckých posudků nebylo zjištěno, že by obžalovaný měl jakékoliv sklony k politickému extremismu ani sympatie k fašismu, nacismu či neonacismu, dokonce ani to, že by znal nějaká konkrétní hnutí, jejichž program z ideologie obsažené v knize vychází. Dále Nejvyšší soud vzal v potaz, že před vydáním inkriminovaného díla obžalovaný tento krok konzultoval s osobou znalou práva, od níž neobdržel žádné informace, že by mohlo jít o protiprávní jednání, tím méně o čin, který by mohl založit jeho trestní odpovědnost. Z toho Nejvyšší soud dovodil, že jednání obžalovaného nebylo kryto úmyslným zaviněním, které je obligatorním znakem skutkové podstaty trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů podle trestního zákona z roku 1961.

Tento názor Nejvyššího soudu je v pozadí i současné kauzy Hitlerových projevů. Obžaloba v knize spatřovala propagaci nacismu, přičemž tato propagace údajně neměla spočívat v samotném šíření Hitlerových projevů, ale v komentářích, které měly Hitlerovy ideje schvalovat a diktátora velebit. Brněnský městský soud však byl opačného názoru a z obsažených komentářů nic takového nedovodil. Tvůrci knihy uvedli, že nechtějí Hitlerovy projevy jakkoli hodnotit a ponechávají na čtenáři, aby si udělal vlastní názor.

Považuji za pikantní (ale zároveň velmi užitečné) podívat se na celou problematiku šíření slovních projevů z hlediska židovství. Židovství, které Adolf Hitler nenáviděl. Židovství od samého počátku svého vzniku vnímalo slovo jako mimořádně mocný nástroj pro tvoření světa, a to nejen duchovního, ale i fyzického. Původ této myšlenky je po tisíciletí znám díky kapitole 1 knihy Genesis, kde Bůh tvoří veškerý svět (duchovní i fyzický) Svým Slovem. Hebrejsky se slovo řekne d-v-r. Toto slovo má stejný kořen jako slovo d-v-r-h, což je v překladu včela. Podle výkladových pravidel starověkých rabínů platí, že pokud slova sdílí kořen, tak zároveň sdílí i významový koncept. Proto platí, že „slovo“ a „včela“ mají shodné znaky při projevu ve vnějším světě. Projev včely může být v zásadě dvojí. Včela může být člověku velmi prospěšná při sbírání a tvorbě medu, který je pro člověka zdravý a velmi chutný. Včela se může ale projevit i tak, že se stane příčinou bolesti, když nás bodne. To stejné platí pro slovo. Může stvořit mnoho dobrých věcí a může být sladké jako med, ale může způsobit také mnoho bolesti. Publikovat projevy Adolfa Hitlera je jako vypustit do veřejného prostoru roj rozběsněných divokých včel. A nejedná se o roj malý. Kniha Mein Kampf vyšla v počtu 106.000 výtisků a Hitlerovy projevy byly publikovány v nákladu 10.000 výtisků. To nejsou zanedbatelná čísla a svědčí o významném zájmu o danou problematiku.

Jsem toho názoru, že již samotná publikace idejí Adolfa Hitlera a jeho ideologie je z hlediska ochrany hodnot společensky závadné jednání bez ohledu na to, jaký byl primární záměr vydavatelů knih Mein Kampf a Hitlerových projevů. V této souvislosti je nutné zmínit, že vydavatelé obou knih nezastírali, že Adolf Hitler je značka, která se dobře prodává a táhne více než Coca-Cola. To, že vydavatelé primárně nezamýšleli šířit myšlenky Hitlera, ale generovat zisky, by nemělo vést k úplnému vyloučení úmyslu, ale pouze k vyloučení úmyslu přímého, nikoliv i nepřímého. Je tomu tak proto, že vydavatel musí být srozuměn s tím, že šíření knih a myšlenek Adolfa Hitlera má své konsekvence, neboť historie se opakuje. Publikace knih a myšlenek v ní uvedených totiž působí ve společnosti a ovlivňuje její dění, ať už je subjektivní záměr vydavatele jakýkoliv.

Publikací těchto knih dochází k rozsévání semene, které může kdykoliv v budoucnu vzklíčit. Slova mají mimořádně tvořivou moc, a pokud toto společnost neví, jen stěží můžeme předpokládat tuto znalost u jednotlivých osob. Nedostatečně rozšířená znalost této skutečnosti ve většinové společnosti má velmi výrazný vliv i na hodnocení soudů, které neshledávají v šířeních Hitlerových knih a projevů protiprávní jednání, které by bylo kryto úmyslným zavinění, pokud tyto projevy výslovně neschvalují.  

      

* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články