Návrat příživnictví?

V loňském roce se pod sněmovním tiskem č. 915[1] skrýval vládní návrh zákona o znárodnění majetku Zdeňka Bakaly a tím bylo mj. dokázáno, že se v Poslanecké sněmovně čas od času objevují i poněkud kurióznější návrhy předpisů. Proto si na něj dovolím navázat několika slovy o dalším zajímavém sněmovním tisku č. 1016[2] z pera skupiny 26 poslanců z Komunistické strany Čech a Moravy, o kterém, předpokládám, většina čtenářů již slyšela a který si klade za cíl vrátit zpět do právního řádu České republiky trestný čin příživnictví, a to v podobě podobné tomu, která platila před rokem 1989.

Associate, DLA Piper
Foto: Shutterstock

Tedy, řečeno samotným zněním zákona:

"Kdo se bez vážné příčiny soustavně vyhýbá poctivé práci, či možnosti opatřit si prostředky jinak zákonným způsobem a žije na úkor jiného či jiných a opakovaně odmítá práci, která je mu nabízena, bude potrestán trestem obecně prospěšných prací, propadnutím majetku, peněžitým trestem, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákazem činnosti, zákazem pobytu, zákazem vstupu na sportovní nebo kulturní a jiné společenské akce, odnětím řidičského průkazu, ztrátou čestných titulů nebo vyznamenání, ztrátou vojenské hodnosti, vyhoštěním nebo trestem odnětí svobody na 6 měsíců."

Malá sonda do minulosti nám pak říká, že tímto trestným činem byli za minulého režimu v Československu od roku 1956[3] postihováni ti, kteří se soustavným způsobem vyhýbali poctivé práci a prostředky k obživě si opatřovali nekalým způsobem (sem patřilo i podnikání bez příslušných povolení, která byla pro samostatnou výdělečnou činnost povinná, od roku 1961 pak i s kazuistickým výčtem doplněným o prostituci a hazardní hry). Od roku 1965 byl za trestný čin příživnictví stanoven trest odnětí svobody ve výši až tří let.

K jeho úplnému zrušení a odstranění z trestních předpisů došlo až v polovině roku 1990, kdy byla trestnost příživnictví zrušena tím, že znak "dává se někým vydržovat" mohl být skrytou formou vynucování pracovní povinnosti[4]. Ministerstvo práce a sociálních věci v připomínkovém řízení uvedlo, že i znak "soustavného vyhýbání se poctivé práci" je v rodících se podmínkách volného trhu pracovních sil značně problematický a bude znevýhodňovat např. dlouhodobě nezaměstnané apod. Proto navrhovalo tento znak vypustit a taxativně vymezit, které způsoby obživy lze považovat za nekalé, což nicméně nebylo v praxi možné.

Nový trestný čin by byl do zákona č. 40/2009 Sb., v posledním znění, včleněn v podobě zcela nového § 228a, který by byl systematicky řazen do páté hlavy, tedy mezi trestné činy proti majetku, hned za současný § 228 představující skutkovou podstatu poškození cizí věci. Důvodová zpráva[5] pak nepříliš určitě odůvodňuje toto vložení do hlavy páté tím, že všichni mohou vlastnit majetek a stát je povinen zajistit pro všechny subjekty stejný obsah vlastnictví a stejnou jeho ochranu. Podmínky jsou pak naplněny, jak již plyne ze samotného znění nového předpisu, při kumulativním vyhýbání se práci, žití na úkor jiných a zároveň odmítání nabízené práce.

Určené tresty za tento přečin jsou pak v celém katalogu trestů, které je možné uložit, seřazené dle jejich závažnosti, počínaje trestem obecně prospěšných prací a konče trestem odnětí svobody na 6 měsíců, přičemž tento by měl být užíván pouze výjimečně. Je zajímavé, že mají navrhovatelé této novely pocit, že důvody, které vedly k odstranění tohoto trestného činu z českých právních předpisů, již pominuly a opět by měl mít své místo na slunci. Dle reakce Senátu i veřejnosti nicméně lze předběžně očekávat, že tento návrh v současném znění nebude mít velkou šanci na úspěch a zůstává tedy pouze zajímavou kuriozitou.

K tomu se přiklání i Vláda ČR, která vydala v březnu své stanovisko, kde stručně rozebírá, že je tento návrh v rozporu[6]Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech, kterými je Česká republika vázána. Navíc je vymezení předmětné skutkové podstaty vágní a příliš široké a navrhované tresty nejsou vhodné, ať už kvůli navrhovanému trestu odnětí řidičského průkazu, které trestní právo vůbec nezná, až po možnost uložit trest propadnutí majetku, který patří k nejpřísnějším trestům, a jeho použití zde je zjevně nepřiměřené.


[1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=915

[2] http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=1016&CT1=0

[3] Zaveden bodem 43 velké novely trestního zákona č. 63/1956 Sb., jako jeho §188a

[4] https://iuridictum.pecina.cz/w/P%C5%99%C3%AD%C5%BEivnictv%C3%AD

[5] http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=120731

[6] Například tím, že Český ústavní pořádek nejen že nezakotvuje pracovní povinnost, ale naopak zaručuje právo na svobodnou volbu povolání.

Hodnocení článku
75%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články