Pět otázek pro JUDr. Pavla Zemana

Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce. Dočtete se, jakým směrem by se podle jeho názoru měla ubírat rekodifikace trestního procesu, jaké jsou statistiky ohledně trestních řízení proti právnickým osobám nebo jak to aktuálně vypadá s reformou státních zastupitelství.

advokátka ve FAIRSQUARE | LAW FIRM, členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Foto: Fotolia

1) Komise pro nový trestní řád již pracuje na předpisu, kterým by měl být završen proces rekodifikace trestního práva. Co konkrétního je nutné, dle Vašeho názoru, oproti dnešní právní úpravě změnit a zlepšit?

Domnívám se, že při rekodifikaci trestního řádu je nutné se zamyslet nad tím, jaký trestní proces vlastně chceme. Zastávám názor, že současný trestní řád trpí tendencí k formalismu, která je ještě následně prohlubována v praxi. Chceme-li skutečnou reformu trestního procesu, musíme se zamyslet nad tím, jak tento vystavět tak, aby trestní řízení bylo méně formální.

S tím souvisí i úvaha, na kterou část trestního procesu bude kladen důraz: přípravné řízení, řízení před soudem první instance, odvolací řízení? Ztotožníme-li se s myšlenkou, že těžiště trestního procesu má být v řízení před nalézacím soudem, potom je nutné upravit přípravné řízení tak, aby trestní proces před nalézací soud zamířil co nejdříve. Rychlý proces je totiž zároveň jednou z podmínek spravedlivého procesu. Každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána co nejrychleji a zároveň co nejkvalitněji.

Další základní otázkou je vymezení principů, na kterých má být nový trestní řád vystavěn. Skutečně chceme i nadále uplatňovat zásadu legality, nebo se přikloníme k principu oportunity (a tím například i k použití soukromoprávní žaloby)? Tato otázka samozřejmě souvisí i s tím, zda chceme, aby trestní politiku i nadále nastavoval v podstatě Parlament a nebo jestli ji může nastavovat například státní zastupitelství.

Neméně důležitá otázka je použitelnost důkazů. Zde narážím zejména na různé typy výslechů (známe jich celkem 5 druhů během přípravného řízení). Mám za to, že postačí docela jen jeden typ výslechu s jasně vymezenou použitelností v dalším řízení před soudem. Některé procedury je možné zjednodušit, např. řízení ve vazbě je v současné době již překombinované a podobně. Pokud by však nový trestní kodex rezignoval na shora položené otázky, jedná se pouze o přepsání současného a jeho tvorba se nejeví příliš smysluplnou. 

2) Od ledna 2012 se u nás uplatňuje trestní odpovědnost právnických osob. Kolik bylo zahájeno řízení proti právnickým osobám a kolik jich již dospělo až k odsuzujícímu, resp. zprošťujícímu rozsudku?

Počet stíhaných právnických osob pozvolna stoupá. V prvním roce účinnosti nového zákona, tedy v roce 2012, jsme evidovali 19 trestních stíhání. Do současné chvíle už se jedná o 95 případů. Od loňského roku taky registrujeme 13 rozsudků (pravomocných i nepravomocných) a 6 trestních příkazů. Naprostá většina rozhodnutí je odsuzujících (ze 13 rozsudků 11 – viz tabulka).   

Nedávno padl taky vůbec poprvé nejpřísnější možný trest pro právnickou osobu – totiž její zrušení. Rozsudek Okresního soudu v Benešově, který minulý týden potvrdil Krajský soud v Praze, potrestal pyšelskou společnost Lax Prag, která  nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH.  Zároveň uložil jednatelům podmíněné tresty. Dlužno dodat, že tato firma je již neaktivní. 

Rok Zahájení tresního stíhání - PO Obžaloba/návrh na potrestání Rozsudek nePM/PM Trestní příkaz nePM/PM
2012 19 3/0 0 0
2013 53 15/6 3/3 (z toho 4 odsuzující) 0/4 (odsuzující)
2014 23 18/4 4/3 (všechny odsuzující) 1/1 (odsuzující)

(pozn. redakce: nePM = nepravomocný, PM = pravomocný)

3) Již dlouho se hovoří o reformě státního zastupitelství, ale návrh zákona o státním zastupitelství, který se změnami počítal, byl při druhém čtení v Poslanecké sněmovně na konci července 2013 vzat zpět. Jak to s reformou, zejména s diskutovaným rušením vrchních státních zastupitelství, vypadá aktuálně?

Poté, co byl návrh zákona o státním zastupitelství v červenci 2013 stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně, na Nejvyšším státním zastupitelství probíhala revize zákona, která však měla spíše technický řád. Základní principy jako je přechod na třístupňovou soustavu, zřízení protikorupčního speciálu, zavedení funkčních období vedoucích funkcionářů a systém hodnocení státních zástupců zůstala zachována. V současné době probíhají diskuze s vedením Ministerstva spravedlnosti, které je také zároveň předkladatelem zákona, a předpokládám, že na konci dubna či začátkem května tohoto roku bude jasné, zda Ministerstvo spravedlnosti předloží do legislativního procesu návrh zákona v současné podobě. 

4) Úvodem Vaší přednášky na kongresu Právní prostor 2014 jste hovořil o tom, že je kolem státního zastupitelství opředeno mnoho mýtů. Které z nich, se kterými jste se setkal, jsou nejabsurdnější?

Z mého pohledu nejabsurdnějším mýtem ve vztahu ke státnímu zastupitelství je možná nevyrovnání se samotnou existencí státního zastupitelství. V roce 1993 byla zrušena prokuratura a zřízeno státní zastupitelství, ale veřejnost stále přičítá státnímu zastupitelství některé vlastnosti prokuratury, spočívající zejména v principu byrokracie. Státní zastupitelství však na tomto principu není vystavěno a nejvyšší státní zástupce není nadán pravomocí ovlivňovat jakoukoliv trestní kauzu.

5) V letošním roce slaví státní zastupitelství dvacáté výročí založení. Je něco, co byste mu do další dvacítky popřál?

Státnímu zastupitelství bych do další „dvacítky“ popřál, aby si vždy uvědomovalo, že není izolovanou institucí, ale že jako orgán veřejné žaloby veřejnosti také slouží. Přeji mu skvělé státní zástupce, moudré vedoucí státní zástupce, podporu veřejnosti a prozíravé politiky, kteří budou vždy chápat, že nezávislé státní zastupitelství je jednou ze záruk férového procesu. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články