Institut trestní odpovědnosti právnických osob je součástí českého právního řádu již téměř pět let. Jak jej a jeho užívání zatím hodnotíte?
Praxe ukazuje, že orgány činné v trestním řízení začínají institut trestní odpovědnosti právnických osob po počátečních rozpacích používat stále časteji. Od účinnosti této úpravy již bylo pravomocně odsouzeno přes 100 právnických osob, většinou obchodních korporací. Podnikatelé se dotazují na tento zákon stále častěji, což svědčí o tom, že v obecné rovině o této úpravě veřejnost již ví a počítá s ní. Domnívám se proto, že jeden z cílů tvůrců zákona je již splněn, tedy že určitá míra povědomí může působit preventivně. V tomto smyslu je tak potřeba hodnotit přínos pozitivně.
Na konferenci Právo ve veřejné správě vystoupíte s příspěvkem "Aktuality z trestní odpovědnosti právnických osob". Nepochybně bude tedy řeč i o novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, která vstoupí v účinnost 1. prosince tohoto roku. Můžete stručně shrnout nejzásadnější novinky, které tato novela přináší?
Nejzásadnější novinky jsou v zásadě dvě. První je rozšíření počtu trestných činů, za které může být právnická osoba stíhána. Právnická osoba bude moci být stíhána za všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou taxativně vyjmenovaných trestných činů. Zda se jedná o pozitivní opatření ukáže až praxe, nicméně orgánům činným v trestním řízení se otevírají zcela nové možnosti postihu a obávám se, aby nebyl nárůst stíhaných právnických osob příliš dramatický.
Druhá zásadní novinka je možnost právnické osoby vyvinit se z trestní odpovědnosti, pokud vyvinula tato osoba veškeré úsilí, které po ní je možno spravedlivě požadovat, aby zabránila spáchání trestného činu. Jedná se zřejmě o nejkontroverznější změnu v rámci této novely, která může podle kritiků podstatně omezit efektivitu tohoto zákona. Opět až praxe ukáže, kde jsou hranice vyvinění se, co všechno musí právnická osoba splnit, aby se vyvinila a co ještě stačit nebude. Domnívám se, že zavedení corporate governance a jeho důsledné dodržování v praxi může být oním prvkem liberace.
Myslíte, že změněný výčet trestných činů (z taxativního na negativní taxativní) přinese větší počet případů trestního stíhání PO?
Zcela nepochybně, neboť nově může dojít ke stíhání pro podezření ze spáchání trestných činů, které se v praxi běžně objevují.
Nově byl zúžen okruh osob, jejichž jednání bude PO přičitatelné (členové statutárních orgánů, osoby ve vedoucím postavení vykonávající řídicí či kontrolní činnost). Je to krok správným směrem?
Došlo sice k zúžení, ale i zpřesnění definic osob, jejichž jednání se přičítá právnické osobě. Podle původního znění je teoreticky možno stíhat širokou škálu osob, vč. těch, které sice vykonávají řídící funkci, ale nejsou ve vedoucím postavení. Je tak nově tendence spíše stíhat reálné osoby ve vedoucích pozicích. Osobně proto takové zúžení vítám.
V souvislosti se zproštěním se trestní odpovědnosti PO se často hovoří o compliance programech. Lze obecně PO poradit, jak by měly být tyto mechanismy nastaveny, aby případně mohly skutečně pomoci předcházet vzniku trestní odpovědnosti?
Pouhé formální zavedení corporate governance programů nepostačí. Mnoho firem to řeší tak, že si pouze stáhne vzor z internetu a dále se nestará o jeho aplikaci a již vůbec o přizpůsobení firemní kultuře a specifikám. Toto je podle mého názoru chyba, která se nemusí vyplatit. V případě pouhého formálního zavedení podle mého nebude možné ani spoléhat na novou možnost vyvinění se. Lze doporučit minimálně důsledné školení managementu i zaměstnanců, zavedení corporate governance "na míru" a jeho aplikaci v praxi. Mnoho nadnárodních společností má i zaměstnance, který přímo ve firmě "hlídá" tuto oblast a působí jako garant.
Diskuze k článku ()